Na dotaz, "komu byste dali svůj hlas, kdyby byly příští neděli parlamentní volby", kterou německým voličům pravidelně pokládá několik agentur pro průzkum veřejného mínění, stále více lidí odpovídá, že právě Zeleným.
Zhruba před měsícem se Zelení stali poprvé v historii úplně nejsilnější německou stranou. Předstihli i vládní konzervativce (CDU/CSU) Angely Merkelové, která nedávno oznámila, že se o kancléřské křeslo znovu ucházet nebude. O první místo se s nimi od té doby přetahují.
For the first time ever, the Greens in Germany have taken over the first place in our Poll of Polls model for a national parliamentary election https://t.co/EwfQYTD1DP
— POLITICO Poll of Polls (@pollofpolls_EU) June 12, 2019
Green: 26%
CDU/CSU: 25%
AfD: 13%
SPD: 13%
FDP: 8%
Linke: 8%
Other: 7% pic.twitter.com/UJzhnw1mvP
"V tomhle bodě už je mimo se ptát, jestli je představitelné, že bychom měli zeleného kancléře nebo kancléřku," je přesvědčený o silné pozici Zelených Matthias Dilling, německý expert na politické strany, který působí na Oxfordské univerzitě.
Sociální demokracie (SPD), druhá z tradičně silných stran, která se na koaliční vládě Merkelové také podílí, se zatím pohybuje na nejnižší úrovni popularity v poválečné německé historii.
Die Grünen má dva lídry, Roberta Habecka a Annalenu Baerbockovou. Oblíbený předseda Habeck by přitom podle průzkumů v přímém souboji o kancléřské křeslo drtivě porazil například Annegret Krampovou-Karrenbauerovou (CDU), kterou si za svou nástupkyni v čele strany a hypoteticky i celé země vybrala sama dosluhující šéfka vlády Merkelová. Zatímco Habecka by podpořila více než polovina dotázaných, "AKK", jak konzervativní političce v Německu přezdívají, jen 24 procent lidí.
I když z průzkumů rovněž vyplývá, že polovina Němců si dokáže jen "těžko představit", že by zemi vedl zelený kancléř, podle Dillinga jsou Zelení na vládnoucí úlohu připraveni. "Jsou pevně zakotvení v německé politice, na zemské i celostátní úrovni, v minulosti byli ve vládě," vyjmenovává důvody. Podle něj má největší šanci dostat se do boje o kancléřské křeslo právě jeden z dvojice zelených předsedů.
Zelená je "in"
Obliba, kterou si v Německu získaly otázky ochrany přírody a boje s klimatickými změnami, je dobře vidět i na tom, že na ně do budoucna hodlá klást větší důraz dokonce i protiimigrační pravicově populistická strana Alternativa pro Německo (AfD). Ta přitom donedávna popírala, že tyto změny vůbec existují.
Zelení se přitom těmto otázkám věnují dlouhodobě, a i proto k nim v posledních měsících přechází stále více voličů od ostatních stran. Takzvaný "okamžitý program na ochranu klimatu", který prosazují, žádá vyšší zdanění vypouštění oxidu uhličitého do ovzduší z dopravy a vytápění, a ukončení provozu uhelných elektráren dříve než do roku 2038, jak se nedávno domluvila německá vláda.
Matthias Dilling ale upozorňuje, že kromě obliby klimatických témat se Zeleným daří získávat voliče také kvůli slabosti vládnoucí koalice. "Jejich největším úspěchem bylo dlouhou dobu to, že nic nepokazili," říká na adresu Zelených politolog.
V posledních volbách do Evropského parlamentu Zelení v podstatě zdvojnásobili svůj předchozí zisk a skončili s 20 procenty druzí. Přešlo k nim 1,2 milionu voličů konzervativní CDU/CSU a bezmála půl milionů voličů liberální FDP (Freie Demokratische Partei), tedy stran s výrazně pravicovějšími postoji, než zastávají Zelení.
"Část z těch lidí by hlavně chtěla jinou vládnoucí koalici doma v Německu," vysvětluje Dilling. A strana si je podle něj vědomá nebezpečí, které z toho plyne - že přílišné vyhranění se může část voličů zase odradit. "Tomu se nevyhnou. Zatím se ale velmi elegantně snaží neodpovídat na dotazy o koalicích nebo koho by chtěli v čele vlády," hodnotí Dilling.
"Samotnému vládnutí se ale vyhnou těžko, pokud v příštích parlamentních volbách dopadnou tak dobře, že budou schopni sestavit koalici," myslí si.
S kým do vlády
Německý politický systém tradičně vede k vzniku koalic a Zelení k sobě budou po volbách k sestavení vlády potřebovat alespoň dva partnery. Otázku, zda jít vládnout kromě sociálních demokratů raději s liberály z FDP, nebo stranou ze samého okraje politického spektra, postkomunistickým uskupením Levice (Die Linke), je další z těch, které si strana musí vyřešit.
Právě se sociálními demokraty a stranou Levice (Die Linke) se přitom Zelení na uzavření koalice nedávno dohodli ve spolkové zemi Brémy. Bude to úplně poprvé, kdy středolevá vláda v tomto složení vznikne v bývalém západním Německu.
Levicová koalice bez liberálů na spolkové úrovni je přitom mnohem pravděpodobnější také při pohledu na programové preference. Všechny tři strany chtějí reformovat systém sociálního zabezpečení, zavedený kdysi sociálnědemokratickým kancléřem Gerhardem Schröderem, podpořily by nějakou podobu základního příjmu.
Také co se týče přísnější regulace vývozu zbraní nebo vstřícnosti k přijímání uprchlíků, se jejich preference překrývají. Liberálové z FDP naopak například klimatické návrhy Zelených označují za "hazard".
Zejména sociální demokraté se pak chtějí za každou cenu vyhnout opakování velké koalice s CDU/CSU. Její pokračování po volbách by si v současnosti přála méně než desetina Němců. Naopak takzvaná zeleno-červeno-červená vláda (Zelení, SPD a Die Linke) se momentálně těší největší podpoře. SPD tak doufá, že ve spolupráci se Zelenými si u voličů zlepší pověst.
Zkouška na východě
Na podzim Zelené čeká zatěžkávací zkouška v podobě voleb ve dvou spolkových zemích bývalého východního Německa, kde průzkumy předvídají výrazný úspěch Alternativě pro Německo.
Bez šance ale nejsou ani Zelení. Z tisíců lidí, kteří v poslední době projevili zájem do strany vstoupit, jich velká část pochází právě z těchto regionů. Členská základna strany se tak nejen omlazuje, ale také "povýchodňuje".
Parlamentní volby mohou zemi čekat už na jaře příštího roku, pokud se z jakéhokoliv důvodu rozpadne pravidelnými krizemi procházející koaliční vláda Angely Merkelové. Nejpozději půjdou Němci k volbám na podzim 2021. A právě na kampaň k tomuto datu se Zelení na konci letošního léta začnou intenzivně připravovat.