reklama
 
 

Paní Evropa, která vystřídá Junckera. Kdo je Ursula von der Leyenová

Aktualizováno 16. 7. 2019 21:15
Šéfkou příští EK bude jako první žena Ursula von der Leyenová | Video: Associated Press |  01:02
Evropskou komisi poprvé v historii povede žena. Europoslanci v tajné volbě v úterý večer potvrdili jako nástupkyni Jeana-Claudea Junckera Němku Ursulu von der Leyenovou.

Šedesátiletá politička německé Křesťanskodemokratické strany CDU byla uplynulých šest let ministryní obrany ve vládě Angely Merkelové. Předtím čtyři roky působila v křesle ministryně sociálních věcí a ještě předtím, do roku 2009, byla ministryní pro rodinu, seniory, ženy a mládež.

Od roku 2005, kdy se Merkelová stala kancléřkou, je tak von der Leyenová nepřetržitě ministryní. Byla také favoritkou na post šéfky CDU po odchodu Merkelové, ale nakonec dostala přednost její kolegyně Annegret Kramp-Karrenbauerová.

Rovněž se o ní spekulovalo jako o možné příští generální tajemnici Severoatlantické aliance.

V roce 2009 coby ministryně pro rodinu iniciovala tvrdší postup proti dětské pornografii na internetu. Proslula také jako odpůrkyně zvyšování daní.

Jako ministryně obrany v roce 2014 navrhla a prosadila německé dodávky zbraní a vojenské techniky iráckým Kurdům pro boj s tzv. Islámským státem. Odmítala ale výzvy k dodávkám zbraní pro Ukrajinu. O rok později kritizovala maďarskou vládu za nasazení vodních děl proti migrantům na srbsko-maďarské hranici.

Pod jejím vedením také Německo zesílilo vojenskou spolupráci s Francií a německá armáda zvýšila počet vojáků, kteří řeší uprchlickou krizi.

Narodila se 8. října 1958 v Belgii v době, kdy tam její otec pracoval pro Evropské společenství. V Bruselu žila až do svých 13 let. Vystudovala ekonomii a medicínu. V letech 1992 až 1996 žila v americké Kalifornii, kde její manžel, profesor medicíny a podnikatel Heiko von der Leyen, s nímž má sedm dětí, pracoval na Stanfordově univerzitě. Před vstupem do politiky pracovala jako gynekoložka a ve výzkumu. Její otec Ernst Albrecht byl premiérem spolkové země Dolní Sasko.

Před lety čelila plagiátorské kauze, ale v březnu 2016 nakonec senát Lékařské vysoké školy v Hannoveru rozhodl o tom, že si může ponechat doktorát, i když v její disertační práci z roku 1990 byly nalezeny opsané pasáže.

autoři: Zahraničí, ČTK | 2. 7. 2019 19:57

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama