Berlínská akce se koná na závěr týdne, během kterého se utváří budoucnost celoněmecké klimatické politiky. Tamní vláda má v pátek rozhodnout o balíčku zákonů, které by měly zajistit, aby Německo dosáhlo do roku 2030 vytyčených cílů na omezení emisí skleníkových plynů do ovzduší.
Plány ještě před hlasováním získal deník Süddeutsche Zeitung. Vyplývá z nich, že v příštích 11 letech by se měla zásadně proměnit právě oblast dopravy. Spolkové ministerstvo dopravy počítá s tím, že změny vyjdou státní rozpočet až na 75 miliard eur (skoro dva biliony korun). Další peníze budou muset vynaložit i jednotlivá města nebo spolkové země.
"Chceme dát řidičům příležitost, aby své auto jednou nechali prostě stát," řekla o "neděli bez aut" mluvčí berlínského dopravního podniku BVG Petra Nelkenová.
Poslední podobná akce se v Německu konala před více než 45 lety, když v listopadu 1973 prudce vzrostla cena ropy kvůli dohodě Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), připomíná list Berliner Zeitung. Celá epizoda je dnes známá jako první ropný šok.
Pro městský rozpočet bude nedělní akce znamenat ztrátu zhruba 100 tisíc eur, tedy v přepočtu téměř 2,6 milionu korun. Cestující si budou moci koupit celodenní lístek za 2,80 eura. Běžná cena je přitom sedm eur.
K iniciativě se připojily všechny složky veřejné dopravy - metro, autobusy, tramvaje, městské vlaky DB Regio i berlínská nadzemní dráha (S-Bahn).
Nejen uhelná, ale i dopravní revoluce
V Německu se daří snižovat emise oxidu uhličitého ve všech oblastech s jednou výjimkou - dopravy. Tam zůstávají prakticky na úrovni roku 1990. Přitom v energetice, která je kvůli uhelným elektrárnám největším znečišťovatelem, se snížily do roku 2017 o téměř třetinu a nejpozději do roku 2038 by se v zemi mělo uhlí zcela přestat těžit i spalovat.
Doprava by podle vládního dokumentu měla "zeštíhlit" o zhruba 160 milionů tun oxidu uhličitého. A to přestože se objem dopravy naopak zvětšuje.
Německem by do 11 let mělo projíždět alespoň sedm milionů elektroaut a měl by se rozšířit systém dobíjecí infrastruktury. Elektřina by měla pohánět každý druhý autobus, modernizovala a digitalizovala by se i železniční síť a přibýt by mělo také cyklostezek.
Lidé by dostali na nákup elektroautomobilů v ceně do 30 tisíc eur (asi 775 tisíc korun) příspěvek až čtyři tisíce eur. Další miliardy mají směřovat na vývoj jiných nefosilních paliv.
Vše má svou cenu
Spolková republika zatím selhává v naplňování cílů vytyčených do roku 2020, dokdy se měly emise snížit o 40 procent oproti roku 1990. Balíček návrhů, který bude v pátek schvalovat vláda, se proto zaměřuje na další milník. Tím je právě rok 2030, dokdy mají emise poklesnout o 55 procent.
Na tato selhání v zemi pravidelně upozorňují mladí demonstranti v rámci pátečních stávek Fridays for Future i aktivisté z hnutí Extinction Rebellion. Ti v květnu na protest zablokovali dopravu na jednom z berlínských mostů nadzemní dráhy.
Am 20.09. heißt es #AlleFuersKlima und wir werden gemeinsam mit einem breiten Bündnis aus Bürger*Innen, Wissenschaft, Unternehmen, Gewerkschaften und Kirchenverbänden auf die Straße gehen #FridaysForFuture 🌍💚 pic.twitter.com/IhQlekQYQL
— Fridays for Future Berlin (@FFF_Berlin) September 5, 2019
Německá strana Zelených a Levice v Berlíně, kde jsou členy vedení města, dlouhodobě prosazují bezplatnou příměstskou dopravu. To ale BVG a další společnosti odmítají. "Všechno má svou cenu," vyjádřila se odmítavě mluvčí Nelkenová.
Zelení mají také radikálnější návrhy v oblasti elektrifikace osobní dopravy. Od roku 2030 by spalovací motory nejraději úplně zakázali.
