Zdaníme maso i levné letenky. Německé strany se předhánějí, kdo je zelenější

Helena Truchlá Helena Truchlá
13. 9. 2019 6:21
Německou politikou přechází zelená smršť. Koaliční partneři z CDU/CSU a SPD se předhánějí, kdo přijde s ambicióznějším nápadem, jak snížit emise skleníkových plynů a naplní cíl, ve kterém dosud největší evropská ekonomika zásadně selhávala.
Klimatický protest v Berlíně.
Klimatický protest v Berlíně. | Foto: Reuters

Už 20. září má kabinet kancléřky Merkelové rozhodnout o balíčku zákonů na ochranu životního prostředí. Když se koalice nedomluví, hrozí pád vlády.

Jako první své nápady představila bavorská CSU. A návrhy jinak konzervativní strany jsou tak radikální, že podle analytiků strana vstupuje do úplně nové éry své dlouholeté existence. V posledních několika volbách ztratila řadu voličů, v těch do zemského parlamentu loni na podzim dosáhla nejhoršího výsledku za posledních 70 let.

Část voličů dala právě kvůli důrazu na klimatickou politiku přednost Zeleným a vedení CSU v čele s norimberským politikem Markusem Söderem chce přejít do zelené ofenzivy. "Uvědomil si, že je potřeba se ke klimatu postavit jinak, nebo už nebude vyhrávat," vysvětlil v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz Martin Kaiser, ředitel německé pobočky ekologické organizace Greenpeace

A podobný zelený obrat zažívají všechny vládní strany. "Je neuvěřitelné, co se teď děje. Zrovna CDU a CSU klimatická opatření roky jenom brzdily a SPD nebyla o moc lepší," podivuje se Kaiser. "Myslím, že za to mohou dva faktory. Za prvé, boj o Hambašský les," připomíná ekolog spor mezi společností RWE a aktivisty o rozšíření těžby v zalesněné lokalitě ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko.

"Ten spor úplně celou debatu proměnil. Ve společnosti už prostě není pochopení pro to, aby se ve 21. století obětoval krásný les kvůli uhlí," vysvětluje.

Další událostí, která podle něj ovlivnily veřejné mínění v Německu, bylo velmi horké loňské léto. "Od letošního ledna začaly klimatické protesty a petice za referendum o záchraně biodiverzity v Bavorsku, která nasbírala rekordně podpisů, víc než milion za dva týdny," popisuje Martin Kaiser. 

Za pračku a sušičku bonus

CSU ve svých klimatických návrzích spoléhá spíše na systém pobídek, kterým chce spotřebitele přimět k ekologičtějšímu chování, vyhnout se naopak chce zákazům. A není prakticky žádná oblast každodenního života, na kterou by strana nepomyslela.

Domácnosti, které si koupí pračku, sušičku nebo podobný spotřebič z energeticky nejúspornější kategorie, by měly nárok na bonus až 10 tisíc eur ročně (zhruba 260 tisíc korun). V přepočtu stovky tisíc korun by mohli lidé uplatnit i na přestavby svých domů, bytů, a dokonce i komerčních prostor. "Fosilní éra spěje ke konci," upozornil šéf CSU Söder. 

Koaliční sociální demokraté tyto návrhy kritizují. "Lidé s nízkými příjmy takové nabídky vůbec nevyužijí," říká stranický expert na klimatickou politiku Florian von Brunn. Podle SPD by stát měl spíš lidem usnadnit přímo výměnu starého vybavení za nové. 

Zatím nesplněno

Původní cíl snížit emise skleníkových plynů o 40 procent oproti hodnotám z 90. let už do roku 2020 Německo naplnit nestihne. A v ohrožení je i ten vytyčený pro příští desetiletí. Pokud nyní země nepřijme zásadní opatření, "nepodaří se cíle pro rok 2030 naplnit ani do roku 2046," napsala na začátku září v kritickém hodnocení analytická společnost McKinsey. 

Už v roce 2050 by přitom Německo mělo být klimaticky neutrální, tedy emise by se celkově měly dostat téměř na nulu a zbytek vyvážen například zalesňováním. Problematická je zejména doprava, v níž se produkované emise místo zamýšleného snížení naopak ještě zvýšily. "Za špatný výsledek může zejména nárůst osobní dopravy," hodnotí McKinsey. Politici CSU se proto na dopravu ve svých návrzích také zaměřili.

Šéf frakce CSU v berlínském parlamentu Alexander Dobrindt přišel s nápadem, aby všechny evropské lety levnější než 50 eur (v přepočtu asi 1300 korun) podléhaly zvláštní dani, což by mělo cestující motivovat volit spíš železniční dopravu.

Němečtí koaliční partneři se shodují na snížení daně z vlakových jízdenek. Ty by nově měly být zatíženy jen sedmi procenty, místo dosavadních devatenácti. 

Shoda je i na stanovení maximální ceny městské dopravy, která by Němce neměla stát víc než euro za den, tedy 365 eur ročně. Například v Berlíně nyní stojí 761 eur a výrazně dražší je i v dalších regionech. 

Balíček nebo nic

Takzvaný Klimakabinet, který bude o balíčku zákonů hlasovat, vznikl letos na jaře. Německá vláda tím reagovala na každotýdenní protesty a školní stávky za klima v rámci celosvětového hnutí Fridays for Future. 20. září se ukáže, jaká konkrétní opatření jsou vládní politici ochotni předložit spolkovému parlamentu ke schválení.

"Rozhodující bude, jestli se jedná spíš o pobídky, které mají ovlivnit lidi, ale jež k zastavení klimatické změny dnes už nestačí, nebo konkrétní nařízení," říká Kaiser z Greenpeace. 

Spory zatím přetrvávají zejména v naprosto klíčové otázce zdražení emisí oxidu uhličitého. Zatímco CDU/CSU prosazuje zavedení systému obchodování s povolenkami na benzin, topné oleje nebo zemní plyn, který je podobný v jiných zemích EU, SPD by raději zmíněné komodity více zdanila.

Dražší by pro spotřebitele mohla být do budoucna i auta s velkou spotřebou paliva, bonus by naopak čekal majitele elektromobilů. Zlevnit by naopak díky snížení daně mohla elektřina. Její cena je v Německu aktuálně nejvyšší v Evropě.

Sociálnědemokratičtí politici zatím trvají také na více než zdvojnásobení daně na maso. S tím bude mít ale pravděpodobně problém právě bavorská CSU. Řada tamních obyvatel je na příjmech ze zemědělství závislá.

Pokud se koaličním partnerům nepodaří dohodnout, je pravděpodobný až rozpad vlády. "Koalice nemůže pokračovat, pokud nebude schopna bez váhání vysvětlit, jak může Německo do roku 2030 dosáhnout svých klimatických cílů," nechala se v rozhovoru pro deník Tagesspiegel slyšet sociálnědemokratická ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová. 

Video: Jste alarmista, a vy zase popírač, střetli se ekolog a poslanec o klimatické změně. 

Aktivista Jan Rovenský z Greenpeace kritizuje volbu poslance ODS Jana Zahradníka členem uhelné komise, která má ukončení těžby naplánovat. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Z paraguayského vězení uprchlo 75 nebezpečných trestanců

Nejméně 75 vězňů, mezi nimiž jsou členové zvlášť nebezpečných brazilských gangů, uprchlo z vězení v Paraguayi. Oznámily to dnes v Asunciónu vládní zdroje. Uprchlíci se prokopali na svobodu tunelem, o němž podle přesvědčení vyšetřovatelů musel vězeňský personál vědět.

Věznice se nachází ve městě Pedro Juan Caballero při hranicích s Brazílií. Její ředitel bezprostředně po útěku přišel o práci, napsala agentura Reuters. "Byla to operace připravovaná řadu dní a je nemožné, aby o tom personál vězení nevěděl… Bylo to očividně zaplacené," řekla novinářům paraguayská ministryně spravedlnosti Cecilia Pérezová.

Hraniční oblast je známá jako trasa pašeráků drog, většinou členů brazilských zločineckých skupin. Do pátrání po uprchlících se kromě paraguayské zapojila i brazilská policie.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Severovýchod Kanady zápasí s prudkou zimní bouří, pomáhají dvě stovky vojáků

Do provincie Nový Foundland na severovýchodě Kanady v neděli vláda vyslala dvě stovky vojáků, kteří mají pomoci místním obyvatelům zvládnout prudký nápor zimní bouře. Oznámil to ministr obrany Harjit Sajjan. Spolu s vojáky směřují do oblasti nákladní letouny a vrtulníky.

Správní středisko provincie St. John's zasypalo 75 centimetrů sněhu a situaci komplikuje vítr o síle až 130 kilometrů v hodině. Mnoho silnic je kvůli kalamitě neprůjezdných, v provincii byl vyhlášen stav nouze. Pomoc armády se v příštích dnech zvýší, do regionu zamíří další vojáci, řekl ministr Sajjan.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy