Zdaníme maso i levné letenky. Německé strany se předhánějí, kdo je zelenější

Helena Truchlá Helena Truchlá
13. 9. 2019 6:21
Německou politikou přechází zelená smršť. Koaliční partneři z CDU/CSU a SPD se předhánějí, kdo přijde s ambicióznějším nápadem, jak snížit emise skleníkových plynů a naplní cíl, ve kterém dosud největší evropská ekonomika zásadně selhávala.
Klimatický protest v Berlíně.
Klimatický protest v Berlíně. | Foto: Reuters

Už 20. září má kabinet kancléřky Merkelové rozhodnout o balíčku zákonů na ochranu životního prostředí. Když se koalice nedomluví, hrozí pád vlády.

Jako první své nápady představila bavorská CSU. A návrhy jinak konzervativní strany jsou tak radikální, že podle analytiků strana vstupuje do úplně nové éry své dlouholeté existence. V posledních několika volbách ztratila řadu voličů, v těch do zemského parlamentu loni na podzim dosáhla nejhoršího výsledku za posledních 70 let.

Část voličů dala právě kvůli důrazu na klimatickou politiku přednost Zeleným a vedení CSU v čele s norimberským politikem Markusem Söderem chce přejít do zelené ofenzivy. "Uvědomil si, že je potřeba se ke klimatu postavit jinak, nebo už nebude vyhrávat," vysvětlil v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz Martin Kaiser, ředitel německé pobočky ekologické organizace Greenpeace

A podobný zelený obrat zažívají všechny vládní strany. "Je neuvěřitelné, co se teď děje. Zrovna CDU a CSU klimatická opatření roky jenom brzdily a SPD nebyla o moc lepší," podivuje se Kaiser. "Myslím, že za to mohou dva faktory. Za prvé, boj o Hambašský les," připomíná ekolog spor mezi společností RWE a aktivisty o rozšíření těžby v zalesněné lokalitě ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko.

"Ten spor úplně celou debatu proměnil. Ve společnosti už prostě není pochopení pro to, aby se ve 21. století obětoval krásný les kvůli uhlí," vysvětluje.

Další událostí, která podle něj ovlivnily veřejné mínění v Německu, bylo velmi horké loňské léto. "Od letošního ledna začaly klimatické protesty a petice za referendum o záchraně biodiverzity v Bavorsku, která nasbírala rekordně podpisů, víc než milion za dva týdny," popisuje Martin Kaiser. 

Za pračku a sušičku bonus

CSU ve svých klimatických návrzích spoléhá spíše na systém pobídek, kterým chce spotřebitele přimět k ekologičtějšímu chování, vyhnout se naopak chce zákazům. A není prakticky žádná oblast každodenního života, na kterou by strana nepomyslela.

Domácnosti, které si koupí pračku, sušičku nebo podobný spotřebič z energeticky nejúspornější kategorie, by měly nárok na bonus až 10 tisíc eur ročně (zhruba 260 tisíc korun). V přepočtu stovky tisíc korun by mohli lidé uplatnit i na přestavby svých domů, bytů, a dokonce i komerčních prostor. "Fosilní éra spěje ke konci," upozornil šéf CSU Söder. 

Koaliční sociální demokraté tyto návrhy kritizují. "Lidé s nízkými příjmy takové nabídky vůbec nevyužijí," říká stranický expert na klimatickou politiku Florian von Brunn. Podle SPD by stát měl spíš lidem usnadnit přímo výměnu starého vybavení za nové. 

Zatím nesplněno

Původní cíl snížit emise skleníkových plynů o 40 procent oproti hodnotám z 90. let už do roku 2020 Německo naplnit nestihne. A v ohrožení je i ten vytyčený pro příští desetiletí. Pokud nyní země nepřijme zásadní opatření, "nepodaří se cíle pro rok 2030 naplnit ani do roku 2046," napsala na začátku září v kritickém hodnocení analytická společnost McKinsey. 

Už v roce 2050 by přitom Německo mělo být klimaticky neutrální, tedy emise by se celkově měly dostat téměř na nulu a zbytek vyvážen například zalesňováním. Problematická je zejména doprava, v níž se produkované emise místo zamýšleného snížení naopak ještě zvýšily. "Za špatný výsledek může zejména nárůst osobní dopravy," hodnotí McKinsey. Politici CSU se proto na dopravu ve svých návrzích také zaměřili.

Šéf frakce CSU v berlínském parlamentu Alexander Dobrindt přišel s nápadem, aby všechny evropské lety levnější než 50 eur (v přepočtu asi 1300 korun) podléhaly zvláštní dani, což by mělo cestující motivovat volit spíš železniční dopravu.

Němečtí koaliční partneři se shodují na snížení daně z vlakových jízdenek. Ty by nově měly být zatíženy jen sedmi procenty, místo dosavadních devatenácti. 

Shoda je i na stanovení maximální ceny městské dopravy, která by Němce neměla stát víc než euro za den, tedy 365 eur ročně. Například v Berlíně nyní stojí 761 eur a výrazně dražší je i v dalších regionech. 

Balíček nebo nic

Takzvaný Klimakabinet, který bude o balíčku zákonů hlasovat, vznikl letos na jaře. Německá vláda tím reagovala na každotýdenní protesty a školní stávky za klima v rámci celosvětového hnutí Fridays for Future. 20. září se ukáže, jaká konkrétní opatření jsou vládní politici ochotni předložit spolkovému parlamentu ke schválení.

"Rozhodující bude, jestli se jedná spíš o pobídky, které mají ovlivnit lidi, ale jež k zastavení klimatické změny dnes už nestačí, nebo konkrétní nařízení," říká Kaiser z Greenpeace. 

Spory zatím přetrvávají zejména v naprosto klíčové otázce zdražení emisí oxidu uhličitého. Zatímco CDU/CSU prosazuje zavedení systému obchodování s povolenkami na benzin, topné oleje nebo zemní plyn, který je podobný v jiných zemích EU, SPD by raději zmíněné komodity více zdanila.

Dražší by pro spotřebitele mohla být do budoucna i auta s velkou spotřebou paliva, bonus by naopak čekal majitele elektromobilů. Zlevnit by naopak díky snížení daně mohla elektřina. Její cena je v Německu aktuálně nejvyšší v Evropě.

Sociálnědemokratičtí politici zatím trvají také na více než zdvojnásobení daně na maso. S tím bude mít ale pravděpodobně problém právě bavorská CSU. Řada tamních obyvatel je na příjmech ze zemědělství závislá.

Pokud se koaličním partnerům nepodaří dohodnout, je pravděpodobný až rozpad vlády. "Koalice nemůže pokračovat, pokud nebude schopna bez váhání vysvětlit, jak může Německo do roku 2030 dosáhnout svých klimatických cílů," nechala se v rozhovoru pro deník Tagesspiegel slyšet sociálnědemokratická ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová. 

Video: Jste alarmista, a vy zase popírač, střetli se ekolog a poslanec o klimatické změně. 

Aktivista Jan Rovenský z Greenpeace kritizuje volbu poslance ODS Jana Zahradníka členem uhelné komise, která má ukončení těžby naplánovat. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 8 minutami

Česko podepíše smlouvu s USA o dodání dvanácti vrtulníků do konce roku, oznámil Metnar

Ministerstvo obrany definitivně schválilo nákup 12 vrtulníků ze Spojených států v celkové ceně 14,6 miliardy korun bez DPH. Smlouvu chce uzavřít do konce roku. Resort o tom v úterý informoval vládu, řekl po zasedání kabinetu ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Všechny stroje by pak měla česká armáda dostat v roce 2023.

Metnar uvedl, že obrana dala při nákupu přednost nejbezpečnějšímu a nejtransparentnějšímu druhu zakázky, tedy na úrovni vlád. Česko díky tomu získá osm víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a čtyři bojové vrtulníky AH-1Z Viper za cenu, za kterou by je kupovala americká armáda. "Nové vrtulníky armáda nutně potřebuje, potřebujeme nahradit současné Mi-24, které jsou na hraně životnosti. A potřebujeme se odvázat od závislosti na ruské provenienci," řekl Metnar.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Vzniká nová španělská vláda. Sánchezovi socialisté se dohodli s levicí

Španělští vládní socialisté se předběžně dohodli na koaliční vládě s druhou nejsilnější levicovou aliancí Unidas Podemos. Lídři těchto formací Pedro Sánchez a Pablo Iglesias podepsali dohodu v úterý před novináři v salonku dolní komory parlamentu. K vládnutí ale budou potřebovat ještě podporu dalších menších stran, z nichž některé už jim ji slíbily.

Nedělní parlamentní volby ve Španělsku vyhráli socialisté úřadujícího premiéra Pedra Sáncheze, kteří v dolní komoře obsadí 120 křesel. Spolu s Unidas Podemos, kterou vede Iglesias, budou mít 155 mandátů. K absolutní většině ve 350členné dolní komoře parlamentu potřebují 176 hlasů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy