Praha – Na východním pobřeží Spojených států byl večer a v Evropě už noc, ale dost lidí na obou březích Atlantiku nespalo nebo se nechystalo jít spát.
Několik hodin po únosu čtyř letadel, zhroucení věží Světového obchodního centra a smrti téměř 3000 lidí začaly televize a tiskové agentury přinášet 11. září 2001 první zprávy o vyšetřování.
Začalo to prohledáváním aut na Loganově letišti v Bostonu, odkud někteří teroristé letěli. Posléze do redakcí po celém světě dorazila takzvaná fleš (v novinářském žargonu rychlá, stručná zpráva bez jakýchkoliv podrobností): POLICIE PROVEDLA RAZIE V NĚKOLIKA BYTECH V HAMBURKU.
Hromadnou reakcí tehdy bylo překvapení. Hamburk? Německý Hamburk? Kvůli útokům v Americe?
Bylo tomu tak. Jádro útočníků žilo dlouho v Německu a scházelo se v malé mešitě al-Kuds blízko hamburského hlavního vlakového nádraží. Německo se nevědomky stalo nástupištěm pro nejhorší teroristický útok historie.
Patnáct let poté je boj proti terorismu a radikálnímu islamismu prioritou německých bezpečnostních složek.
"Německo se z bezpečného útočiště a logistické základny militantních islamistů změnilo v jejich terč," tvrdí německý expert na islamistické skupiny Frank W. Horst.
Proti kazatelům nenávisti
V létě se odpálil sebevražedný atentátník v bavorském Ansbachu, několik dní před tím zaútočil nožem ve vlaku mladý Afghánec. Oba přišli jako žadatelé o azyl.
"Islámský terorismus dorazil do Německa," prohlásil tehdy bavorský premiér Horst Seehofer.
Útoky se ale odehrály už dříve, jen nebyly spojované s obavami z nezvládnutí uprchlické krize. Například v březnu 2011 mladý Kosovan zastřelil dva americké vojáky u letiště ve Frankfurtu.
Smrti desítkám lidí ve vlacích nedaleko Koblence zabránilo v roce 2006 jen to, že teroristé výbušniny špatně sestrojili.
Němci především přitvrdili vůči radikálním kazatelům. V úterý začal proces se Svenem Lauem, který je obviněn z podpory Islámského státu. Ministerstvo vnitra zavřelo Islámské centrum v Brémách, rovněž spojované se sympatiemi k džihádismu.
Lau je rodilý Němec, který konvertoval k islámu v dospělosti. Právě na tuto skupinu se Spolkový úřad na ochranu ústavy zaměřuje.
Sledován policií je například bývalý juniorský šampion v boxu Pierre Vogel, který v Německu prosazuje zavedení islámského práva šaría, ale dává si pozor, aby neřekl nic, co by mohlo být vykládáno jako podpora terorismu.
Z Hamburku do Rakky
Mešita al-Kuds, kde se v Hamburku scházeli atentátníci z 11. září, už neexistuje. Po roce 2001 byla přejmenována, ale zůstala magnetem pro radikály, takže ji policie později definitivně uzavřela.
Stejně tak i mešitu na duisburském předměstí Dinslaken, odkud v posledních dvou letech odešlo nejvíce Němců bojovat do Sýrie za Islámský stát.
Transformaci radikálních islamistů od al-Káidy před patnácti lety k dnešnímu Islámskému státu reprezentuje Syřan Muhammad Zammár.
V roce 2001 kázal v Hamburku a vyzýval německé muslimy, aby odešli bojovat do Afghánistánu. Na atentátníky z 11. září měl obrovský vliv. Koncem roku 2001 se mu podařilo dostat do Maroka, kde ho zatkli a vydali do Sýrie. Před třemi lety ale syrský prezident Bašár Asad Zammára z vězení pustil. Dnes je někdejší guru německých džihádistů v Rakce, ovládané Islámským státem.
