Berlín - Nebe nad Berlínem včera zakryl "radioaktivní mrak". Úderem dvanácté hodiny se do vzduchu vznesly dvě tisícovky černo-žlutých nafukovacích balónků s lebkou se zkříženými hnáty.
Lebka měla místo obličeje tři trojúhelníky s kolečkem uprostřed: symbol radioaktivity. Vzkaz na balóncích byl určen německé vládě. Stovky demonstrantů před Úřadem kancléřky Angely Merkelové ji vyzývaly, aby se Německo vzdalo jaderné energetiky.
Za zavřenými dveřmi zatím dlouhé hodiny jednaly špičky německé vládní koalice a šéfové parlamentních frakcí a ministerských resortů, do jejichž portfolia energetika spadá.
K demonstrantům s píšťalkami, vuvuzelami a megafony se pod okny kancléřství připojili i předáci levicové opozice. Vláda je ale nevyslyšela. V noci se definitivně shodla: německé jaderné elektrárny se zavírat nebudou. Naopak. Poběží zhruba do roku 2023.
Daň z jádra
Už během jednání agentura DPA napsala, že energetické koncerny budou státu odvádět zvláštní "jadernou daň". Od roku 2011 zaplatí za provoz svých atomových elektráren 2,3 miliardy eur (57 miliard korun) ročně.
Takzvaná "daň z jaderného paliva" se ale bude vybírat jen omezenou dobu. Přesně šest let, určila německá vláda.
Provozovatelé elektráren musí krom toho do kapsy sáhnout ještě jednou: další peníze budou posílat do fondu na podporu obnovitelných zdrojů energie. Tyto odvody by měly vynést zhruba 15 miliard eur.
Sedm starších německých elektráren bude dodávat proud ještě osm let, deset novějších čtrnáct. V průměru se tedy provoz atomových elektráren v Německu prodlouží oproti dosavadním plánům o 12 let.
Riziková letadla
Německá vláda řešila i to, jak zajistit, aby reaktory byly co nejbezpečnější. Někteří odborníci totiž tvrdí, že Němci v zabezpečení svých elektráren pokulhávají.
V zatím poslední studii, kterou nechala vypracoval organizace Greenpeace, se například uvádí, že zařízení nejsou dostatečně chráněna před útoky dopravními letadly, jako byly ty z 11. září 2001.
"Pravděpodobnost úspěchu teroristických skupin je znepokojivě vysoká," citoval z neveřejného posudku týdeník Der Spiegel.
Německo je důležitým evropským leteckým uzlem. Jen v roce 2009 tu registrovali 3,2 milionu letů, letištěm ve Frankfurtu projdou ročně 54 miliony pasažérů. "Tak obrovské množství letadel neumožňuje stoprocentně kontrolovat leteckou dopravu," argumentuje německá pobočka Greenpeace.
Na 18. září svolali odpůrci atomu do Berlína velkou demonstraci.
Šestí na světě
Nejsilnější opoziční strana, sociální demokraté (SPD), koalici vyčítají, že zbytečně otevírá téma, které už léta rozděluje německou společnost. Právě ona před deseti lety rozhodla, že Němci z jaderné energetiky vystoupí. A že každá atomová elektrárna v zemi bude smět do sítě dodávat proud maximálně 32 let.
V Německu je momentálně v provozu 17 jaderných elektráren. Z toho pět v Bavorsku, které přímo sousedí z Českou republikou.
V celosvětovém žebříčku produkce atomové energie si Němci drží šestou příčku. Nejvíce energie z jádra se vyrábí ve Spojených státech, následují Francie, Japonsko, Rusko a Jižní Korea. Česko je šestnácté, hned za Švýcarskem.
Průměrný věk fungujících jaderných reaktorů ve světě je podle agentury Mycle Schneider Consulting 25 let. V provozu jsou ale i zařízení stará více než 40 let. Atomové elektrárny se masově stavěly hlavně v osmdesátých letech minulého století.
