Berlín - Rovné dva měsíce po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima dominuje zpravodajství z Japonska nové téma: peníze.
Reportáže z odklízení trosek, story z evakuačních center a líčení, jak se technici snaží obnovit nefunkční chladící systém reaktorů, vytlačily zprávy o odškodňování, finanční tísni provozovatele atomového vraku a úvahy o tom, kolik bude nejhorší katastrofa v poválečných dějinách země stát. A kdo ji zaplatí.
Vědci z Německa teď přišli s netradičním propočtem: zkoumali, na kolik by přišlo povinné ručení za jadernou elektrárnu. A výsledek? Po Fukušimě na desítky miliard eur.
Nepojistitelné kolosy
"Předně je důležité říct tohle: Atomové elektrárny jsou nepojistitelné," tvrdí Markus Rosenbaum, autor nového výpočtu a šéf firmy, která vypracovává studie pro více než sto pojišťovacích institucí.
"Náklady jsou tak astronomické, že je nikdy žádná pojišťovna nepřevezme," řekl v rozhovoru pro server Spiegel Online.
Jak ukazuje případ japonské Fukušimy, náklady na likvidaci škod přitom dosahují takové výše, že je nikdy žádná firma - byť by se jednalo o energetického giganta - nebude schopna uhradit ze svého.
Pomoc pro Tepco
O státní pomoc už mimochodem požádal i majitel japonské Fukušimy, společnost Tepco.
Jen náklady na odškodnění obyvatel a podnikatelů z evakuované, 20 kilometrů široké zóny kolem havarované elektrárny dosáhnou podle analytiků 100 miliard dolarů (86 miliard eur).
Jak uvedli manažeři firmy, do konce tohoto fiskálního roku bude Tepco z japonského státního rozpočtu potřebovat minimálně 8,6 miliardy eur.
Bez státní pomoci by společnost Tepco zkrachovala. A pokud by zkrachovala, ocitlo by se Japonsko bez proudu.
Co je třeba počítat
Jak ale upozorňuje Markus Rosenbaum, celkové náklady na likvidaci havárie budou podstatně vyšší, než už zmiňovaných 86 miliard eur. "Ve skutečnosti přijde neštěstí ve Fukušimě na mnohem větší peníze," cituje ho Spiegel Online.
I roky po havárii bude třeba zaplatit léčení lidí, kteří onemocní rakovinou.
O odškodnění se přihlásí rodinní příslušníci těch, kteří při havárii zahynuli.
Někdo bude muset financovat odstraňování škod na životním prostředí, vyčištění zdrojů vody a obnovení infrastruktury.
A nakonec: zaplatit se budou muset výpadky ve výrobě a škody, jež utrpěla národní ekonomika.
To všechno by musela pojišťovna zahrnout do výpočtu, kdyby chtěla někdy v budoucnu sjednat s provozovatelem jaderné elektrárny povinné ručení.
Škoda až za 6 bilionů eur
Kdyby se naplnily ty nejhorší scénáře, mohla by se podle Rosenbauma celková škoda po havárii jediné atomové elektrárny vyšplhat na závratných 6 bilionů eur.
Pokud někdy v budoucnu k - byť třeba i desetkrát menší (a levnější) - katastrofě dojde, nezaplatí ji ani pojišťovny, ani provozovatelé elektráren, ale všichni daňoví poplatníci.
