Prahu opustili dva vyhoštění ruští diplomaté, do Moskvy odletěli letadlem Aeroflotu

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 7. 6. 2020 21:32
Leteckým spojem společnosti Aeroflot z Prahy odletěli dva vyhoštění ruští diplomaté, řekl televizi CNN Prima News ministr zahraničí Tomáš Petříček. V Moskvě stroj přistál v 23:50 tamního času (22:50 SELČ). Diplomaté byli vypovězení v souvislosti s kauzou údajné hrozby českým komunálním politikům jedem ricin.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock.com

Premiér Andrej Babiš (ANO) a Petříček v pátek informovali, že kauza kolem údajného diplomata s ricinem, kvůli níž dostali policejní ochranu pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) a starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný (ODS), byla smyšlená. Byla podle nich důsledkem sporů mezi pracovníky ruského velvyslanectví v Praze, když jeden z nich zaslal českým tajným službám falešné informace.

Babiš uvedl, že incident poškodil česko-ruské vztahy a způsobil bezdůvodné vytížení českých bezpečnostních složek. Česko podle premiéra nemůže tolerovat podobné akce na svém území. Podle Petříčka se diplomacie snažila záležitost vyřešit diskrétně, ruský přístup jí ale nedal jinou možnost než přistoupit k prohlášení dvou diplomatů ze persona non grata.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová mezitím prohlásila, že nynější kroky českých představitelů neodpovídají zájmům jejich země. Vztahy mezi oběma státy podle ní záměrně poškozuje část českých elit.

"Kdo stojí za tou elitou, na to už jsme poukázali příkladem celé té špinavé kampaně ohledně stěhování a demontáže památníku (maršálovi Ivanu) Koněvovi. Jsou to opět stejní partneři," řekla Zacharovová. "Partnerství předpokládá, že partner nebude věci zhoršovat. Ale co se děje - západní partner do té samé České republiky, do její politiky, vždy přináší něco, co má destruktivní charakter," cituje Zacharovovou agentura TASS.

"Češi to nemají zapotřebí," podotkla mluvčí. Myslí si také, že obyvatelé Česka mají právo se rozhodnout, jaký budou mít vztah k Rusku a k lidem, kteří v něm žijí.

Zacharovová dále v sobotním večerním vysílání internetového kanálu "Solovjov live" prohlásila, že odpověď ruských úřadů na vypovězení dvou diplomatů bude symetrická.

"Samozřejmě že přijde odveta. Hlavně ale nepůjde jen o symetrické, odvetné kroky. Tohle všechno se odrazí na dalším směřování vztahů s touto zemí, to je očividné, " prohlásila Zacharovová. 

Michail Brjuchanov, šéf ruské vládní agentury Rossotrudničestvo, pro kterou vyhoštění diplomaté pracují, dříve v neděli agentuře Ria Novosti řekl, že oba se do Ruska vrátí v neděli pozdě večer a že poletí jako běžní cestující.

Vyhoštění diplomaté v Praze působili na Ruském středisku vědy a kultury. Česko je vypovědělo v souvislosti s kauzou údajné ruské hrozby českým komunálním politikům jedem ricin.

Moskva hned v pátek označila rozhodnutí Prahy za provokaci a nepřátelský krok a pohrozila odvetou.

Video: Žiju s policií za zády, Rusové nemají zábrany, říká starosta Kolář

Nebojím se o sebe, ale o naši republiku, Rusové se vměšují do našich záležitostí, trestní stíhání je prapodivná ruská hra, říká Ondřej Kolář. | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy