Kauza Koněv: Rusko zastrašuje, aby mohlo zasahovat do cizích věcí, píší ministři

Jan Horák Jan Horák
30. 5. 2020 12:01
Rusko se snaží zastrašit české veřejné představitele, aby mohlo účinně zasahovat do zdejších záležitostí. Plyne to z písemných stanovisek ministra vnitra Jana Hamáčka a ministra zahraničí Tomáše Petříčka (oba ČSSD), jež má Aktuálně.cz k dispozici. Ministři takto hodnotí agresivní chování Ruska po odstranění sochy maršála Koněva radnicí Prahy 6. Napětí mezi státy mají zmírnit vzájemné konzultace.
Ministři Jan Hamáček a Tomáš Petříček jasně pojmenovali současné chování Ruska vůči Česku jako snahu zasahovat do našich záležitostí.
Ministři Jan Hamáček a Tomáš Petříček jasně pojmenovali současné chování Ruska vůči Česku jako snahu zasahovat do našich záležitostí. | Foto: Facebook Jana Hamáčka

"Z dosavadního postupu Ruské federace lze usuzovat, že cílem jejích kroků je vyvolat obavu u představitelů státní správy a samosprávy cizích států, a tím ovlivnit jejich rozhodování ve věcech, které spadají do vnitřních záležitostí státu," stojí v materiálu podepsaném ministrem vnitra Janem Hamáčkem, s nímž se Aktuálně.cz seznámilo.

Obdobně na situaci nahlíží i šéf české diplomacie Tomáš Petříček. Ministr zahraničí upozorňuje, že Rusko svým chováním překračuje vzájemná ujednání. "Za určitých okolností je možné tyto kroky vnímat jako rozporné s mezinárodněprávní zásadou nevměšování, která je výslovně uvedena v článku 1 Smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českou republikou a Ruskou federací ze dne 16. srpna 1993."

Oba ministři takto vnímají aktivitu Ruska po odstranění sochy maršála Ivana Koněva z náměstí Interbrigády, o čemž rozhodlo zastupitelstvo Prahy 6 v čele se starostou Ondřejem Kolářem. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu obratem oznámil, že tamější orgány zahájily trestní stíhání za poškození ruských válečných pomníků v zahraničí. Prezident Ruska Vladimir Putin poté podepsal zákon, který takové činy postihuje přísněji.

Jasná stanoviska ministrů Hamáčka a Petříčka jsou v kontrastu s tím, jak se k nynější politice Ruska staví vláda Andreje Babiše. Kabinet se jako celek vůči Rusku oficiálně nevymezil, nepřijal k němu usnesení. Premiér se ozval jednou v rámci vyjádření pro média. Oficiální protestní stanoviska vzešla jen ze zahraničních a bezpečnostních výborů sněmovny a Senátu.

Stíhání v Rusku kvůli Koněvovi nelze vyloučit

Vyjádření Hamáčka s Petříčkem jsou odpověďmi na písemnou interpelaci, kterou k tématu vznesla Česká pirátská strana. Ministři v materiálech rozvádějí další rozměry kauzy. Hamáček třeba výslovně varuje před rizikem, jež by hrozilo českým občanům, kteří se podíleli na odstranění sochy, pokud by se vypravili do Ruska.

"Riziko, že by dotčené osoby byly stíhány, pokud by vstoupily na území Ruské federace, nelze vyloučit," píše šéf vnitra. Zmiňuje i hrozbu útoků extremistických nebo aktivistických skupin. Ostatně čtveřice ruských nacionalistů vhodila první dubnovou neděli do areálu české ambasády v Moskvě dýmovnici. Dne 16. dubna extremisté protestovali se zapálenou dýmovnicí a hanlivým transparentem před českým konzulátem v Petrohradě.

Odstranění sochy maršála Koněva.
Odstranění sochy maršála Koněva. | Foto: ČTK

Ministr vnitra dále tlumí obavu z toho, že by Rusko mohlo vydat mezinárodní zatykač na Čechy, kteří se do demontáže pomníku zapojili. Ujišťuje, že Ruskem využitá právní úprava je v Česku nevymahatelná a není ani v souladu s Evropskou úmluvou o vydávání. V této souvislosti je třeba poznamenat, že Rusko ohlásilo vyšetřování na základě již existujícího zákona, nikoliv přísnější novely podepsané prezidentem Putinem.

Podle Hamáčka je také prakticky vyloučené, že by na dotčené Čechy dosáhl Interpol, kdyby ho o to Rusko požádalo. Konat může na základě žádosti o pátrání po osobě za účelem zatčení a vydání k trestnímu stíhání, jíž se říká červený oběžník. Nicméně Interpol má apolitický status, přičemž Ruskem uváděné údajné provinění kvůli odstranění sochy má politický charakter.

Databáze Interpolu není ve hře

Hamáček rovněž připomíná, že pro vydání červeného oběžníku je nutné splnit několik podmínek. Jednou z nich je, aby daný trestný čin nevyvolával kontroverze z pohledu kulturních norem různých států. Kauzu Koněv přitom lze takto rozporuplně vnímat. Zatímco v Česku je stažení sochy projevem svobodného rozhodnutí svébytného demokratického orgánu, Rusové ho považují za vrcholnou urážku a porušení zákona.

"Vzhledem ke shora uvedenému lze považovat za velmi nepravděpodobné, že by v případě odstranění sochy maršála Koněva mohlo dojít k vložení jakékoliv osoby do databáze Interpolu na základě požadavku Ruské federace - jednak pro zjevnou politickou souvislost, jednak s ohledem na samotný charakter trestného činu, který je v tomto jednání Ruskou federací spatřován," uvádí ministr vnitra.

Ministr Petříček vedle toho uklidňuje, že běžní čeští občané se v Rusku postihů bát nemusí. Ačkoliv explicitně negativně pojmenovává úroveň vzájemných vztahů. "Přestože současný stav našich vzájemných vztahů s Ruskou federací se nedá označit jako dobrý, není důvodem, abychom našim občanům (nebo občanům jiných států Evropské unie) obecně nedoporučovali cestovat na území Ruské federace."

"Ministři uznávají, že ta situace je problém a celkem jasně to formulují, což jsem uvítal. Takže mě překvapuje mírná pozice naší vlády vůči Ruské federaci. Očekával bych, že její kroky budou jasnější, čitelnější a rychlejší," řekl Aktuálně.cz poslanec Jan Lipavský, který jménem Pirátů interpelace ministrům zformuloval. Odpovědi obdržel minulý týden.

Konzultace mezi Českem a Ruskem neprobíhají

Podle poslance se v kauze vláda jako celek má angažovat tak, aby dostala jasné ujištění od Rusů, že "nebudou dál zasahovat do našich záležitostí a ukončí vyšetřování". O uvedený cíl usiluje zatím "jen" ministr zahraničí, který před měsícem avizoval v Hospodářských novinách možnost oboustranných jednání: "Pokud by jednou z cest, (…), bylo jednání s Ruskou federací o přemístění sochy na její území, jsme tomu otevřeni."

Rozhovory mají mít podobu konzultací podle zmíněné smlouvy o přátelských vztazích. Taková jednání výslovně zmínil i ministr obrany Lubomír Metnar v odpovědi svému ruskému protějšku Sergeji Šojguovi, který požádal o postoupení Koněvovy sochy Rusku. "Věřím, že k vyřešení dané záležitosti by mohly napomoci chystané konzultace mezi ministerstvy zahraničních věcí České republiky a Ruské federace," napsal v dopise, jejž má Aktuálně.cz k dispozici a na který upozornil Deník N.

Rusko prostřednictvím své ambasády v Praze 9. května oznámilo, že s konzultacemi souhlasí. Jako zásadní vnímá vyřešit otázku dodržování úmluvy ve věci péče o válečné hroby, za který považuje i Koněvovu sochu. Podle informací Aktuálně.cz z diplomatických kruhů sice oboustranná komunikace probíhá, ale na zmíněné konzultace dosud nedošlo a Rusko o ně ve skutečnosti nemá zájem.

Kauza Koněv má další bezpečnostní rozměr. V Česku od poloviny března pobývá ruský diplomat, jehož české bezpečnostní složky považují za hrozbu pro starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře, pražského primátora Zdeňka Hřiba a starostu Řeporyjí Pavla Novotného. Politici mají kvůli tomu přidělenou policejní ochranu. Jak upozornily Seznam Zprávy, zmíněným diplomatem je Andrej Končakov, ředitel Ruského střediska vědy a kultury v Praze. Ten jakékoliv nepřátelské úmysly odmítl.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Únosci misionářů na Haiti žádají výkupné 17 milionů dolarů

Ozbrojenci, kteří v sobotu na Haiti unesli 17 misionářů z USA a Kanady, žádají za jejich propuštění výkupné 17 milionů dolarů (372,6 milionu korun), napsal dnes list The Wall Street Journal. Haitská policie i americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) jsou s únosci v kontaktu. Vyjednávání s nimi by mohla trvat i několik týdnů, varoval haitský ministr spravedlnosti Liszt Quitel. Bílý dům uvedl, že politikou USA je s únosci nevyjednávat.

Skupina unesených, mezi nimiž je i pět dětí, se hlásí ke křesťanské organizaci Christian Aid Ministries. Cizince unesli v haitské metropoli, když se po návštěvě sirotčince chystali k cestě autobusem na letiště. Za únosem stojí kriminální skupina 400 Mawozo, která působí v dané oblasti.

před 2 hodinami

Na severu Indie zemřelo kvůli záplavám v posledních dvou dnech 41 lidí

Nejméně 41 životů si na severu Indie vyžádaly záplavy a sesuvy půdy, které způsobily několik dní trvající silné deště. Uvedly to dnes podle agentury AFP indické úřady. Meteorologové navíc varovali, že i v nadcházejících dnech očekávají v oblasti intenzivní srážky.

Úřady severoindického státu Uttarákhandu, který z větší části tvoří pohoří Himálaj, oznámily, že sesuvy půdy dnes zabily 35 lidí a v pondělí 6 osob. Podle jednoho z místních představitelů oslovených AFP napáchaly intenzivní srážky v odlehlých místech této horské oblasti značné škody. Kvůli výstrahám meteorologů byly v Uttarákhandu zavřeny školy a pozastaveny turistické aktivity.

Sesuvy půdy postihují himálajské oblasti Indie pravidelně, jejich počet ale podle odborníků narůstá kvůli globálnímu oteplování, tání ledovců, odlesňování a budování přehrad s vodními elektrárnami, napsala agentura AFP. V únoru zahynulo zhruba 200 lidí, když se pod druhou nejvyšší indickou horou Nandá Déví utrhl kus ledovce a zřítil se do řeky. Ohromná masa vody následně zničila jednu menší přehradu s vodní elektrárnou a druhou větší poškodila.

Povodně v posledních dnech postihly i jih Indie. Ve státě Kérala si podle agentury AP vyžádaly nejméně 28 obětí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy