Konzervativní většina nejvyššího soudu v poměru šesti ku třem rozhodla, že činnosti, které jsou pro prezidentský úřad klíčové, mají absolutní imunitu před trestním stíháním. Zároveň podle soudu lze předpokládat, že se imunita vztahuje i na činnosti, které pouze souvisejí s prezidentovými povinnostmi, což značně stěžuje případné stíhání, píše The New York Times. Případ se vrací nižší instanci.
Rozhodnutí soudu, které americký deník označuje za jedno z nejzásadnějších verdiktů ohledně prezidentských pravomocí, bude mít jak krátkodobé, tak dlouhodobé dopady.
V krátkodobém horizontu odsouvá proces s Trumpem za pokus zvrátit výsledek prezidentských voleb v roce 2020. Trump přitom v letošních volbách usiluje o návrat do Bílého domu, proti němu stojí současný prezident Joe Biden, který jej porazil v minulých volbách a nyní usiluje o znovuzvolení.
Dlouhodobější dopad rozhodnutí The New York Times označuje za vážnější, jelikož by mohl ohrozit ústavu i vládu USA. Do pondělí v USA platilo, že nikdo nestojí nad zákonem, píše list. Ve stejný týden, kdy USA slaví získání nezávislosti, soud podle jedné z nesouhlasících soudkyň vytvořil pro prezidenty takzvanou "zónu bez zákona", čímž posunul USA blíž k nekontrolované politické moci, která je v rozporu s obsahem americké Deklarace nezávislosti. Trump, jehož nedávné odsouzení v New Yorku podle deníku představuje jen nejnovější z příkladů, jak pohrdá hranicemi zákona, by se přitom mohl vrátit do Bílého domu již za několik měsíců.
Po pondělním stanovisku soudu mohou prezidenti USA stále čelit takzvanému impeachmentu, neboli ústavní žalobě, avšak podle The New York Times je nyní těžké si představit, že by mohli být stíháni. Kdysi nemyslitelných činů, jako je podněcování k povstání v sídle Kongresu, by se tak prezidenti mohli dopouštět bez obav, že skončí ve vězení nebo že budou postaveni před soud, napsal deník.
Soudkyně Sonia Sotomayorová ve svém nesouhlasném stanovisku spolu s dalšími dvěma liberálními soudci uvedla, že rozsudek vytváří řadu "nočních můr", pokud jde o to, co nyní může prezident dělat. Imunitu bude prezident podle ní nově mít i v situaci, kdy by mariňákům nařídil zabít politického rivala, zorganizoval vojenský převrat, aby se udržel u moci, či si vzal úplatek za udělení milosti. "Vztah mezi prezidentem a lidmi, kterým slouží, se nenávratně změnil. Při každém použití úřední moci je nyní prezident králem stojícím nad zákonem," uvedla soudkyně.