V polovině května oznámila finská premiérka Sanna Marinová, že její země spolu se Švédskem podává přihlášku ke vstupu do NATO. Šestatřicetiletá politička o historické události informovala i svých 624 tisíc sledujících na sociální síti Instagram. Mnoho jejích obdivovatelů z celého světa finské směřování do Severoatlantické aliance nadšeně vítalo, píše list Evening Standart.

Když v prosinci 2019 do čela vlády nastupovala, mnoho lidí o ní pochybovalo. Marinová se musela ve svém úřadu vypořádat s pandemií koronaviru, nyní i s ruskou invazí na Ukrajinu a stále agresivnější rétorikou prezidenta Vladimira Putina, který vyhrožoval také Finsku.

Premiérka přesto v očích většiny Finů uspěla. Podle pravidelného průzkumu popularity, který každých šest měsíců měří spokojenost Finů s jejich vládou, vede vůbec nejoblíbenější kabinet od začátku měření v roce 1991. Kroky vlády podporuje 55 procent respondentů, nespokojených s nimi je 37 procent lidí. Někdejší proticovidová opatření Sanny Marinové, kterými zavřela školy a zavedla přísný lockdown, podporovalo 85 procent Finů.

Během pandemie ale premiérka musela čelit skandálu. Loni v prosinci, několik hodin poté, co se dozvěděla, že jeden z jejích ministrů měl pozitivní test na koronavirus, zůstala v klubu a dlouho do noci tančila. Následně se Finům omlouvala, že dostala nejasné informace, jaká pravidla má dodržovat. Přesto sklidila kritiku.

Nejsilnější zbraň

Marinová ve funkci zůstala a Finsko dovedla až k přihlášce do Severoatlantické aliance, což by ještě před několika měsíci bylo pro dlouhodobě neutrální zemi nemyslitelné. "Silná finská obrana a krizová vytrvalost také posílí NATO. Jako člen aliance bude moci Finsko rozhodovat o důležitých opatřeních, které se týkají i naší bezpečnosti," uvedla premiérka 15. května.

Související

Místo vyjížděk na lodi vyhrocené napětí. Finský vstup do NATO přetrhá vazby s Ruskem

Podle komentátorů působila politička klidně, silně a rozhodně. Britský deník Evening Standard k tomu poznamenal, že Marinová působí mnohem silnějším dojmem než o tři dekády starší ruský prezident Putin. "Tohle je nová generace světové politiky," napsal list s tím, že až se Finsko k NATO připojí, bude právě mladá premiérka její nejsilnější zbraní. Vstup země musí jednomyslně schválit všichni členové aliance, Helsinki budou muset nyní zlomit odpor tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který se staví proti. 

Marinová také podobně jako jiní světoví lídři navštívila minulý čtvrtek v Kyjevě představitele ukrajinské vlády i prezidenta Volodymyra Zelenského. Osobně se jela podívat do Irpině na pozůstatky zvěrstev, které tam napáchala ruská okupační armáda.

"Finská vojenská pomoc je pro nás velmi cenná. Zbraně, sankční politika a jednota našich partnerů v záležitosti připojení Ukrajiny k EU - to nám může poskytnout sílu při obraně naší země," napsal Zelenskyj po jednání s Marinovou na Facebooku. 

Sociální politika a práva žen

Sociální demokratka a matka čtyřleté dcery přitom v dětství na vysokou politiku neaspirovala. Otec Marinové byl alkoholik a rodinu opustil. Matka se s ní pak přestěhovala do třetího největšího města Tampere, kde ji vychovávala spolu se svou novou partnerkou. Žily ale v chudých poměrech. Právě dospívání v duhové rodině a nevýhody, se kterými musela bojovat, podle ní formovaly její pozdější názory.

Coby politička se Marinová zaměřuje hlavně na rovnost. Zavedla programy na podporu žen z nízkopříjmových rodin, tvrdě bojuje proti domácímu násilí, snaží se vyřešit problémy s bezdomovectvím a prosadila například sdílenou rodičovskou dovolenou, aby se o dítě mohli starat oba rodiče rovnocenně.

Ona i její partner Markus Räikkönen si před čtyřmi lety každý vzal šestiměsíční volno z práce, aby se mohli starat o svou narozenou dceru. "Myslím, že by otcové měli mít stejné právo trávit čas se svými dětmi," řekla tehdy Marinová. V té době už zasedala ve finském parlamentu. Räikkönen je bývalý fotbalista, se kterým se poznala v 18 letech, vzala si ho už coby předsedkyně vlády v roce 2020.

Související

Finku vychovávaly dvě mámy, trápilo ji nepochopení. Teď je nejmladší premiérkou světa

Sanna Marinová se o politiku začala zajímat na vysoké škole, kam chodila jako vůbec první z rodiny. Na Tamperské univerzitě na jihu země vystudovala místní a regionální správu. Do povědomí širší veřejnosti se dostala ve svých sedmadvaceti letech, kdy byla zvolena do čela tamperské městské rady. V roce 2015 byla zvolena do parlamentu a zároveň se stala místopředsedkyní sociálních demokratů. Čtyři roky poté se stala ministryní dopravy a v prosinci 2019 premiérkou.

"Nikdy jsem nepřemýšlela o svém věku nebo pohlaví, přemýšlím nad důvody, kvůli kterým jsem šla do politiky, a nad věcmi, které nám pomohly získat důvěru voličů," reagovala podle britského deníku The Guardian na otázku novinářů ohledně svého věku.

Marinová o svém osobním i profesním životě aktivně informuje na sociálních sítích. "Její vystupování na tiskových konferencích i v parlamentu je přesně takové, jaké ho mají Finové rádi - jasné, stručné, bez emocí, ale s vřelým podtónem," ohodnotil nedávno reportér finské veřejnoprávní televize Eddy Hawkins.

Video: Putin dělá pro rozšíření NATO maximum, říká velvyslanec Landovský

22:05

Je veliká věc, že se Finsko se Švédskem vzdají neutrality, kterou budují od konce války a která je také velmi drahá, říká velvyslanec při NATO. | Video: Daniela Písařovicová