Místo vyjížděk na lodi vyhrocené napětí. Finský vstup do NATO přetrhá vazby s Ruskem

Dominika Perlínová Vojtěch Scheinost Dominika Perlínová, Vojtěch Scheinost
13. 5. 2022 6:44
Měří 43 kilometrů a spojuje Finsko s Ruskem. Po jeho hladině plují obchodní lodě vrchovatě naložené dřevem a dalším zbožím i turistická plavidla. Kanál Saimaa vybudovali Finové v polovině 19. století, dnes ho mají od Ruska pronajatý za 1,2 milionu eur ročně. Hrozí ale, že důležitou obchodní tepnu ztratí. Vztahy s Ruskem se zhoršily a severská země po téměř 80 letech neutrality míří do NATO.
Finská pohraniční stráž na hlídce u hranic s Ruskem poblíž města Imatra v Jižní Karélii
Finská pohraniční stráž na hlídce u hranic s Ruskem poblíž města Imatra v Jižní Karélii | Foto: Profimedia

Stačí koupit palubní lístek, brzy ráno nastoupit ve finské Lappeenrantě na loď a během pár hodin doplout z vnitrozemského jezera až do ruského Vyborgu na břehu Baltského moře. K cestě přes hranici není potřeba vízum ani žádné zvláštní povolení. Stačí potvrzení, že je cestující účastníkem zájezdu. Dokud nevystoupí na molo ve městě, kde začíná plynovod Nord Stream, je na finském území.

Kanálem Saimaa propluje ročně přes 1,3 milionu tun zboží, hlavně do středoevropských měst. Polovina vodní trasy je na finském území, druhá polovina na ruském.

Foto: Aktuálně.cz

Když má člověk štěstí, potká na palubě lidi, kteří se v okolí před druhou světovou válkou narodili. Celá jižní Karélie patřila až do války Finsku, pak její větší část odtrhl Sovětský svaz. Na ruském území ukáže průvodce například místo, kde stávala chata, v níž finský spisovatel Mika Waltari napsal svůj slavný román Egypťan Sinuhet. 

Dlouhá léta byl kanál symbolem spolupráce obou zemí. Finové ho zmodernizovali v 60. letech, během studené války. A protože se svým sousedem měli jako neutrální země nadstandardní vztahy, ruskou část si pronajali. Podle současné smlouvy má Finsku patřit až do roku 2062.

Situaci však letos zásadně změnila ruská invaze na Ukrajinu a Finsko, které muselo v minulosti ruské agresi také čelit, se rozhodlo pro vstup do NATO. Místo aby se otevřely čerstvě dostavěné hraniční přechody v Karélii, stoupá mezi oběma zeměmi napětí. 

Ruští politici varují, že to může vést i k vypovězení smlouvy o kanálu Saimaa. "Pokud se ruské vztahy s Finskem zhorší, dohodu bychom přehodnotili. To je zcela přirozené," řekl místopředseda zahraničního výboru ruského parlamentu Dmitrij Novikov deníku Izvestija.

Téměř jistý vstup

Po několika týdnech intenzivních debat a zahraničněpolitických jednání podpořili ve čtvrtek finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová vstup své země do NATO. "Členství by posílilo bezpečnost Finska. Finsko by navíc posílilo obranu celé aliance. Finsko se musí do NATO neprodleně přihlásit," uvedli nejvyšší představitelé země.

V zemi se mluví o historickém kroku. Komentátoři uvádějí, že vstupem do Severoatlantické aliance Finsko konečně završí svoji cestu na Západ, kterou začalo vyhlášením nezávislosti na Rusku v roce 1917. S Ruskem má země 1300 kilometrů dlouhou hranici a v roce 1939 čelila invazi Sovětského svazu. Ubránila tehdy samostatnost, ale přišla o desetinu území.

V následujících dnech čeká Finsko několik kroků. O víkendu se na svém postoji sjednotí sociálně demokratická strana premiérky Marinové. Už teď je ale pro vstup většina poslanců vládních stran i opozice. Deník Helsingin Sanomat uvádí, že v dvousetčlenné sněmovně bude pro hlasovat 156 z nich. Deset je proti, ostatní se zatím nevyjádřili. 

Parlament se sejde v pondělí dopoledne. Očekává se ale dlouhá rozprava, bohatá na vystoupení poslanců, kteří budou chtít při historické příležitosti promluvit. Je proto možné, že se hlasovat bude až ve středu. Podání přihlášky a zahájení přístupových jednání pak ještě musí potvrdit prezident. Ten mezitím ve Švédsku navštíví krále Karla XVI. Gustava a premiérku Magdalenu Anderssonovou, se kterými probere možnost podat přihlášku společně. Očekává se, že se Švédsko v příštím týdnu pro členství rozhodne také.

Niinistö už dříve oznámil, že není potřeba hlasovat v referendu. Finové vstup do aliance podporují. Dlouhodobá podpora okolo 30 procent od začátku války prudce vzrostla a podle posledních průzkumů se pohybuje až na 76 procentech.

Finská armáda v NATO

"Pokud se Finsko rozhodne podat žádost o členství, NATO ho vřele přivítá a přijímací proces bude hladký a svižný," uvedl šéf aliance Jens Stoltenberg. Finsko označil za jednoho z nejbližších partnerů. Narážel tím na četná společná cvičení v nedávné minulosti i na skutečnost, že jsou finské ozbrojené síly ve výzbroji i velení sladěné s aliancí.

Rozhodnutí přivítali i představitelé členských zemí NATO, gratuloval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské ministerstvo zahraničí naopak Helsinky varovalo s tím, že by Moskva musela reagovat. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov prohlásil, že případný vstup do aliance bude pro Rusko "rozhodně" představovat hrozbu. Podle Moskvy by se jednalo o radikální změnu politiky a porušení finských závazků.

Pětapůlmilionové Finsko má 3500 aktivních profesionálů, platí tu ale všeobecná branná povinnost a do zbraně může povolat až 900 tisíc vojáků. Vybrané jednotky se nyní účastní cvičení Arrow 22, které finská armáda pořádá spolu se spojenci z USA, Velké Británie, Estonska a Lotyšska.

Náklady na členství budou jasné až během přístupových jednání. Příspěvek vypočtený podle HDP země by měl dělat zhruba 20 milionů eur ročně, tedy půl miliardy korun. Navíc se členské země zavazují dávat na obranu nejméně dvě procenta svého HDP. Pro Finsko by to znamenalo zachování současné úrovně. Dlouhodobě dává kolem 1,5 procenta, s nedávnými nákupy stíhaček a lodí výdaje na obranu stouply na dvě až 2,3 procenta.

Video: Projížďka kanálem Saimaa

Video: Youtube Väylävirasto
 

Právě se děje

Další zprávy