"Bylo mi velkou ctí sloužit deset let republice," uvedl Kurz, který doufá, že přispěl k tomu, aby se Rakousko "posunulo alespoň o kousek kupředu správným směrem". Za všechny zkušenosti z vysokých politických funkcí, které sbíral už od 25 let, je podle svých slov nesmírně vděčný.
Dodal, že k odchodu z politiky ho přiměly zejména dva faktory. Jednak narození syna, které podle něj překonalo vše, co do té doby zažil. A jednak úbytek nadšení pro politiku, který pociťoval zejména v posledních týdnech a měsících. Dal ho do souvislosti s policejním vyšetřováním, kterému nyní čelí. Má kvůli tomu pocit, že je "loven".
Právě kvůli vyšetřování vídeňský rodák 9. října oznámil odchod z čela vlády. Státní zastupitelství ho (a několik nejbližších kolegů) vyšetřuje pro podezření, že v roce 2016 nechali za více než milion eur (přes 25 milionů korun) z peněz daňových poplatníků vypracovat průzkumy veřejného míněni zfalšované v Kurzův prospěch. To mělo zajistit postup mladého politika do čela strany i vlády.
Kurz ve čtvrtek obvinění znovu odmítl. "Těším se na den, i když to může trvat roky, kdy budu moci u soudu prokázat, že obvinění jsou bezdůvodná," poznamenal. "Nejsem ani svatý, ani zločinec," uvedl. Připustil, že se v politice dopustil chyb, ale vždy se prý snažil dělat to nejlepší.
Rozhodnutí Kurze s "velkým respektem" přijal vicekancléř za koaliční Zelené Werner Kogler. "Na začátku roku jsem řekl, že Kurz musí pryč, teď je pryč," poznamenal naopak šéf opozičních Svobodných Herbert Kickl, podle něhož exkancléř neustál zvyšující se tlak. Podobně to vidí i předsedkyně taktéž opozičních sociálních demokratů (SPÖ) Pamela-Rendiová-Wagnerová, podle níž se takový krok dal čekat.
Schallenberg se vzdá funkce, jakmile ÖVP vybere nového šéfa
V čele rakouské vlády Kurze 11. října nahradil dosavadní ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Ten ve čtvrtek vpodvečer oznámil, že dá úřad kancléře k dispozici, "jakmile budou uvnitř strany nastaveny výhybky" pro její další směřování a jakmile ÖVP vybere nového šéfa.
"Není mým úmyslem a nikdy nebylo mým cílem převzít funkci spolkového předsedy nové lidové strany. Jsem přesvědčen, že oba úřady - šéfa vlády a předsedy podle hlasů nejsilnější strany Rakouska - by měly být urychleně opět sjednoceny v jedněch rukou," uvedl Schallenberg v písemném prohlášení.
Schallenberg zdůraznil, že byl ochoten převzít úřad kancléře v náročné době pro vládu i stranu. Ve svém prohlášení neupřesnil, zda se opět vrátí na ministerstvo zahraničí. Kurzovi za rozhodnutí vzdát se všech politických funkcí vyjádřil "velký respekt".
Podle rakouských deníků by mohl v čele lidovců i vlády stanout devětačtyřicetiletý ministr vnitra Nehammer. Pozorovatelé poukazují na to, že aktuální změny jen potvrzují, v jak slabé kondici se nyní Rakouská lidová strana nachází. Volby by teď podle průzkumů vyhrála SPÖ.
Kurz stál v čele rakouské vlády dvakrát. Nejprve od prosince 2017 do května 2019, kdy jeho lidovci byli koalici s protiimigrační Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ). Vláda se ale rozpadla kvůli skandálu tehdejšího šéfa Svobodných Heinze-Christiana Stracheho. Podruhé se Kurz, který byl v obou případech nejmladším premiérem světa, do čela kabinetu dostal v lednu 2020. Tehdy koalici sestavil se Zelenými, kteří nakonec kvůli vyšetřování začali tlačit na jeho odchod.
Za budoucí hvězdu rakouské politiky byl Kurz považován už od roku 2013, kdy se jako teprve sedmadvacetiletý stal ministrem zahraničí. Několik skandálů ale jeho politickou kariéru - alespoň prozatím - předčasně ukončilo. O své profesní budoucnosti chce Kurz rozhodnout během příštího roku.
