Rakouský kancléř Sebastian Kurz už za několik hodin odpovídal na otázky moderátora ve veřejnoprávní televizi. Prokuratura vyšetřuje přímo jeho pro podezření z úplatkářství a zneužití důvěry. Kromě Kurze je vyšetřováno dalších devět lidí.
Kancléř v televizi trval na tom, že nic neudělal. Odstoupit z funkce nehodlá, a pokud došlo k nějakému porušení zákona, dopustili se ho jiní lidé.
O co tedy v Rakousku jde a v čem spočívá kauza, kterou německý týdeník Spiegel označuje za velmi vážnou a ohrožující další politickou kariéru mladého kancléře?
V odpovědi na otázku je potřeba se vrátit do roku 2016. Zemi tehdy vládla takzvaná velká koalice sociálních demokratů a lidovců. V té době sedmadvacetiletý Kurz v ní byl za lidovce ministrem zahraničí. O rok dříve, během uprchlické krize, na sebe upozornil tím, že měl k přijetí více než sta tisíc běženců v Rakousku výhrady a nepatřil mezi politiky označované kritiky za "vítače".
Na rok 2017 byly naplánovány parlamentní volby a Kurz se rozhodl zamířit do nejvyšších pater politiky. Se svými poradci vypracoval plán, jak se nejdříve dostat do čela Rakouské lidové strany a pak vyhrát volby a stát se kancléřem. Tento plán se údajně nazýval "projekt Ballhausplatz" podle náměstí, na kterém se nachází budova rakouského kancléřství.
Ambicím mladého politika ale šel podle podezření vyšetřovatelů až příliš naproti vlivný mediální magnát Wolfgang Fellner, který vlastní kromě jiných médií i deník Österreich. V něm začaly vycházet články a průzkumy veřejného mínění, které nahrávaly Kurzovi.
Za pořízení a publikování průzkumů bral list peníze daňových poplatníků, které mu vyplácelo ministerstvo financí, stojí v obvinění.
Přál vlastní straně neúspěch
Německý týdeník Spiegel a rakouský list Der Standard nyní společně publikovaly výňatky z elektronické komunikace, kterou v letech 2016 až 2018 Kurz vedl se svými spolupracovníky a poradci.
Například v roce 2016 vyjádřil uspokojení nad průzkumem, ve kterém jeho strana klesla pod hranici dvaceti procent podpory. Vedl ji v té době Reinhold Mitterlehner, kterého chtěl Kurz nahradit. To se pak také stalo. Ve volbách v roce 2017 lidovci už pod vedením Kurze zvítězili a vytvořili pravicovou vládu se Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ).
Nešlo prý jen o průzkumy, ale i o běžné zpravodajské texty, které vykreslovaly Kurze v pozitivním světle. "V dokumentech prokuratury se uvádí, že Kurz touto cestou konsolidoval a rozšiřoval svůj politický vliv. Pomáhala mu v tom média, zlepšovala mu image za peníze daňových poplatníků," píše deník Spiegel.
Vydavatelství Mediengruppe Österreich, které vydává deník Österreich, označilo vyšetřování a obvinění za nedorozumění. Průzkumy veřejného mínění prý vydavatelství publikovalo standardně a za ceny, které jsou na mediálním trhu obvyklé.
Oslabený kancléř
Deník Österreich, o který se v kauze jedná, má denní náklad přes půl milionu výtisků. "Mediengruppe Österreich je v Rakousku dost vlivná platforma. Zaměřuje se na bezplatné noviny, které mají velký náklad, takže to, co publikuje, má velký dosah," řekla pro Aktuálně.cz expertka na Rakousko Kateřina Vnoučková z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Podle ní je Kurzův problém vážný. "Jeho lidovci nyní vládnou v koalici se Zelenými a ti ještě včera říkali, že ctí presumpci neviny a je třeba obvinění řádně vyšetřit. Dnes už tvrdí, že Kurz by měl vysvětlit, co se stalo, začínají být kritičtější. Rozhodně tato kauza Kurze politicky oslabuje a bude se mu hůře politicky vyjednávat," soudí Vnoučková.
