Studii zpracovali vědci z Ústavu energetické politiky na Chicagské univerzitě, kteří pro měření dopadů znečištění ovzduší použili nezvyklou techniku. Místo počtu úmrtí nebo ekonomických škod výsledky prezentují na počtu let, o který zemřou dříve.

Vědci zjistili, že znečištěné ovzduší zkracuje životy více než dopravní nehody, nemoc AIDS nebo kouření. Vychází z celosvětových dat, ze kterých vypočítávají, kolik lidí globálně zemře z jiných příčin a kolik let jim předčasná smrt ubere od průměrné doby dožití.

Například na AIDS umírají lidé o 52 let dříve, ale nemocí je zasaženo "pouze" 36 milionů lidí. V tom se nemoc liší od znečištěného ovzduší, které musí dýchat až 75 procent světové populace, tedy pět a půl miliardy lidí.

Z měření Chicagské univerzity vyšlo, že nejvíce zasažené jsou průmyslové státy Asie. Dlouhodobě jsou na tom nejhůře Indie a Čína. V nejznečištěnějších indických městech se obyvatelům může zkrátit život až o jedenáct let, v čínských městech až o sedm.

Nejlépe na tom je Srí Lanka, Austrálie nebo Jamajka, kde ovzduší život nezkracuje vůbec.

Když se celosvětové hodnoty zprůměrují, vyjde, že každý člověk v současné době žijící na Zemi zemře o 1,8 roku dříve. To celkově dává 12,8 miliardy let.

O znečištěném ovzduší můžeme mluvit, pokud koncentrace pevných a tekutých částeček ve vzduchu překročí hladinu, kterou Světová zdravotnická organizace označila za bezpečnou.

K částečkám patří saze, kouř nebo prach. Ty se pak spolu s kyslíkem dostanou do těl lidí a mohou způsobit zdravotní potíže.

Větší částečky podle autorů studie skončí na plicních buňkách, na jejichž povrchu zoxidují a poškodí je. Plíce jsou pak náchylnější k zánětům, onemocněním, a dokonce se zvyšuje riziko rakoviny plic.

Čím menší částečky jsou, tím hlouběji do lidského organismu se dostanou. Ty menší se skrze plicní vaky dostanou do krevního oběhu, kde mohou zvyšovat krevní tlak a vytvářet krevní sraženiny. Po čase tak může jejich přítomnost v krvi vést k mrtvicím a infarktům.

Nebezpečné mohou být částečky i pro mozek. Pokud se dostanou až k němu, způsobí, že mozek rychleji zestárne, kognitivní funkce jsou sníženy a výsledkem může být i onemocnění Alzheimerovou chorobou.

Vědci doufají, že nové výsledky a interaktivní mapa znečištění pomohou podnítit zákonodárce k vytvoření zákonů a opatření, které by současná vysoká čísla srazily.

Pokud by se zemím povedlo snížit znečištění ovzduší menšími částečkami na úroveň, kterou označuje Světová zdravotnická organizace za bezpečnou, mohl by se lidem prodloužit život o měsíce, v některých případech dokonce o roky.

Hodnota menších částeček v Česku byla v roce 2016 vypočítána na 17,3 mikrogramu na metr krychlový, bezpečný limit tedy překročila o 7,3 mikrogramu. Nejhůře v měřeních dopadly Bruntál, Kroměříž a Šumperk, nejlépe na tom jsou Cheb, Domažlice a České Budějovice.

Pokud by se povedlo dostat tuto hodnotu na bezpečnou úroveň, mohla by se doba dožití Čechů prodloužit o osm a půl měsíce.

Video: Pražský boj proti smogu. Pomůže pivo, tvrdí kampaň

17:07

Nepropagujeme alkoholismus, chceme zlepšit ovzduší v Praze. Z veřejných peněz na to šlo půl milionu, říká koordinátor projektu piva Pražský chodec | Video: Emma Smetana