Největší energetická společnost na Ukrajině vyhodnotila různé scénáře - ten nejhorší by nastal, pokud by země setrvala v současném stavu. Tudíž čelila nedostatku protivzdušné obrany k ochraně kritické infrastruktury a neměla finance na opravy. I kdyby ale země prostředky na opravu získala, zásadní jsou rakety pro systém protivzdušné obrany. Bez nich může Rusko dál pokračovat v útocích na energetický systém a stále znovu ho ničit.
Pokud by k avizované krajní variantě došlo, samotný DTEK by dodával asi jen deset procent tepelné energie z množství, které produkoval před válkou. Aby byla země v nadcházejících měsících připravena, musí se bránit proti ruským útokům, opravovat škody, zvýšit objem dovozu a instalovat co nejvíce výroben.
Podle tohoto scénáře by velké závody mohly začít pociťovat nedostatek elektřiny v listopadu, zbrojní podniky v prosinci a klíčová infrastruktura, jako je vodovodní systém a kanalizace, v lednu 2025, odhaduje společnost. "To je nyní velmi blízko realitě. Pokud jde o to, co se stane tuto zimu, směřujeme k tomuto scénáři velmi rychle," vysvětlil ředitel DTK pro deník Kyiv Independent.
I ten nejlepší scénář, který DTEK stanovil, v němž nedojde k novým útokům, protivzdušná obrana dokáže bránit kritickou infrastrukturu, dovoz se zvýší a DTEK i státní energetická společnost Centrenergo budou moci provádět opravy - by stále přinesl řadu nepříjemností. Velké podniky, jako jsou hutní a obranné výrobní závody, by sice měly dostatek energie k provozu, ale v energetickém systému by výpadky stále někde mohly trvat až 10 hodin denně.
Do další topné sezony zbývá v zemi 120 až 150 dní v závislosti na tom, jestli začne obvyklého 1. října, nebo až 1. listopadu jako loni. To, jestli budou mít Ukrajinci dostatek elektrické energie, závisí také na tom, kolik financí na opravu energetické společnosti získají od dárců.
DTEK potřebuje na opravu poškozených tepelných elektráren zhruba 350 až 400 milionů dolarů. V minulé sezoně společnost vynaložila na obnovu bloků po ruských útocích 126 milionů dolarů, všechny ale byly od té doby dle společnosti znovu poškozeny. Nejrychlejší cestou je podle Sacharuka převzetí zařízení ze starých elektráren ve střední a východní Evropě.
Společnost začala navštěvovat závody v těchto zemích a některá zařízení si už přivezla, aby je využila k opravám. Díly nejsou sice ideální, ale vzhledem ke krizové situaci se podařilo najít jejich využití, i když jde o "frankensteiny", jak součástky Sacharuk nazval. DTEK také získalo příslib 46 milionů dolarů od Agentury Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj (USAID). Na opravy přispěje i ministerstvo energetiky, které poskytne 26 milionů dolarů z Fondu energetického společenství.
Největší ukrajinská energetická společnost má ale s dalším financováním problémy. Kvůli majiteli DTEK - ukrajinskému oligarchovi Rinatu Achmetovi - nechtějí společnosti přispět Mezinárodní finanční instituce, jako je Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) a Mezinárodní finanční korporace (IFC).
"Banka si pečlivě vybírá, s kým na Ukrajině spolupracuje, a oligarchové to nejsou," uvedla už dříve pro Kyiv Independent prezidentka Evropské banky pro obnovu a rozvoj Odile Renaud-Basso. Podle Sacharuka ale závažnost situace převažuje nad jakýmikoliv politickými důvody. "Jde o mimořádnou situaci. Není jiná možnost, jak přečkat nadcházející zimu, pokud neopravíme dodávky tepla a vody. Pokud se zavázali pomoci Ukrajině, musí pomoci. Je to morální závazek. Není čas na tyhle hry," dodal.
Rusko zintenzivnilo útoky proti ukrajinským energetickým zařízením od letošního března a zničilo tepelné elektrárny po celé zemi. Útoky přišly v době, kdy Ukrajině docházely rakety protivzdušné obrany a další pomoc ze strany USA byla v Kongresu pozastavena. Při projevu na konferenci o obnově Ukrajiny 11. června prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ruské útoky zničily polovinu z celkové energetické kapacity Ukrajiny.
