Dháka - Do hlavního města Dháky se každý den přistěhují za prací a kvůli zhoršujícím se životním podmínkám v pobřežních oblastech dva tisíce Bangladéšanů.
I když někteří lidé z Dháky zase odcházejí, místní populace každý rok vzroste o 400 tisíc. Hrozí, že se do dvaceti let počet obyvatel patnáctimilionové metropole zdvojnásobí.
Pro řadu Bangladéšanů nebude práce ani bydlení a hlavní město země se tak přemění v jeden obří slum, varují experti. V těchto chudinských čtvrtích přitom už dnes žijí dvě pětiny obyvatel metropole.
"Ve světě jsou větší města nežli Dháka," řekl deníku The Guardian profesor Nurun Nabi, který se na dhácké univerzitě zabývá problémy přelidnění. "Pokud ale vezmeme v úvahu specifika města, je Dháka nejrychleji rostoucím městem na světě."
Již nyní žije na každém čtverečním kilometru metropole více než 44 500 osob.
Pro srovnání: rozloha Dháky činí 300 kilometrů čtverečních, městský ostrovní stát Singapur, rozlohou dvojnásobně větší, má hustotu zalidnění čtvrtinovou. Metropole u Johorského průlivu totiž roste do výšky. Místní úřady navíc plochu ostrova od šedesátých let zvětšily téměř o pětinu tím, že okolní moře zasypávaly pískem.
Ekologičtí uprchlíci
Na výstavbu mrakodrapů ve stylu Pekingu či Singapuru ale chudý Bangladéš nemá peníze. A pokud tamní vláda něco staví, tak především levné málo bezpečné panelové domy pro dělnice z místních textilek.
Do Dháky se vedle lidí, hledajících práci, začali v posledním desetiletí navíc masivně stěhovat obyvatelé pobřežních oblastí ohrožených klimatickými změnami. Stoupající hladina moře kontaminuje ústí řek solí a místní populace bojuje s nedostatkem pitné vody.
"Před deseti lety bylo pitné vody dost," říká Moniruzzamán Chán, ředitel Střediska pro klimatické změny a výzkum životního prostředí při místní BRAC University. "Ženy a děti by teď musely putovat za vodou i pět hodin pěšky, a tak se toho úkolu zhostí muži, ti tak ale mají méně času vydělávat peníze," vysvětluje.
Podle odhadů Světové organizace pro migraci (IOM) lze sedmdesát procent obyvatel dhákských slumů považovat za ekologické migranty.
Podobnému problému čelí ostatně další velká města v chudých částech světa, jako je indická Kalkata, pákistánské Karáčí, konžská Kinshasa či nigerijský Lagos. Do roku 2060 jich mohou být ve světě desítky milionů. Nejčernější scénáře hovoří o jedné miliardě.
Nejhorší město k životu
Dháka je nejen jedním z nejzalidněnějších měst na světě. Po dlouhé roky figurovala v čele žebříčku metropolí s nejhorší kvalitou života. Až loni ji předstihl právě Lagos, libyjské Benghází či některá válkou zničená města v Sýrii.
Může za to beznadějná přelidněnost i špatné sanitární podmínky. Ve městě je neustále ucpaná kanalizace, kterou se snaží čistit místní dělníci. Její obsah často znečišťuje ulice. Řada budov má také narušenou statiku. Nadměrným čerpáním spodní vody totiž klesá jejich hladina a země na řadě míst sesedá.
Dháka se tak každým rokem propadá níž a níž, a pokud se vyplní předpovědi klimatologů, že do konce století stoupne hladina světových oceánů o půl metru, části bangladéšské metropole budou zaplaveny.
"Každá loď má nějakou nosnost a každé město ji má také," upozorňuje Sarder Šafíkul Alam, vedoucí výzkumník v Mezinárodním středisku pro klimatickou změnu a rozvoj. "Co se stane, když je tato nosnost ustavičně překračována? Loď jde ke dnu. S městem je to stejné," varuje.
Za špatnou kvalitu života v Dháce může i fakt, že zde sídlí mnoho oděvních firem najímajících levnou pracovní sílu. Jsou dodavateli v podstatě všech velkých nadnárodních společností, ať již se jedná o H&M, Nike, či Benetton.
V roce 2013 se na dhákském předměstí Savar zřítila osmipatrová budova, v níž byla vedle banky a obchodů umístěna výrobna textilu. Při neštěstí, nejhorším v dějinách textilního průmyslu, zahynulo 1129 osob a dalších dva a půl tisíce bylo zraněno.
Video: Dělníci čistí znečištěnou kanalizaci v Dháce
