Cancún - Nemastnou neslanou dohodou skončilo jednání 190 zemí o změnách klimatu v mexickém Cancúnu. Účastnickým státům se nepodařilo shodnout na prodloužení platnosti Kjótského protokolu omezujícího emise skleníkových plynů, který vyprší v roce 2012.
Průmyslově rozvinuté země na druhé straně přislíbily, že zřídí zvláštní "zelený fond", s jehož pomocí mají být hrazeny dopady klimatických změn ve státech třetího světa. Do fondu přispějí stovkou miliard dolarů ročně. Tato suma odpovídá 0,3 procenta hrubého domácího produktu Spojených států, Evropské unie a Japonska dohromady.
Návrh OSN na zvláštní ekologickou daň, jež by byla uvalena na leteckou a lodní dopravu, na druhou stranu neprošel.
Značně obecně formulovaný závěrečný text konference dále hovoří o nezbytnosti lepší ochrany deštných pralesů a nalezení nových způsobů sdílení moderních technologií šetrných k životnímu prostředí.
"Nyní máme text, který sice není dokonalý, je ale dobrým základem, od něhož se můžeme v budoucnu odrazit," citovala agentura Reuters vedoucího americké delegace Todda Sterna.
O podobě závěrečného dokumentu jednaly jednotlivé delegace od čtvrtka a hrozilo, že summit nakonec kvůli neshodám mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi skončí krachem.
Je to ekocida
Pořádající země byla nicméně s výsledkem konference spokojena.
"Zahajujeme novou éru mezinárodní spolupráce na poli klimatických změn," prohlásila mexická ministryně zahraničí Patricia Espinozová, která se před schválením závěrečného textu ostře střetla se zástupci Bolívie.
"Jednáme o snížení emisí o nějakých 13 až 16 procent, které znamenají nárůst globálních teplot o čtyři stupně," upozornil vedoucí bolivijské delegace Pablo Solón. "Musíme odpovědně uznat, že takto nemůžeme dále pokračovat, daná situace je tím, co náš prezident (Evo Morales) nazval genocidou a ekocidou."
Skutečnost, že se nepodařilo najít shodu ohledně Kjótského protokolu znepokojuje zejména ostrovní státy.
Ty upozorňují na to, že pokud bude nárůst globálních teplot pokračovat stejným tempem jako doposud, hrozí, že řada ostrůvků a atolů v Tichém a Indickém oceánu zmizí do konce tohoto století pod vodou.
Zejména v oblasti západního Pacifiku by moře mělo do roku 2100 stoupnou až o jeden metr. Průměrný nárůst hladiny světového oceánu má na základě satelitních měření činit přibližně 30 cm.
