V Pacifiku stoupá mořská hladina až o centimetr za rok

Radim Klekner Radim Klekner
3. 12. 2010 16:51
Měření v rámci systému GOOS potvrdila průměrný nárůst hladiny světového oceánu o 3 mm ročně.
Rychlost tání arktických ledovců je úměrná globálnímu nárůstu teplot, pokud roztají, stoupne moře o sedm metrů
Rychlost tání arktických ledovců je úměrná globálnímu nárůstu teplot, pokud roztají, stoupne moře o sedm metrů | Foto: REUTERS/Bob Strong

Praha - Mají pravdu vlády ostrovních státečků v Tichém a Indickém oceánu, které se obávají, že v důsledku nárůstu hladiny oceánů jejich země jednoho dne zmizí z mapy světa? Nebo naopak odpůrci teorie globálního oteplování považovanou stoupenci svobodného trhu za jednu z největších hrozeb, jimž dnes čelí lidstvo?

Satelitní měření prováděná od roku 1992 v rámci Globálního systému pozorování oceánů (GOOS) potvrdila, že hladina světových moří se každým rokem zvedá v průměru o tři milimetry a že tento nárůst sleduje spíše aritmetickou nežli geometrickou křivku.

Katastrofické scénáře, podle kterých by do konce století mohly být zaplaveny mořem nejenom některé ostrovní státy, nýbrž také rozsáhlé pobřežní oblasti v Evropě, Asii či Severní Americe, jsou tak těmito měřeními zpochybněna.

Nárůst hladiny by měl podle nich činit za sto let nanejvýš třicet a nikoli šedesát či dokonce sto centimetrů, jak tvrdí někteří radikální klimatologové.

"Závěry, jež přináší GOOS, jsou jednoznačné," říká doc. Viliam Vatrt z Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu v Dobrušce. "Nárůst hladiny moří je v dlouhodobém ohledu zcela rovnoměrný a činí dva až tři milimetry za rok." 

Dlouhodobý nárůst teplot

Měření uskutečňovaná v rámci systému GOOS ale zároveň prokázala, že zejména v severní části Indického oceánu a na západě Pacifiku se v letech 1992-2008 moře zvedlo až o patnáct centimetrů.

Na otázku nakolik ovlivňuje oteplování planety lidská činnost existují dvě zcela protichůdné odpovědi
Na otázku nakolik ovlivňuje oteplování planety lidská činnost existují dvě zcela protichůdné odpovědi | Foto: Archiv

Svou roli zde totiž sehrálo nejenom přibývání celkové hmoty oceánů v důsledku tání ledovců, nýbrž především zvětšování objemu masy mořských vod způsobené nárůstem teplot.

V letech 1880 až 1960 se průměrná globální teplota zvedla o přibližně 0,3 stupně Celsia, v letech 1980 až 2010 ale již o 0,4 stupně.

A tento trend se dále zrychluje. Letošní rok byl podle pátečního sdělení Světové meteorologické organizace (WMO) o 0,55 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem z let 1961-1990. To je nejvyšší nárůst v historii. Nic na něm nezmění ani vlna mrazů, která v posledních dnech postihla Evropu.

Ostrovní státy v oblasti západního Pacifiku tak mohou skutečně tvrdit, že pokud bude nárůst teplot tímto tempem pokračovat, může se u nich moře za sto let zvednout i o jeden metr. Hlavní město Malediv Malé by se tak na konci století ocitlo z větší části  pod vodou.

Klimatické modely, jimiž se ohání stoupenci teorie globálního oteplování, může ovšem ověřit až praxe. Ta jim zatím dává za pravdu jen v tom, že ledovce, ať již kontinentální či horské, nezadržitelně odtávají. Nejprůkaznější je to v Arktidě a v Andách.

Celkově ztratí ledovce za rok 237 kilometrů krychlových svého objemu.

U Kalifornie moře kleslo

Úroveň mořské hladiny je v různých částech světa různá a různý je i její nárůst.

"Výšku hladiny moří v jednotlivých čásech světa ovlivňuje řada faktorů," říká doc. Miroslav Janský z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. "Vedle tání ledovců je to i gravitace, klimatický fenomén El Niňo či mořské proudění, kupříkladu v oblasti Golfského proudu."

Zatímco v Indickém oceánu leží mořská hladina přibližně sto metrů pod úrovní ideálního geoidu, u Islandu je moře naopak o šedesát metrů výše.

Může za to mimo jiné silný vulkanismus, jímž je ostrov proslulý, a tím i vyšší gravitační síla. Ta je podle dr. Detlefa Stammera ze Střediska pro výzkum oceánů a klimatu v Hamburku v oblasti Indického oceánu díky dopadu prehistorického meteoritu naopak nižší.

I on ale varuje před zjednodušováním modelu, podle kterého by nárůst mořské hladiny mohl činit do konce století v některých částech světa až jeden metr.

Hodně bude záležet na tom, jak rychle bude odtávat ledová přikrývka v Arktidě. Pokud by ale grónské ledovce měly zmizet beze zbytku, stouplo by moře o sedm metrů.

Stammer zároveň upozorňuje, že dnešní nárůst hladiny provází v jiných částech světa opačný jev.

Zatímco se v západním Pacifiku moře podle údajů GOOS moře zvedlo o patnáct centimetrů, hladina Baltického moře u německého pobřeží zůstává na stejné úrovni. U Kalifornie oceán za posledních dvacet let naopak o patnáct centimetrů poklesl.

    

 

 

 

Právě se děje

před 3 minutami

Pražský výbor TOP 09 vyjádřil nedůvěru primátoru Hřibovi, neplní podle něj koaliční program. Vyzval k vyvolání koaličního dohadovacího řízení.

před 42 minutami

Zeman ve středu jmenuje Dörfla předsedou Vrchního soudu v Praze

Prezident Miloš Zeman ve středu jmenuje Luboše Dörfla novým předsedou Vrchního soudu v Praze. Informaci Českého rozhlasu potvrdil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Dörfl nyní vede ústecký krajský soud, v čele pražského vrchního soudu nahradí Jaroslava Bureše, kterému 2. ledna příštího roku skončí sedmileté funkční období.

Další zprávy