V Pacifiku stoupá mořská hladina až o centimetr za rok

Radim Klekner Radim Klekner
3. 12. 2010 16:51
Měření v rámci systému GOOS potvrdila průměrný nárůst hladiny světového oceánu o 3 mm ročně.
Rychlost tání arktických ledovců je úměrná globálnímu nárůstu teplot, pokud roztají, stoupne moře o sedm metrů
Rychlost tání arktických ledovců je úměrná globálnímu nárůstu teplot, pokud roztají, stoupne moře o sedm metrů | Foto: REUTERS/Bob Strong

Praha - Mají pravdu vlády ostrovních státečků v Tichém a Indickém oceánu, které se obávají, že v důsledku nárůstu hladiny oceánů jejich země jednoho dne zmizí z mapy světa? Nebo naopak odpůrci teorie globálního oteplování považovanou stoupenci svobodného trhu za jednu z největších hrozeb, jimž dnes čelí lidstvo?

Satelitní měření prováděná od roku 1992 v rámci Globálního systému pozorování oceánů (GOOS) potvrdila, že hladina světových moří se každým rokem zvedá v průměru o tři milimetry a že tento nárůst sleduje spíše aritmetickou nežli geometrickou křivku.

Katastrofické scénáře, podle kterých by do konce století mohly být zaplaveny mořem nejenom některé ostrovní státy, nýbrž také rozsáhlé pobřežní oblasti v Evropě, Asii či Severní Americe, jsou tak těmito měřeními zpochybněna.

Nárůst hladiny by měl podle nich činit za sto let nanejvýš třicet a nikoli šedesát či dokonce sto centimetrů, jak tvrdí někteří radikální klimatologové.

"Závěry, jež přináší GOOS, jsou jednoznačné," říká doc. Viliam Vatrt z Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu v Dobrušce. "Nárůst hladiny moří je v dlouhodobém ohledu zcela rovnoměrný a činí dva až tři milimetry za rok." 

Dlouhodobý nárůst teplot

Měření uskutečňovaná v rámci systému GOOS ale zároveň prokázala, že zejména v severní části Indického oceánu a na západě Pacifiku se v letech 1992-2008 moře zvedlo až o patnáct centimetrů.

Na otázku nakolik ovlivňuje oteplování planety lidská činnost existují dvě zcela protichůdné odpovědi
Na otázku nakolik ovlivňuje oteplování planety lidská činnost existují dvě zcela protichůdné odpovědi | Foto: Archiv

Svou roli zde totiž sehrálo nejenom přibývání celkové hmoty oceánů v důsledku tání ledovců, nýbrž především zvětšování objemu masy mořských vod způsobené nárůstem teplot.

V letech 1880 až 1960 se průměrná globální teplota zvedla o přibližně 0,3 stupně Celsia, v letech 1980 až 2010 ale již o 0,4 stupně.

A tento trend se dále zrychluje. Letošní rok byl podle pátečního sdělení Světové meteorologické organizace (WMO) o 0,55 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem z let 1961-1990. To je nejvyšší nárůst v historii. Nic na něm nezmění ani vlna mrazů, která v posledních dnech postihla Evropu.

Ostrovní státy v oblasti západního Pacifiku tak mohou skutečně tvrdit, že pokud bude nárůst teplot tímto tempem pokračovat, může se u nich moře za sto let zvednout i o jeden metr. Hlavní město Malediv Malé by se tak na konci století ocitlo z větší části  pod vodou.

Klimatické modely, jimiž se ohání stoupenci teorie globálního oteplování, může ovšem ověřit až praxe. Ta jim zatím dává za pravdu jen v tom, že ledovce, ať již kontinentální či horské, nezadržitelně odtávají. Nejprůkaznější je to v Arktidě a v Andách.

Celkově ztratí ledovce za rok 237 kilometrů krychlových svého objemu.

U Kalifornie moře kleslo

Úroveň mořské hladiny je v různých částech světa různá a různý je i její nárůst.

"Výšku hladiny moří v jednotlivých čásech světa ovlivňuje řada faktorů," říká doc. Miroslav Janský z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. "Vedle tání ledovců je to i gravitace, klimatický fenomén El Niňo či mořské proudění, kupříkladu v oblasti Golfského proudu."

Zatímco v Indickém oceánu leží mořská hladina přibližně sto metrů pod úrovní ideálního geoidu, u Islandu je moře naopak o šedesát metrů výše.

Může za to mimo jiné silný vulkanismus, jímž je ostrov proslulý, a tím i vyšší gravitační síla. Ta je podle dr. Detlefa Stammera ze Střediska pro výzkum oceánů a klimatu v Hamburku v oblasti Indického oceánu díky dopadu prehistorického meteoritu naopak nižší.

I on ale varuje před zjednodušováním modelu, podle kterého by nárůst mořské hladiny mohl činit do konce století v některých částech světa až jeden metr.

Hodně bude záležet na tom, jak rychle bude odtávat ledová přikrývka v Arktidě. Pokud by ale grónské ledovce měly zmizet beze zbytku, stouplo by moře o sedm metrů.

Stammer zároveň upozorňuje, že dnešní nárůst hladiny provází v jiných částech světa opačný jev.

Zatímco se v západním Pacifiku moře podle údajů GOOS moře zvedlo o patnáct centimetrů, hladina Baltického moře u německého pobřeží zůstává na stejné úrovni. U Kalifornie oceán za posledních dvacet let naopak o patnáct centimetrů poklesl.

    

 

 

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Francie přijme 500 nezletilých migrantů ze zničeného řeckého tábora Moria

Francie přijme 500 nezletilých migrantů ze zničeného uprchlického tábora Moria na řeckém ostrově Lesbos. Ve středu to oznámil státní tajemník pro evropské záležitosti Clément Beaune. Také Itálie nabídla, že přijme 300 žadatelů o azyl z ostrova Lesbos, napsal ve středu deník Kathimerini.

"Francie se již zavázala k přijetí 350 nezletilých (…), nyní tento závazek zvyšujeme o dalších 150 dětí," sdělil Beaune rozhlasové stanici RTL. "Od začátku tohoto roku tak Francie ze solidarity s Řeckem přijme 1000 lidí, z nichž polovinu budou tvořit uprchlíci a další část rodiny v nesnázích," doplnil.

Požár v přeplněné Morii před dvěma týdny připravil o střechu nad hlavou 12.000 lidí. Deset členských zemí Evropské unie se zavázalo, že přijme 400 nezletilých migrantů bez doprovodu dospělých.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Sýkora pomohl Poznani v Evropské lize gólem k postupu

Fotbalový záložník Jan Sýkora pomohl gólem Lechu Poznaň k drtivému vítězství 5:0 v třetím předkole Evropské ligy na hřišti Apollonu Limassol. Desetinásobný český reprezentant se v polském týmu trefil poprvé od srpnového příchodu z pražské Slavie.

Šestadvacetiletý Sýkora odehrál na Kypru celý zápas a v 81. minutě se postaral o čtvrtý gól Lechu přízemní střelou z hranice pokutového území. O postup do základní skupiny se polský celek v závěrečném předkole utká s vítězem duelu Charleroi - Partizan Bělehrad.

Sýkora podepsal před měsícem v Poznani čtyřletou smlouvu a po třech a půl letech ukončil působení ve Slavii, v jejímž dresu získal v roce 2017 mistrovský titul. Poslední rok a půl strávil na hostování v Liberci a Jablonci.

Další zprávy