V Pacifiku stoupá mořská hladina až o centimetr za rok

Radim Klekner Radim Klekner
3. 12. 2010 16:51
Měření v rámci systému GOOS potvrdila průměrný nárůst hladiny světového oceánu o 3 mm ročně.
Rychlost tání arktických ledovců je úměrná globálnímu nárůstu teplot, pokud roztají, stoupne moře o sedm metrů
Rychlost tání arktických ledovců je úměrná globálnímu nárůstu teplot, pokud roztají, stoupne moře o sedm metrů | Foto: REUTERS/Bob Strong

Praha - Mají pravdu vlády ostrovních státečků v Tichém a Indickém oceánu, které se obávají, že v důsledku nárůstu hladiny oceánů jejich země jednoho dne zmizí z mapy světa? Nebo naopak odpůrci teorie globálního oteplování považovanou stoupenci svobodného trhu za jednu z největších hrozeb, jimž dnes čelí lidstvo?

Satelitní měření prováděná od roku 1992 v rámci Globálního systému pozorování oceánů (GOOS) potvrdila, že hladina světových moří se každým rokem zvedá v průměru o tři milimetry a že tento nárůst sleduje spíše aritmetickou nežli geometrickou křivku.

Katastrofické scénáře, podle kterých by do konce století mohly být zaplaveny mořem nejenom některé ostrovní státy, nýbrž také rozsáhlé pobřežní oblasti v Evropě, Asii či Severní Americe, jsou tak těmito měřeními zpochybněna.

Nárůst hladiny by měl podle nich činit za sto let nanejvýš třicet a nikoli šedesát či dokonce sto centimetrů, jak tvrdí někteří radikální klimatologové.

"Závěry, jež přináší GOOS, jsou jednoznačné," říká doc. Viliam Vatrt z Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu v Dobrušce. "Nárůst hladiny moří je v dlouhodobém ohledu zcela rovnoměrný a činí dva až tři milimetry za rok." 

Dlouhodobý nárůst teplot

Měření uskutečňovaná v rámci systému GOOS ale zároveň prokázala, že zejména v severní části Indického oceánu a na západě Pacifiku se v letech 1992-2008 moře zvedlo až o patnáct centimetrů.

Na otázku nakolik ovlivňuje oteplování planety lidská činnost existují dvě zcela protichůdné odpovědi
Na otázku nakolik ovlivňuje oteplování planety lidská činnost existují dvě zcela protichůdné odpovědi | Foto: Archiv

Svou roli zde totiž sehrálo nejenom přibývání celkové hmoty oceánů v důsledku tání ledovců, nýbrž především zvětšování objemu masy mořských vod způsobené nárůstem teplot.

V letech 1880 až 1960 se průměrná globální teplota zvedla o přibližně 0,3 stupně Celsia, v letech 1980 až 2010 ale již o 0,4 stupně.

A tento trend se dále zrychluje. Letošní rok byl podle pátečního sdělení Světové meteorologické organizace (WMO) o 0,55 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem z let 1961-1990. To je nejvyšší nárůst v historii. Nic na něm nezmění ani vlna mrazů, která v posledních dnech postihla Evropu.

Ostrovní státy v oblasti západního Pacifiku tak mohou skutečně tvrdit, že pokud bude nárůst teplot tímto tempem pokračovat, může se u nich moře za sto let zvednout i o jeden metr. Hlavní město Malediv Malé by se tak na konci století ocitlo z větší části  pod vodou.

Klimatické modely, jimiž se ohání stoupenci teorie globálního oteplování, může ovšem ověřit až praxe. Ta jim zatím dává za pravdu jen v tom, že ledovce, ať již kontinentální či horské, nezadržitelně odtávají. Nejprůkaznější je to v Arktidě a v Andách.

Celkově ztratí ledovce za rok 237 kilometrů krychlových svého objemu.

U Kalifornie moře kleslo

Úroveň mořské hladiny je v různých částech světa různá a různý je i její nárůst.

"Výšku hladiny moří v jednotlivých čásech světa ovlivňuje řada faktorů," říká doc. Miroslav Janský z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. "Vedle tání ledovců je to i gravitace, klimatický fenomén El Niňo či mořské proudění, kupříkladu v oblasti Golfského proudu."

Zatímco v Indickém oceánu leží mořská hladina přibližně sto metrů pod úrovní ideálního geoidu, u Islandu je moře naopak o šedesát metrů výše.

Může za to mimo jiné silný vulkanismus, jímž je ostrov proslulý, a tím i vyšší gravitační síla. Ta je podle dr. Detlefa Stammera ze Střediska pro výzkum oceánů a klimatu v Hamburku v oblasti Indického oceánu díky dopadu prehistorického meteoritu naopak nižší.

I on ale varuje před zjednodušováním modelu, podle kterého by nárůst mořské hladiny mohl činit do konce století v některých částech světa až jeden metr.

Hodně bude záležet na tom, jak rychle bude odtávat ledová přikrývka v Arktidě. Pokud by ale grónské ledovce měly zmizet beze zbytku, stouplo by moře o sedm metrů.

Stammer zároveň upozorňuje, že dnešní nárůst hladiny provází v jiných částech světa opačný jev.

Zatímco se v západním Pacifiku moře podle údajů GOOS moře zvedlo o patnáct centimetrů, hladina Baltického moře u německého pobřeží zůstává na stejné úrovni. U Kalifornie oceán za posledních dvacet let naopak o patnáct centimetrů poklesl.

    

 

 

 

Právě se děje

před 6 minutami

Bouře Gloria si ve Španělsku vyžádala již 13 obětí

Už třináct obětí si vyžádala bouře Gloria, která od víkendu sužuje Španělsko. Čtyři další lidé se pohřešují, informoval dnes server listu El País. Bouřka způsobila také značné materiální škody. Kvůli pomoci postiženým regionům se v pátek mimořádně sejde španělská vláda. Hladiny řek vytrvalý déšť zvýšil také na jihozápadě Francie.

Nejvíce obětí si bouře je ve Valencii, kde zahynulo pět lidí. Čtyři mrtvé hlásí Katalánsko, dva Andalusie a po jednom regiony Kastilie-León a Asturie.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 8 minutami

Kvůli pádu osoby do kolejiště nejezdí metro na části linky B

Mezi stanicemi Smíchovské nádraží a Florenc na lince B nejezdí metro, kolem 19:30 spadl ve stanici Anděl do kolejiště člověk. Asi čtyřicetiletý muž srážku se soupravou nepřežil. Lidé v daném úseku místo metra museli na tramvaj, jít pěšky nebo využít jinou linku metra. Na místě zasahovali záchranáři, hasiči pražského dopravního podniku a policisté. Očekává se, že provoz bude obnoven kolem 22:00, uvedl večer na webu pražský dopravní podnik.

Metro jezdí bez omezení v úseku Zličín - Smíchovské nádraží a Florenc - Černý Most, v centrální části linky B je provoz zastaven. Náhradní autobusy dopravce nezavedl, lidem doporučil využít tramvaje. "Mezi Smíchovem a Karlínem doporučujeme použít též alternativní spojení linkami 10 a 16 s přestupem na metro C v zastávce I.P.Pavlova," uvedl dopravní podnik.

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

Polští poslanci znovu přijali sporný zákon o postihu soudců

Polští poslanci dnes hlasy vládní většiny znovu přijali kontroverzní zákon, který podle kritiků umožní trestat soudce zpochybňující vládní reformu justice. Zákon minulý pátek odmítl Senát, ve kterém má opozice mírnou většinu. Sejm, dolní komora parlamentu, nyní rozhodnutí Senátu přehlasoval 234 hlasy zákonodárců z vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Proti bylo 211 poslanců a devět se zdrželo, uvedla televize TVN 24. Zákon nyní obdrží prezident Andrzej Duda.

Opoziční místopředsedkyně Sejmu Malgorzata Kidawová-Blońská v debatě označila kroky vládního tábora za "opravdový státní převrat". Vládní poslanci podle ní rozhodují "o tom, že soudy mají přestat být nezávislé".

Novou právní normu kritizuje Evropská komise a zpochybnili ji experti z Benátské komise, poradního orgánu Rady Evropy, kteří na pozvání Senátu navštívili Polsko.

Navzdory kritice se PiS snaží zákon prosadit s tím, že zabrání anarchii v polské justici, která se prý dosud neočistila od dědictví komunismu.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Apple je proti návrhu EU na jednotnou dobíječku mobilů

Americká společnost Apple, výrobce přístrojů iPhone, kritizuje návrh poslanců evropského parlamentu na uzákonění jednotné dobíječky pro mobilní telefony, tablety či elektronické čtečky knih. Podle firmy to může brzdit inovace, vytvořit horu elektronického odpadu a naštvat spotřebitele. Na Apple by mělo případné nařízení velký dopad, upozornila agentura Reuters.

Komentář jedné z největších firem v oboru přichází týden poté, co zákonodárci vyzvali k zavedení jednotné nabíječky pro mobilní telefony a pozměnili návrh zákona tak, aby schopnost fungování s jednotnou nabíječkou byla základním požadavkem pro rádiová zařízení v EU. To by Apple ovlivnilo více než kterékoliv jiné firmy, protože iPhony a většina produktů firmy používá kabel s konektorem Lightning, zatímco přístroje s Androidem od různých společností obvykle mají konektor USB-C.

"Věříme, že regulace, která vynucuje soulad v typu konektoru zabudovaného do všech chytrých telefonů, potlačuje inovace, než aby je povzbuzovala, a poškodí zákazníky v Evropě a ekonomiku jako celek," uvedl Apple v prohlášení. Dodal, že předpis není nutný, protože průmysl už na USB-C přechází. "Doufáme, že (Evropská) komise bude pokračovat v hledání řešení, které neomezí schopnost průmyslu inovovat," dodal Apple.

Evropská komise se snaží prosadit jednotnou nabíječku více než deset let. V roce 2009 dospěla se společnosti, jako Apple, Samsung, Huawei a Nokia, k dobrovolné dohodě, jejíž cílem bylo harmonizovat nabíječky pro nové modely chytrých telefonů, které přijdou na trh v roce 2011. Dobrovolný přístup však nefungoval a podle zástupců EK je tak čas přijít s právními předpisy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy