Londýn - Zastánci brexitu dlouho tvrdili, že Velká Británie může z Evropské unie bez problémů odejít bez jakékoliv dohody s ostatními členskými zeměmi. Odmítali kritiku, podle které by to znamenalo tvrdý šok pro britskou ekonomiku.
Teď ale změnili názor. Chtějí se s unií domluvit, aby volný obchod pokračoval v určité podobě i po brexitu.
Britská vláda v úterý vydá plán toho, jak si představuje budoucnost vzájemného obchodu.
Londýn má zájem o "maximálně volný a hladký obchod se zbožím mezi Británií a EU", řekl už předem ministr pro brexit David Davis.
Po březnu 2019, kdy k brexitu oficiálně dojde, by mělo podle Spojeného království fungovat přechodné období, a to možná až několik let.
Britské a evropské firmy by mezi sebou mohly dál obchodovat stejně jako dosud - bez ohledu na fakt, že Londýn už nebude členem EU.
Británie přitom potvrzuje, že hned v den brexitu odejde i z jednotného evropského trhu a evropské celní unie. Zároveň ale chce se zbylými státy EU uzavřít zvláštní partnerství, v podstatě celní unii mezi EU a Británií. V rámci ní by na hranicích dočasně neexistovaly žádné celní kontroly.
Během tohoto časově omezeného období chce mít Británie navíc možnost vyjednávat o dohodách o volném obchodu s ostatními zeměmi, např. s USA, Japonskem nebo s Austrálií.
Uzavřít tyto smlouvy by ale Britové nejspíš mohli až poté, co by přechodné období s EU skončilo.
Celní kontroly jen pod dohledem Britů
Volný obchod bez cel a různých povolení by měl podle britských představ fungovat i po skončení přechodného období.
Druhou možností, kterou britská vláda zvažuje, je zavedení celních kontrol, které by ale byly prováděny velmi benevolentně a na byznys by tak dopadly jen minimálně.
Z předem zveřejněného vládního dokumentu vyplývá, že by tyto kontroly na společných hranicích s EU prováděly jen britské úřady.
Britský deník The Guardian upozorňuje, že takové uspořádání ale neexistuje nikde na světě. Pokud úřady na hranicích kontrolují tok zboží, vždy to dělají obě hraniční země, a nikoliv jen jedna.
Nerealistický návrh?
Britské firmy dlouhodobě tlačí na vládu, aby neriskovala odchod z EU bez jakékoliv dohody. Na jednotný evropský trh směřuje zhruba 40 procent veškerého britského vývozu.
Svaz britského průmyslu tak plán britské vlády přivítal. "Je povzbuzující, […] že vláda navrhuje celní systém, který by obsahoval co nejméně bariér," uvedl svaz.
Upozornil ale, že Londýn musí jednat rychle, protože firmy potřebují jistotu.
Britská opozice vládní dokument kritizuje jako nerealistický. "Jedinou možností, jak zajistit volný a hladký obchod s EU, je zůstat v celní unii a na jednotném trhu," tvrdí mluvčí liberálních demokratů pro brexit Tom Brake.
Podobně kriticky se vyjádřila i nejsilnější opoziční labouristická strana.
Britové postupně ukazují své plány
Země EU si už řadu měsíců stěžují, že Británie není na vyjednávání o brexitu dostatečně připravená a nemá jasno v tom, jaký brexit vlastně chce.
"Dosáhli bychom většího pokroku, kdyby naše pozice byly jasné," naznačil to po posledním kole vyjednávání mezi EU a Británií hlavní evropský vyjednavač Michel Barnier. Jeho britský protějšek David Davis však jakýkoliv chaos na britské straně odmítá.
Další kolo vyjednávání bude v Bruselu na konci srpna.
To, že Londýn konečně oznámil, jak si představuje budoucí obchodní vztahy, proto nejspíš EU přivítá. V příštích dnech chce britská vláda vydat podobné plány týkající se i dalších oblastí, např. pozemní hranice s Irskem.
Země EU ale na druhou stranu zdůrazňují, že chtějí o podobě vztahů po brexitu jednat až poté, co budou vyřešeny otázky spojené s "rozvodem" s Brity. Tedy třeba to, jakou částku by měla Británie doplatit do evropského rozpočtu.
