"Osud Ruska a jeho historické výhledy závisí na tom, kolik nás bude. Závisí na tom, kolik dětí se narodí v ruských rodinách za rok, za pět, za deset let. Na tom, co z nich vyroste. Naší historickou povinností je na tuto výzvu reagovat," pronesl Putin už před čtyřmi lety. O demografických problémech své země mluví v projevech často jako o prioritě.
Datové prognózy ale ukazují, že se Putinově režimu nedaří tuto "historickou povinnost" naplňovat. Atlantic Council v rozsáhlé analýze očekává, že ruská populace do roku 2100 klesne na 74 až 112 milionů z aktuálních 146 milionů. Zatímco počet lidí žijících na Zemi se má o pětinu zvýšit, u Ruska se předpokládá pokles o 25 až 50 procent.
"Nová čísla ukazují, že krize je ještě mnohem hlubší, než Putinův režim očekával, válka ji proměňuje doslova v katastrofu. Brzy se možná dočkáme Ruska bez Rusů," upozorňuje pro deník Aktuálně.cz autor studie, americký profesor Georgetownské univerzity Harley Balzer. Podle něj Putinova invaze na Ukrajinu výrazně oslabila všechny zdroje růstu populace, jako je porodnost, délka života a rovnováha mezi emigrací a imigrací.
Přirozený přírůstek obyvatelstva je v Rusku od roku 2000 záporný nebo přinejlepším stabilní. Celkový počet úmrtí dlouhodobě převyšuje počet narozených. V loňském roce v Rusku přišlo na svět pouze 1,27 milionu dětí, což je nejnižší počet za poslední čtvrtstoletí. Pokles porodnosti je podle demografů podobný jako v 90. letech 20. století po rozpadu Sovětského svazu.
"Ovšem ten nejzásadnější problém pro Rusko je, že s válkou přichází o mladé muže v produktivním věku," vysvětluje Balzer s tím, že mnoho Rusů se po vypuknutí války odstěhovalo nebo muselo nastoupit na frontu. Kyjev tvrdí, že Putinův režim na Ukrajině přišel o více než 600 tisíc vojáků. Informace ale nelze nezávisle ověřit.
Moskva navíc utrácí miliardy, aby vychovala novou generaci ochotnou obětovat své životy v armádě. Letos výrazně zvýšila výdaje (z přibližně 725 milionů korun v roce 2021 na více než 11 miliard korun) na vlasteneckou výchovu a militarizované skupiny pro děti, ve kterých se malí Rusové už od předškolního věku připravují na vojenskou službu. Režim také nechal přepsat učebnice, aby odrážely kremelskou verzi historie a zdůraznily potřebu vrátit území "ztracená" na Ukrajině.
"Putinova politika nedokáže vyřešit demografické problémy Ruska. Přestože už čtvrt století zdůrazňuje jejich závažnost, manipulace s daty, začleňování obyvatel okupovaných ukrajinských oblastí a opomíjení válečných obětí v oficiálních statistikách nevedou k udržitelnému růstu populace. Tato opatření navíc neřeší závažný nedostatek pracovních sil, který hlásí téměř každý sektor ekonomiky," vysvětluje profesor Balzer.
Rusko se ve snaze nahradit válečné ztráty a řešit pokles populace snaží lákat nové pracovníky z Indie, Pákistánu a Severní Koreje. I když firmy preferují ruské zaměstnance, nedostatek pracovních sil je nutí hledat cizince i za cenu vyšších nákladů.
Ruský zpravodajský server RBC napsal, že Putinova vláda chce do roku 2030 takhle vybrat 300 tisíc nových zaměstnanců ze třetích zemí. Moskva má také v plánu rozšířit spektrum států, odkud by pracovníky získávala, a do příštího roku zavede nová pravidla náboru migrantů, která "uvedou do souladu pozměněné potřeby ruské ekonomiky a nabídku na trhu práce".
Podle Balzera to je ale nedostatečné. "Putinův režim zatím neprojevuje výrazné obavy, že by se populace Ruska do konce století mohla zmenšit na polovinu. Nicméně bez účinnějších opatření bude Rusko nuceno spoléhat na imigraci z Asie a Afriky, případně na začleňování cizích území, o což se pokouší na Ukrajině. Demografická krize se brzy ještě prohloubí a pak už nebude cesty zpět," dodává Balzer.