NATO se otřásá v základech, krizi zažehl pokus o puč v Turecku. Erdogan dělá totéž co Stalin

Jan Gazdík Jan Gazdík
1. 9. 2016 6:29
To, co se momentálně děje v Turecku, stále více odporuje základním principům Severoatlantické smlouvy o hájení svobody jednotlivce, demokracie, lidských práv a právního státu. Čistky v turecké armádě už zasáhly přes 6 000 vlivných důstojníků a 12 generálů a admirálů. Pro NATO je to zásadní problém, shodují se experti oslovení Aktuálně.cz. Tak hlubokou krizi Aliance podle nich dlouho nezažila.
Protiponorkové cvičení NATO (ilustrační foto).
Protiponorkové cvičení NATO (ilustrační foto). | Foto: Reuters

Ankara/Brusel - Napětí v Severoatlantické alianci roste. Může za to Turecko, země s druhou největší armádou v NATO.

Z titulních stran světových deníků sice zprávy o červencovém pokusu o převrat zmizely, krize v Alianci ale zdaleka není zažehnána. Podle expertů, které Aktuálně.cz oslovilo, je tomu přesně naopak.

"NATO prochází kvůli Turecku nebývalou krizí," uvedl František Šulc, bezpečnostní analytik a někdejší šéf kanceláře ministra obrany.

Role Ruska

"Recep Tayyip Erdogan, prezident jednoho z vlivných členů NATO, nalézá najednou blízkého spojence v Rusku. A to už je, vzhledem k okupaci Krymu a válce na Ukrajině, za hranou přijatelného," vysvětluje bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, co je pro Alianci problém.

Erdogan musí podle něj vedení NATO vysvětlit, co a proč dojednává s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. A NATO by mělo zvážit, zda z Turecka nestáhnout své strategické systémy. Například prvky protivzdušné obrany anebo zázemí pro jaderné zbraně (v Turecku je podle expertů rozmístěno 40 až 50 jaderných náloží Aliance - pozn. red.).

Ke zvážení je podle Šedivého i poskytování zásadních vojenských informací. "Na tahu je nyní Erdogan. Aby dal spojencům v NATO záruky, že Turecko je i nadále naším strategickým partnerem," míní Šedivý.

František Štěpánek, bývalý šéf Vojenské zpravodajské služby a dlouholetý generální konzul v Turecku, v urovnání vztahů nevěří.

Vývoj v Turecku podle něj stále více odporuje základním principům Severoatlantické smlouvy o hájení svobody jednotlivce, demokracie, lidských práv a právního státu. "Takže si umím docela dobře představit, že tato smlouva bude Turecku vypovězena - jakkoliv by to bylo složité a s podobným procesem nepočítá ani tento zakládající dokument NATO," říká.

Státy NATO prý v roce 1949 nepředpokládaly, že se jeden z členů vydá cestou autoritativního režimu, vydírání či vyhrožování Evropské unii.

"Spouští se nám tu před očima velmi složitá a pro bezpečnost světa mimořádně důležitá geopolitická hra. A nejde v ní o nic menšího než o to, zda Turci omezí vztahy se Západem a přikloní se k Putinovu Rusku, anebo bude muset naopak Západ na puč a tvrdé čistky v turecké armádě, v soudnictví či státní správě razantně reagovat," řekl v rozhovoru s Aktuálně.cz Petr Kolář, někdejší velvyslanec v USA a v Rusku.

Kolář rovněž připouští, že nynější poměry v Turecku mohou Alianci fatálně oslabit. Až do té míry, že bude paralyzována. "Věřím ale, že diplomaté a politici vyvinou maximální úsilí, aby tomu předešli," dodává.

Elita studovala na Západě

Čistky v turecké armádě postihly podle bezpečnostního analytika Lukáše Visingra, který situaci v Turecku dlouhodobě sleduje, už přes 6 000 vlivných důstojníků a 12 generálů a admirálů.

Represím se podle všeho vyhnul admirál Mustafa Ugurlu (působil na jednom ze dvou strategických velitelství NATO v Norfolku ve Virginii), jenž neposlechl příkazu k návratu do Turecka a požádal v USA o azyl.

Elita turecké armády vystudovala západní univerzity či vojenské akademie a už tím je podle Visingra prezidentu Erdoganovi podezřelá a nepohodlná. Stejně jako vojáci, kteří léta působili na nejrůznějších štábech či velitelstvích NATO.

"Takové osobní kontakty, důvěra, ale i neocenitelné zkušenosti vznikají léta. Odvolán byl třeba velitel letecké základny v İncirliku, odkud startují alianční letouny k úderům proti Islámskému státu. A pokud začnete tyhle lidi likvidovat, oslabíte tím dramaticky vlastní armádu a narušíte i vztahy s Aliancí. Tohle je ale Erdoganovi zjevně jedno. On totiž tyto vojáky se sekulárním a nikoliv islamistickým myšlením považuje za potencionální hrozbu," vysvětluje Visingr.

Decimující čistky

Tureckou armádu teď čeká období, kdy se v důležitých a nyní uvolněných velitelských funkcích ocitají důstojníci bez potřebných zkušeností či kvalifikace. Což může vést k velmi výbušným situacím například v oblastech obývaných Kurdy.

"Tihle 'zelenáči' nemusejí tlak z rizika unést, takže mohou vydat unáhlený rozkaz ke střelbě či vojenským akcím. Anebo jednoduše selžou v jiné vypjaté či bojové situaci," upozorňuje Lukáš Visingr.

Síla každé armády přitom spočívá především v jejích znalostech a chytrosti. Erdogan tureckou armádu i námořnictvo o tyto znalosti připravuje a nahrazuje je nevyzrálostí, myslí si analytik František Šulc.

Podezřelý je v jeho očích každý, kdo není otrocky loajální.

"Připomíná mi to Stalinovy brutální čistky v třicátých letech minulého století, kdy Kreml po paranoidních obviněních zlikvidoval téměř kompletní velení Rudé armády, protože mnozí tito vojáci působili či studovali v zahraničí. Nacistický wehrmacht koneckonců i proto zatlačil Rudou armádu až k Moskvě," připomíná Šulc.

Tři z pěti maršálů Sovětského svazu byli tehdy popraveni a stejný osud čekal třináct z patnácti velitelů armád a šestapadesát z šedesáti velitelů armádních sborů. Na popravišti či v pracovních lágrech skončilo také více než sto padesát ze sto osmdesáti velitelů divizí.

I Československou armádu ostatně zdecimovaly čistky po komunistickém puči v roce 1948 a pak po okupaci armádami států Varšavské smlouvy. "Do vysokých armádních funkcí se následně dostali loajální kariéristé, kteří dělali jen to, co viděli Sovětům na očích. A něco podobného se nyní děje v Turecku. Jen ty Sověty nahradil Erdogan," srovnává generál Šedivý.

Jak z krize ven

Bezpečnostního analytika Šulce znepokojuje hlavně budoucnost jižního křídla NATO, který představuje právě Turecko. "Vše, co teď Erdogan podniká (nad spoustou lidí se najednou zavřela zem), je v příkrém rozporu s principy členství této země v Alianci. A její vedení nemá k dispozici jednoduchá - spíše velmi ošklivá - řešení," domnívá se.

Turecko může jako člen NATO blokovat všechna důležitá rozhodnutí Aliance, která se mu nebudou líbit. Ale pokud se ho NATO zbaví, přihraje tuto zemi rovnou do náruče Kremlu.

"Erdogan se nyní vůči Putinovi chová, jako kdyby zcela zapomněl, že jeho země je v NATO. Nejsilnější politicko-vojenská organizace na světě prožívá kvůli tomu nebývalou vnitřní krizi. A já jen doufám, že hledá horečně řešení, jak z ní ven. V tuto chvíli mě ale žádná nenapadají," přiznává František Šulc.

Někdejší šéf českého generálního štábu Šedivý jedno řešení navrhuje: vrátit se ke kořenům Aliance. Za typického představitele takových kroků považuje bývalého prezidenta USA Ronalda Reagana. Věci podle něj nazýval pravými jmény, jakkoliv to bylo často nepříjemné.

"Zato dnes si spojenci v NATO vzájemně lžou a běžně už i do vlastní kapsy, jak jsou úspěšní a jak jde vše tak, jak má. Když některý stát nechce dávat na společnou obranu potřebné prostředky, ale paradoxně bazíruje na tom, aby ho spojenci v nouzi chránili, nemá tento černý pasažér v Alianci co pohledávat," upozorňuje.

"Překorektní diplomatický jazyk, nejrůznější ústupky, uhýbání a různá doporučení, jen abychom nikoho neurazili - což přerůstá až v nemoc -, mohou vést k zániku Aliance," říká.

Nekompromisní a zásadová stanoviska by si podle Šedivého mělo od Aliance vyslechnout i Turecko. V opačném případě se bude Erdogan chovat k NATO i Unii stále arogantněji, a kdykoliv se mu to bude hodit, začne je vydírat či vyhrožovat.

"Erdogan to má s NATO skvěle rozehrané a je vůči němu přímo v luxusní pozici," tvrdí i František Šulc.

Na operetní představení to bylo příliš krvavé a ničivé, na skutečný puč příliš zpackané. Trest smrti ale Erdogan nezavede, říká Tomáš Laně. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy