Stockholm - Před deseti dny někdo před kavárnou v Malmö zastřelil tři lidi. Několik desítek hodin poté přežil další muž jen proto, že měl neprůstřelnou vestu.
Za poslední dva roky při vyřizování účtů mezi gangy ve Stockholmu a ostatních velkých městech zemřely desítky osob. Většina zločinů byla spáchána na předměstích, která obývají přistěhovalci.
Válka gangů výrazně ovlivňuje kampaň před parlamentními volbami, které Švédsko čekají v září. V jedné z nejliberálnějších zemí Evropy teď hrozí, že velké zisky zaznamenají krajně pravicoví Švédští demokraté.
Strana požaduje nejenom zastavení imigrace, ale také referendum o vystoupení z Evropské unie. Na to již zareagovaly tradiční politické strany a samy přicházejí s mnohem přísnější politikou vůči přistěhovalcům.
"Předhánějí se, kdo přijde s restriktivnějšími opatřeními," řekla agentuře Reuters náměstkyně předsedy vlády Isabella Lovinová, jejíž zelení podporují menšinovou vládu sociálních demokratů. "Jasně z toho těží Švédští demokraté."
Ty dnes podle průzkumů popularity politických stran podporuje dvacet procent voličů. Při posledních volbách v roce 2014 přitom získali třináct procent hlasů, o čtyři roky dříve jen 5,7 procenta.
Ačkoliv je nepravděpodobné, že by se Švédští demokraté dostali k moci, jejich zisky dělají starosti nejenom tradičním politickým stranám v zemi, ale také unijním politikům. Švédové až doposud vždy stáli za svým členstvím v EU.
Humanitární velmoc
Ještě před pěti lety se Švédsko pyšnilo nálepkou "humanitární velmoci", která je velmi vstřícná vůči imigrantům, z nichž mnozí utekli před válečnými konflikty v Africe a na Blízkém východě.
Vláda ve Stockholmu teď ale čelí stejnému tlaku jako kabinet německé kancléřky Angely Merkelové, která se o podobu imigrační politiky nyní pře se svým koaličním partnerem, Křesťansko-sociální unií ministra vnitra Horsta Seehofera.
Od roku 2012 požádalo v desetimilionovém Švédsku o azyl 400 tisíc osob. Jen v roce 2015 země přijala 163 tisíc běženců. Řada voličů se obává, že školství, zdravotnictví a sociální služby nebudou schopny příval uprchlíků zvládat.
Švédští demokraté jsou v průzkumech stále za sociálními demokraty, v řadě z nich ale předstihli opoziční Umírněné. Zisk populistů ale po volbách může zkomplikovat vznik nové vlády a ovlivní také příští politiku, i kdyby měli zůstat v opozici.
Strana například požaduje kompletní zmrazení poskytování azylu a migrace je podle nich přípustná pouze ze sousedních skandinávských zemí. Domáhají se rovněž přísnějších trestů za zločiny a posílení policie. Volají i po daňových škrtech a vyšších výdajích v sociální oblasti. Ty chtějí financovat právě drastickým zkrácením rozpočtu pro uprchlíky.
"V politické debatě jasně dominujeme, i když s námi nikdo nechce mluvit," říká předseda strany Jimmie Akesson.
Bezohledná válka gangů
V roce 2017 bylo ve Stockholmu zaznamenáno 129 případů střelby. Bylo při nich zabito devatenáct osob, téměř jednou tolik než o rok dříve.
V Malmö, kde 45 procent z 330 tisíc obyvatel města tvoří imigranti, operují podle policie tři nebo čtyři gangy. Tento rok zde bylo zabito devět lidí, v předchozích dvou letech dalších jedenadvacet.
Válka gangů se odehrává na sociálně vyloučených předměstích s vysokým procentem přistěhovalců, sužovaných dlouhé roky nezaměstnaností mladých a chudobou.
Patří k nim i předměstí Stockholmu Rinkeby. Letos v lednu vstoupili do jedné z místních pizzerií, plné rodin s dětmi, dva muži a zastřelili člena nepřátelského gangu.
V 70. letech, kdy bylo Rinkeby postaveno, platilo za vzor modernity. Tehdejší projekt Milionu domů měl nahradit zanedbaná předměstí moderní výstavbou s vlastními školami, obchody a zdravotnickými zařízeními.
Patrola smrti
Dnes tvoří 90 procent z šestnáctitisícové populace tohoto předměstí přistěhovalci či osoby, které se narodily jinde než ve Švédsku. Jen polovina z nich má práci. Rinkeby je nyní symbolem nezdařené integrace, nezaměstnanosti a sociálního vyloučení.
Podle policie se místní obávají zejména gangu, který si říká Patrola smrti. "Několik jedinců udržuje ve strachu celou čtvrť," říká Mohamed Nuur, člen zdejší buňky sociálních demokratů.
Rinkeby bylo jednou ze čtvrtí stižených v roce 2013 výbuchem násilí, který rozpoutal debatu o tom, nakolik je Švédsko schopno zvládnout zájem přistěhovalců. Podobné debaty měly svůj původ i v násilnostech ve Francii v roce 2005 a v Británii v roce 2011.
Ačkoliv podle policejních statistik nelze nalézt spojení mezi vzrůstající zločinností a přistěhovalectvím, Švédští demokraté na tom založili svou popularitu.
Nejnovější data Světové zdravotnické organizace nicméně ukazují, že Švédsko má jednu z nejvyšších úmrtností v důsledku použití střelné zbraně v Evropě. Celkový počet vražd ovšem zůstává v zemi na přibližně stejné úrovni.
Vláda popírá, že by se jí situace vymykala z rukou, premiér Stefan Löfven ale připustil, že v případě potřeby vyšle do problematických oblastí armádu.
"Švédsko se vydává pravicovější cestou," říká politolog Nick Aylott ze Sodertornské univerzity. "Je takřka nemožné zabránit tomu, aby strana s dvacetiprocentní podporou neměla nějaký vliv na společnost," předpovídá.
