Peking – Telefonát mezi Donaldem Trumpem a tchajwanskou prezidentkou má další následky. Čína teď vyzvala Spojené státy, aby zablokovaly cestu Cchaj Jing-wen přes své území, až příští měsíc zamíří do Střední Ameriky.
Podle serveru Liberty Times se chtěla prezidentka Tchaj-wanu setkat v New Yorku s některými členy Trumpova týmu. Ona sama to ale nepotvrdila.
Komunistickou Čínu počínání budoucího amerického prezidenta znervózňuje. Nejprve Trump v pátek hovořil s Cchaj Jing-wen, v neděli pak kritizoval pevninskou Čínu na svém účtu na Twitteru.
O den později musel Bílý dům Peking ujišťovat, že se na americko-čínských vztazích nic nemění. V něm ale ještě úřaduje prezident Barack Obama a Trump se ujme funkce až 20. ledna příštího roku.
Peking řešil celý problém nejdříve ve svém tisku, který tlumočí stanoviska tamní vládnoucí komunistické strany. Trumpa označil za nezkušeného prezidenta, který dělá diplomatické chyby. Článek měl vysvětlit, jak mohl nový šéf Bílého domu mluvit s prezidentkou země, se kterou nemají USA diplomatické styky a kterou Peking pokládá za svoji dočasně odtrženou ostrovní provincii.
Podle Trumpových poradců jde ale o záměr, který má vytvořit tlak na Peking a zajistit novému americkému prezidentovi lepší pozici při vyjednávání s pevninskou Čínou. Trumpův viceprezident Mike Pence se mezitím snažil vše mírnit prohlášením, že při telefonátu s tchajwanskou prezidentkou šlo jen o zdvořilosti.
"Trump chce zatřást Čínou"
Byl to ale první podobný telefonát od roku 1979. Tedy od dob, kdy USA začaly Peking uznávat za jediného zástupce celé Číny jako protiváhu SSSR, svého tehdejšího hlavního soupeře.
Trump "chce zatřást Čínou" a "vyjednat s ní novou dohodu". A právě k tomu měl sloužit telefonát s tchajwanskou prezidentkou, uvedl pro televizní stanici CNN Michael Pillsbury, který radí Trumpovu týmu.
Změnit vztahy s Pekingem chce Trump i podle podle jeho poradce a možného kandidáta na příštího amerického ministra zahraničí Jona Huntsmana, napsaly The New York Times.
Navíc, jak uvádějí další Trumpovi spolupracovníci, je těžké se tvářit, že Tchaj-wan neexistuje, když mu Američané prodávají zbraně a ostrov je důležitým vojenským spojencem USA v asijsko-pacifické oblasti.
Měna, clo a zbrojení
Donald Trump obviňuje Peking, že uměle podhodnocuje svoji měnu. Tím zlevňuje svůj vývoz do USA a připravuje o místa Američany, jejichž firmy Číňanům nemohou konkurovat.
Není ale jasné, zda skutečně k nějakému podhodnocování čínské měny dochází. V Číně platí různá omezení obchodování a zahraničních převodů čínské měny, takže její skutečná tržní hodnota vůči dolaru i dalším měnám není úplně zřetelná. Podle listu Financial Times si většina analytiků myslí, že současný kurs čínského jüanu odpovídá realitě a blíží se tržnímu.
Trump si ale zároveň stěžuje, že zatímco na americké zboží vyvážené do Číny jsou uvalena vysoká cla, opačně to neplatí. Už ve své volební kampani tvrdil, že až se stane prezidentem, zavede na čínské zboží cla ve výši 25 až 35 procent.
Kritizuje taky zbrojení pevninské Číny a její agresivní chování vůči sousedům, se kterými má Peking územní spory.
Čelí ale opozici. Podle listu The New York Times se teď proti Trumpovi postavila jeho vlastní Republikánská strana. "Nechci jít do tohoto druhu obchodní války," reagoval vůdce republikánské většiny v Kongresu Kevin McCarthy na Trumpovy nedávno opakované celní pohrůžky vůči Číně.
Šéf dolní komory Kongresu, republikán Paul Ryan, pak prohlásil, že by americkým společnostem více pomohla daňová reforma v USA než dovozní cla. Podle něj by to usnadnilo vývoz americké produkce do světa.
