Severoatlantická aliance dlouhodobě zesiluje svou kontrolu nad Baltským mořem, které je nyní téměř celé uzavřené. Jeho vody přitom mají zásadní význam pro obchod, vojenskou strategii i energetickou infrastrukturu.
"Jezero NATO", jak o moři hovoří třeba lotyšský ministr zahraničí Krišjanis Karinš, sousedí s Dánskem, Estonskem, Finskem, Litvou, Lotyšskem, Německem, Polskem i Švédskem. Jedinou zemí, která není členem aliance a hraničí s Baltským mořem, je nyní Rusko.
"Američané a jejich evropští spojenci jdou cestou militarizace Baltského moře," prohlásil minulý týden v rozhovoru pro list Kommersant Nikolaj Patrušev, někdejší generální tajemník Bezpečnostní rady Ruské federace a nyní Putinův poradce, který sehrál důležitou roli při anexi Krymu v roce 2014 i ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Zajištění bezpečnosti v Baltském moři je podle něj nyní nejdůležitějším vojensko-politickým úkolem Ruska. "Od vstupu Švédska a Finska do NATO a také na pozadí výbuchů plynovodu Nord Stream přijímá Rusko stále další a další opatření na ochranu své územní celistvosti a ekonomické suverenity," řekl ruským novinářům. "Naši baltští námořníci ale vždy rozbíjeli plány agresorů," dodal.
Patrušev by rád zvýšil ruský vliv v globálních vodách, včetně posílení spolupráce s přátelskými státy, jako jsou členové hospodářského uskupení BRICS. Ti podle něj mají v námořním sektoru velký potenciál. "Musíme zesílit naše postavení na moři. Zlepšit vlastní schopnosti a zároveň posílit spolupráci s přátelskými zeměmi," uvedl.
Kremelský jestřáb v rozhovoru také obvinil Spojené státy a Velkou Británii z údajného podílu na útocích na Nord Stream a z plánů na sabotáž podmořských internetových kabelů a destabilizaci námořního obchodu s energiemi. Tato tvrzení se stala dalším důvodem, proč napětí mezi Ruskem a NATO dlouhodobě stoupá.
Baltská ruská flotila má své sídlo v exklávě Kaliningrad, nacházející se mezi Polskem a Litvou. Právě tam by se podle novinářů ze serveru Newsweek zřejmě odehrály první boje v případě konfliktu mezi Moskvou a aliancí.
