Ruský prezident Vladimir Putin už dal najevo, že změnu pravidel hry bere na vědomí. "Musíme posílit stav našich vojsk na severozápadě země kvůli Finsku a Švédsku," řekl v projevu k parlamentu. Jak ruské pobřeží v Kaliningradské oblasti, tak Finský záliv nyní ze všech stran svírají státy aliance.
Dobrá zpráva je to pro tři malé pobaltské republiky - Litvu, Lotyšsko a Estonsko. Ty se obávaly, že ruská armáda by je v případě invaze mohla obsadit poté, co by rychle překonala takzvaný suwalský koridor, oddělující Bělorusko a Kaliningradskou oblast. Koridor vede přes území Litvy a je dlouhý 65 kilometrů. Než by NATO poslalo do Pobaltí posily, bylo by pravděpodobné, že by Rusové stihli obsadit i Lotyšsko a Estonsko.
Tato hrozba sice úplně nezmizela, ale s pobřežím Finska a Švédska má aliance mnohem větší schopnost odpovědět rychleji přes moře. "Jsme teď méně zranitelní," řekl Krišjanis Karinš deníku The Financial Times. V některých pobaltských médiích a na sociálních sítích se objevily vtipy a nadsázky o tom, že Litevci, Lotyši a Estonci si přáli dvojici skandinávských států v NATO více a delší dobu než samotní Švédové a Finové.
The Financial Times jako první zveřejnil informaci, že Švédsko dá silám aliance k dispozici strategicky významný a dobře položený ostrov Gotland. Odvolává se přitom na slova švédského premiéra Ulfa Kristenssona. Gotland, kterému se přezdívá baltská obří letadlová loď, leží jen zhruba 160 kilometrů od litevského a lotyšského pobřeží a ruská státní televize ho ve svých zprávách o hrozbě NATO často zmiňuje jako jedno z možných bojišť v Baltském moři.
"Ten, kdo ostrov ovládá, může výrazně usnadnit zásobování pobaltských států, nebo ho naopak výrazně zkomplikovat," řekl agentuře AP politolog Mikael Norrby z univerzity ve švédské Uppsale.
Gotland má rozlohu téměř tři tisíce kilometrů čtverečních a trvale na něm žije asi 60 tisíc obyvatel. Švédská armáda tam vždy měla základnu, v devadesátých letech ale odtud mnoho vojáků stáhla. V roce 2005 vláda rozhodla o úplné demilitarizaci ostrova, o deset let později se tam ale vojáci v souvislostí s ruskou anexí poloostrova Krym vrátili. Tamní vláda také od předloňského roku, kdy začala ruská invaze na Ukrajinu, dává mnohem více peněz na obranu a zbrojení.
"Švédsko mělo během studené války propracovaný systém civilní obrany, v jehož rámci měl každý možnost uchýlit se v době krize do krytu. Jenže v optimistických devadesátých letech jsme velkou část tohoto systému demontovali. Příprava na válku v podstatě přestala existovat. Ve Švédsku panuje konsensus, že bezpečnostní situace je nejhorší od roku 1945," uvedl v lednu v rozhovoru pro Aktuálně.cz švédský vojenský analytik Niklas Granholm, který v minulosti pracoval v armádě tohoto skandinávského státu a měl na starosti námořní strategii.
Ruská hrozba pro Gotland má historický precedens. V roce 1808 během takzvané finské války mezi Švédskem a Ruskem ostrov obsadila ruská vojska. Švédské námořnictvo ale provedlo úspěšný protiútok, a Gotland tak zůstal Švédům. Válku ale prohráli a ztratili Finsko.
