Nálet v Libyi zasáhl středisko, kde žilo 600 migrantů. Podle OSN jde o válečný zločin

ČTK ČTK
Aktualizováno 3. 7. 2019 22:48
Desítky mrtvých a zraněných si vyžádal nálet, který v úterý v noci zasáhl detenční středisko pro migranty v Tadžuře na předměstí Tripolisu. Podpůrná mise OSN (UNSMIL) oznámila nejméně 44 mrtvých a přes 130 zraněných. Zatím není jasné, kdo za útokem stojí. Jednotky maršála Chalífy Haftara v oblasti prováděly nálety, jejich mluvčí ale odmítá za zásah střediska odpovědnost. Útok odsoudil i generální tajemník OSN Antonio Guterres, který vyzval k nezávislému vyšetřování. K situaci se má dnes mimořádně sejít Rada bezpečnosti OSN.
Detenční středisko pro migranty v Tadžuře v Libyi, které zasáhl nálet.
Detenční středisko pro migranty v Tadžuře v Libyi, které zasáhl nálet. | Foto: Reuters

Nálet zasáhl budovu se zbraněmi a vozidly a přilehlý hangár, kde bylo ubytovaných na 600 převážně súdánských a marockých migrantů, uvedla s odvoláním na místního činitele agentura AFP. V hangáru číslo tři, který byl bombou přímo zasažen, podle něj bylo v době útoku 120 lidí.

Mezinárodně uznávaná libyjská vláda nálet odsoudila a připsala ho "válečnému zločinci Haftarovi".

Ministr vnitra uvedl, že za útokem stojí cizí země, které pomáhají maršálovi. Podle agentury AP pro své tvrzení ale nepředložil žádný důkaz, ani žádnou zemi nejmenoval. Haftar v minulosti získal pomoc od Egypta, Spojených arabských emirátů a Ruska. Ministr též popřel, že by se v detenčním středisku uchovávaly zbraně.

Haftarovy síly podle vládního komuniké podnikly nálet na středisko s migranty úmyslně, agentura AFP ale uvedla, že v sousedství je několik vojenských zařízení, které se pravidelně stávají terčem náletů.

Představitel Haftarovy samozvané Libyjské národní armády (LNA) odmítl odpovědnost za útok; středisko podle něj bombardovaly milice blízké vládě v Tripolisu. Jeden z Haftarových generálů ale agentuře AP sdělil, že LNA v blízkosti střediska prováděla nálety na tábor znepřátelených milicí.

Mluvčí LNA však podle agentury AFP následně výslovně popřel, že by LNA stála za zasažením střediska. Podle něj se druhá strana snaží převést na Haftarovy jednotky odpovědnost za masakr. Bojovníci spojení s vládou uznávanou OSN podle generála také uprchlíky používají jako lidské štíty.

Jeden ze zraněných migrantů je ošetřován v tripoliské nemocnici.
Jeden ze zraněných migrantů je ošetřován v tripoliské nemocnici. | Foto: Reuters

Nálet je válečný zločin

Organizace Amnesty International uvedla, že v areálu, kde se nachází detenční středisko, je sklad zbraní, v němž někteří migranti museli proti své vůli pracovat.

Velvyslanec OSN v Libyi uvedl, že nálet se dá považovat za válečný zločin. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová řekla, že jde už o druhý útok na toto středisko, ač informace o jeho poloze obdržely obě soupeřící strany.

EU vyzvala Libyi, aby lépe chránila tamní migranty, a ústy šéfky unijní diplomacie Federiky Mogherinové se připojila k požadavku OSN na okamžité zahájení vyšetřování. Požadavek podpořilo i Turecko. Útok odsoudila i Itálie, Francie či USA, které vyzvaly obě strany ke snížení intenzity bojů a k návratu k jednáním. Africká unie vyzvala k příměří v okolí Tripolisu.

Haftarovým jednotkám se podle jejich mluvčího také podařilo zničit hlavní kontrolní místnost na letišti Mitiga, ze které tripoliská armáda ovládá bezpilotní letouny.

O vládu v Libyi usilují dva kabinety. Ten na východě, podporovaný Haftarem, neuznává tripoliskou vládu premiéra Faíze Sarrádže, za níž stojí OSN. Haftar, který ovládá většinu země, zahájil 4. dubna ofenzivu za dobytí Tripolisu. Jeho ofenziva dále zhoršila situaci migrantů v Libyi. UNHCR podle mluvčího varoval před nebezpečím, které středisku v Tadžuře hrozí, už před dvěma měsíci.

 

Právě se děje

před 42 minutami

Lékárníci požadují přístup k záznamům o lécích, které pacienti pobírají

Lékárníci chtějí mít stejný přístup do lékového záznamu pacienta jako lékaři. Jen tak podle nich mohou poskytnout pacientům co nejlepší péči. Léková novela nyní čeká ke schválení ve Sněmovně. Lékárníkům vadí, že Senát navrhl, aby si pacienti mohli vybrat, kteří lékaři a lékárníci budou moci nahlížet do pacientových lékových záznamů.

Vládní novela má v duchu původního záměru zajistit, že ošetřující lékaři a lékárníci budou sdílet údaje o lécích, které má pacient předepsané. Smyslem je zabránit předepisování léků, jejichž vzájemné užívání by mělo nežádoucí účinky na pacienta.

Návrh senátorů Jitky Seitlové a Václava Hampla z klubu KDU-ČSL má však umožnit, aby pacient mohl souhlas s nahlížením do lékového záznamu udělit všem lékařům a lékárníkům, nebo pouze vybraným. Souhlas by mohl udělit kdykoliv a kdykoli jej také odvolat. Senátoři to zdůvodnili mimo jiné obavami ze zneužití možnosti zjistit, jaké léky pacient bere.

"Obavy ze zneužití údajů jsou naprosto zbytečné. Lékárníci jsou jednak vázáni mlčenlivostí stejně jako lékaři, lékový záznam je navíc opatřen řadou zabezpečení. Pouze lékárník, ze všech pracovníků v lékárně, bude moci na základě vlastního osobního bezpečnostního certifikátu vstupovat do tohoto systému," sdělil dnes prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba. Navíc, v lékovém záznamu bude zaznamenána kompletní elektronická stopa a případné zneužití bude podléhat významným finančním sankcím i trestněprávní odpovědnosti, dodal.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Skončila odstávka druhého bloku jaderné elektrárny Dukovany

V jaderné elektrárně Dukovany v sobotu skončila odstávka druhého bloku. Výroba elektřiny měla původně začít na konci června, ale kvůli opravě netěsnosti v parogenerátoru se odstávka o téměř tři měsíce prodloužila.

"Elektřinu začal blok dodávat ve 12:57 hodin", řekl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. V Dukovanech tak nyní pracují tři ze čtyř výrobních bloků. Na prvním výrobním bloku energetici dokončují plánovanou odstávku pro výměnu paliva.

"Přednost má vždy bezpečnost a jistota o stavu zařízení. Proto jsme si na diagnostice stavu, přípravě postupu, samotné opravě i následných zkouškách dali mimořádně záležet. Teprve na základě vyhovujících výsledků jsme se rozhodli druhý výrobní blok Jaderné elektrárny Dukovany opět uvést do provozu," uvedl ředitel Jaderné elektrárny Dukovany Miloš Štěpanovský.

Plánovaná odstávka prvního bloku skončí na přelomu září a října. Elektrárna Dukovany je v provozu od roku 1985. Loni dodala do sítě 14,25 TWh elektřiny. ČEZ prověřuje možnosti provozu nynějších bloků přibližně do roku 2045.

Zdroj: ČTK
Další zprávy