Berlín - Na smutečním rozloučení s bývalým německým kancléřem Helmutem Kohlem ve Štrasburku promluví řada světových státníků včetně předsedy Evropské rady Donalda Tuska, bývalého amerického prezidenta Billa Clintona a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
Hold svému politickému mentorovi vzdá také kancléřka Angela Merkelová.
Podle serveru Spiegel Online ale Merkelová řeč pronese v rozporu s přáním vdovy po Kohlovi. Maike Kohlová-Richterová si údajně původně přála, aby místo Merkelové promluvil maďarský premiér Viktor Orbán.
Podle serveru Spiegel Online si Kohlova druhá manželka přála, aby na smutečním aktu, který se uskuteční 1. července, hovořili jen zahraniční státníci.
Viktor Orbán byl přitom jedním z posledních politiků, se kterými se Kohl před smrtí sešel. Kohlová-Richterová podle serveru ale nakonec na radu svých blízkých ustoupila a souhlasila s vystoupením německé kancléřky.
Kohlovo děvče
Merkelová, která byla jako kancléřova chráněnkyně jednu dobu přezdívána "Kohlovo děvče", se s tehdejším předsedou Křesťanskodemokratické unie (CDU) rozešla v důsledku aféry kolem financování strany, která ukončila Kohlovu politickou kariéru.
Jejich vzájemné vztahy byly poté dlouhou dobu značně chladné.
Kromě kancléřky, Tuska, Clintona a Macrona by ve Štrasburku měl Kohla uctít také předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, který jako první přišel s nápadem uspořádat bývalému německému kancléři "evropský" smuteční akt. Za místo jeho konání zvolil Evropský parlament ve Štrasburku. Alsaské město symbolizuje německo-francouzské přátelství, o jehož posílení se Kohl velkou měrou zasloužil.
Po obřadu ve Štrasburku Kohlovu rakev vrtulníkem převezou do Německa, kde se v dómu v západoněmeckém Špýru (Speyer) uskuteční zádušní mše.
Následně bude Kohl na vlastní přání pohřben na místním hřbitově. Nespočine tedy v rodinné hrobce v Ludwigshafenu, kde je pohřbena jeho první žena Hannelore, která v roce 2001 spáchala sebevraždu.
Nejdéle sloužící kancléř v dějinách spolkové republiky zemřel v pátek ve věku 87 let. V roce 1998 mu Evropská unie udělila titul čestného občana Evropy. Kromě něj se tohoto vyznamenání dostalo již jen jednomu ze zakladatelů evropské integrace Jeanu Monnetovi a někdejšímu předsedovi Evropské komise Jacquesu Delorsovi.
