První "díru" o velikosti více než třiceti Zemí objevili minulý týden. Zatímco se začínala od nás otáčet, objevila se nová - o průměru až 20 Zemí. Navzdory názvu se nejedná o fyzickou díru ve slunečním povrchu.
Koronální díry mají nižší teplotu, takže nezáří tak jasně jako jiné oblasti Slunce, a proto vypadají černě. Uvolňují do vesmíru sluneční vítr, který může poškodit družice a vytvořit polární záře, pokud zasáhne Zemi.
Koronální díry jsou poměrně časté, ale obvykle se objevují směrem k pólům Slunce. "Ale v době, kdy se Slunce chystá na vrchol aktivity, což se stává přibližně každých 11 let, se tyto díry častěji objevují v blízkosti slunečního rovníku," uvedl pro server Insider Mathew Owens, profesor fyziky vesmíru na univerzitě v Readingu. To je právě případ druhé "díry". "To, že se nachází na rovníku, znamená, že pár dní budeme na Zemi zaručeně pozorovat rychlý vítr," dodal Owens.
"Tvar této koronální díry není nijak moc zvláštní. Její poloha ji však činí velmi zajímavou," tvrdí Daniel Verscharen z katedry fyziky vesmíru a klimatu University College London. "Očekával bych, že nějaký rychlý vítr z této koronální díry dorazí k Zemi kolem páteční noci až sobotního rána tohoto týdne. Velmi rychlý sluneční vítr může dosáhnout rychlosti více než 800 kilometrů za sekundu," uvedl Verscharen. To je rychlost necelé tři miliony kilometrů za hodinu.
Slunce je zjednodušeně velká koule plazmatu. Tato plazma proudí z nitra Slunce na jeho povrch a vytváří magnetická pole, která se vlní a bobtnají, srážejí a spojují. Podle NASA vzniká koronální díra, když tato magnetická pole vystřelují přímo do vesmíru.
To usnadňuje slunečnímu větru - tedy kouskům sluneční plazmy - unikat vysokou rychlostí do vesmíru, vysvětluje americký server. Tyto oblasti jsou obecně chladnější a méně husté než okolní horká, bouřící plazma. Pokud jsou tyto magnetické čáry obráceny směrem k Zemi, vítr narazí do naší atmosféry. Vědci situaci sledují, aby zjistili, zda vítr ovlivní magnetické pole Země, satelity a další technologie.
