Berlín - Zatímco čeští motoristé - slovy prezidenta ÚAMK Oldřicha Vaníčka - plánované zavedení mýta v Německu chápou, protože "toto řešení je ve prospěch infrastruktury", z jiných států se na Němce valí ostrá kritika.
Nejhlasitěji zní z Nizozemska a Rakouska.
Rakušanům i Nizozemcům vadí totéž - že se má v koaliční smlouvě popsané mýto týkat jen cizinců. Dálniční známku by si sice povinně kupovali také Němci, těm by ji ale úřady kompenzovaly na daních.
Poplatkům v Německu se navíc zřejmě nepůjde vyhnout.
Jak zjistil deník Die Welt, noví koaliční partneři CDU/CSU a SPD už jednají o tom, že mýto nebudou řidiči osobních vozů platit jen na dálnicích, ale i na takzvaných spolkových silnicích (německy "Bundesstrassen). Ty vedou i k hranicím s Českem; k cestování do zahraničí je denně využívají čeští pendleři.
Jen do Bavorska dojíždí denně za prací kolem 5000 Čechů.
Křik z Rakouska
Jako první se proti mýtu pro cizince ozvalo Rakousko, země Německu nejbližší.
"Bylo by to porušení práva EU, proti němuž by Rakušané vehementně bojovali," uvedla rakouská ministryně dopravy Doris Buresová.
Rakousko má sice dálniční známky už od roku 1997, tamní obyvatelé za ně však platí stejně jako cizinci.
Ukáže-li se, že německý zákon o mýtném, o němž je řeč v koaliční smlouvě, Rakušany jakkoliv diskriminuje, Vídeň podnikne právní kroky.
K žalobě u Evropského soudního dvora v Lucemburku by se následně připojil i další německý soused, Nizozemsko.
Ministryně pro infrastrukturu Melanie Schultzová ve čtvrtek v parlamentu uvedla, že Haag už možnosti podání žaloby na Německo zkoumá. V nejbližší době prý vyzve Evropskou komisi, aby německé mýtné pro cizince posoudila co nejdříve a Nizozemsko mohlo jednat.
Pomoc z Bruselu
Pravdou je, že Lisabonská smlouva diskriminaci na základě státní příslušnosti v Evropské unii zakazuje. Bavorsko, hlavní zastánce vybírání mýta, si ale z Bruselu nechalo poslat dobrozdání, podle nějž kompenzace pro řidiče z Německa nejsou v rozporu s unijním právem.
"V zásadě nepředstavuje snížení daně pro územně příslušné uživatele (...) při současném zvýšení příslušných poplatků za užívání (dálnic) pro všechny uživatele žádnou diskriminaci na základě státní příslušnosti," napsal - typickým bruselským eurospeakem - evropský komisař pro dopravu Siim Kallas.
Právě Kallasův dopis pomohl bavorské CSU prosadit mýtné pro zahraniční řidiče osobních aut do německé koaliční smlouvy.
Definováno v ní je zatím takto: mýtné nesmí znamenat větší zátěž pro žádného německého motoristu. A Brusel k němu nemá mít výhrady.
Nejen dálnice
Že by se měly známky vyžadovat i na jiných tazích než na dálnicích, je nicméně nová informace.
Podle německých expertů je rozšíření nutné. V koaliční smlouvě se totiž kromě dálničního mýtného pro osobní automobily zmiňuje i mýto pro nákladní vozy nad 12 tun s tím, že se má zavést právě na takzvaných spolkových silnicích.
"Stávající mýtné pro nákladní automobily se rozšíří na všechny spolkové silnice," stojí v koaličním dokumentu schváleném ve středu.
Pokud tam mají platit vozidla nad 12 tun, musí platit i ty pod 12 tun, tvrdí teď podle deníku Die Welt dopravní experti SPD a CDU.
Kde zaplatíme víc
Kromě Německa si ale Češi příští rok připlatí i v dalších zemích. Rakousko ohlásilo zdražení dálničních známek o 2,6 % (desetidenní přijde na 8,50 eur).
Nová pravidla zavádí i Slovinsko, kde budou platit víc hlavně auta nad 3,5 tuny.
Ve Švýcarsku přijde roční dálniční známka zatím stále na 40 švýcarských franků. Po schválení zákona o mýtu v Německu se to však může změnit.
"Vrací švýcarská politika úder?" ptá se v palcovém titulku švýcarský bulvární deník Blick. "Pokud tahle věc projde, musíme zvážit totéž," cituje švýcarského poslance Martina Candinase, který se pozastavuje nad tím, zda má být zrovna tohle ten společný evropský duch, o němž se v EU tolik mluví.
Na oplátku navrhuje, aby se zvedla cena švýcarských dálničních známek pro turisty, kteří zemí pouze projíždějí.
