Paříž – Hovoří o vyhlášení války, nemilosrdnosti, obraně identity, změně ústavy kvůli zákazu burkin. A chce příští rok stanout v čele Francie.
Pozor, nejde o kandidátku krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penovou. S bojovnými hesly vyráží do předvolební kampaně Nicolas Sarkozy.
Muž, který už v letech 2007 až 2012 prezidentem Francie byl. Po zvolení před devíti lety triumfálně projížděl Paříží a mával lidem ze střešního okna limuzíny. Teď tvrdí, že on je tím, kdo povede zemi v době plné nejistot a obav po teroristických útocích.
Jedenašedesátiletý pravicový politik býval ministrem vnitra a vždy si zakládal na pověsti tvrdého chlapíka, který umí zatočit se zločinem a nebezpečím.
Letos přitvrdil. Následující výroky pronesl během několika projevů:
"Názory se mění, masy povstávají, lidé stále hlasitěji a hlasitěji říkají: Už je toho dost! (…) Byla nám vyhlášena válka. Francie musí být nemilosrdná, strach musí mít druhá strana. (…) Musíme zakázat burkiny. Klidně změníme ústavu, to není problém."
Terorismus, islamismus či imigrace budou jedním z hlavních témat voleb. Hlavním Sarkozyho soupeřem se může stát Marine Le Penová.
To by z voleb udělalo souboj, kdo je radikálnější a má ostřejší slovník.
Francouzi vyberou nového prezidenta příští rok v květnu, Sarkozy musí ještě předtím ve své straně Les Républicains uspět v listopadových primárkách.
"Terorismus je nyní hlavní starostí Francouzů a určitě se to odrazí v hlasování. A otázky bezpečnosti a národní identity jsou ty, ve kterých je Sarkozy silný," tvrdí Yves-Marie Cann z agentury pro výzkum veřejného mínění Elabe.
Le Penová obviňuje takzvané elity a všechny politiky, kteří vládli v uplynulých letech. Ona a její strana se dosud na žádné centrální vládě nepodílely, na rozdíl od Sarkozyho.
"Počet nespokojených, frustrovaných voličů roste všude, stačí se podívat na volební výsledky nebo na preference průzkumů veřejného mínění prakticky ve všech zemích Evropské unie. Uskupení, jako je Národní fronta, říkají, že standardní strany se střídají u moci, ale v podstatě dělají to samé. Hlasovat pro jedny nebo pro druhé není podstatný rozdíl. Ekonomicky se nic nezmění a nikdo nic nedělá s obrovskou migrační vlnou nebo teroristickými útoky.
Marine Le Penová přitom ani nemusí nijak zvlášť křičet. Po atentátech skoro nic neřekla, nechala vládu a opozici hádat se o bezpečnostní opatření. Nechala je se vypovídat a v podtextu je vzkaz: My jsme vám to říkali dávno, před pětadvaceti lety. My jsme jediní, kdo s tím může něco dělat," uvedl pro Aktuálně.cz francouzský politolog českého původu Jacques Rupnik.
Sarkozy podpořil svoji kampaň vydáním knihy s názvem Všechno pro Francii a slibuje, že sníží daně i státní výdaje. Podle něj to bude v zájmu střední třídy, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti Francie.
"Cítím, že mám sílu vést bitvu v tomto těžkém čase naší historie," uvedl exprezident. Podle agentury Reuters se cílevědomě stylizuje do role vrchního velitele.
V primárkách může jeho záměry zkomplikovat bývalý premiér a ministr zahraničí Alain Juppé. Ten ale nemá renomé na poli bezpečnosti či boje s terorismem.
Naopak současný prezident Francois Hollande podle průzkumů nemá velkou šanci ani postoupit do druhého kola voleb.
