"Most má takzvanou spojitou trámovou nosnou konstrukci, s dominantním hlavním polem rozpětí 366 metrů. V důsledku nárazu lodi na jeden z pilířů se tak zvětšilo toto rozpětí zhruba 1,5krát, na což nosná konstrukce není a ani nemůže být navržena. Mostní pilíř pravděpodobně nebyl dostatečně ochráněn proti nárazu lodi a zároveň se jeví jako poměrně křehký," uvedl vedoucí katedry ocelových a dřevěných konstrukcí Stavební fakulty Českého vysokého učení technického Pavel Ryjáček.
Dodal, že podle dnešních norem by v případě nové konstrukce měla být kostra samotného pilíře robustnější a související ochrana odolnější.
Nosná konstrukce mostu podle něj nebyla navržena špatně. Při zřícení jednoho dominantního pilíře tak velkého mostu podobného uspořádání by se zřítila nosná konstrukce i jiných typů. Na ochranu mostních pilířů proti nárazu lodi se používají například lodní svodidla, zemní tělesa a různé ochranné stěny, které mají za cíl absorbovat energii nárazu plavidla a zmenšit či eliminovat sílu na pilíř. Taková ochrana je podle Ryjáčka například u mostu Stonecutters v Hongkongu, který má ale novější a modernější konstrukci s výrazně větším rozpětím.
Jednou z možností zřícení mostu mohl být podle odborníka na diagnostiku a hodnocení staveb Jiřího Kolíska také vodorovný posun příhradové konstrukce, tedy prutové soustavy mostu. Z videa to ale nejde poznat, a na vině tak primárně podle něj bylo poškození pilíře. Podobné typy mostů s ocelovou příhradovou konstrukcí se podle něj běžně staví po celém světě.
Známé jsou například příhradové konstrukce mostu na Výtoni v Praze, v zahraničí obloukový most přes zátoku v Sydney. To jsou ale starší mosty, v moderní výstavbě se podle statika Václava Losíka příhradové konstrukce mostů příliš nevyskytují.
Pravděpodobnost toho, že by se podobná událost jako v Baltimoru stala také v Česku, je podle Ryjáčka mnohem menší. Lodě velikosti té, co narazila do mostu v Baltimoru, se totiž v Česku nevyskytují. Podjezdná výška českých mostů na plavební dráze je maximálně 5,25 metru a momentálně se pracuje na jejím navýšení na sedm metrů. Loď na videu je ale podle Ryjáčka několikanásobně větší než plavidlo, které by bylo možné vidět na Labi či Vltavě.
Ve vnitrozemské plavbě v Česku narazí loď do mostu podle ředitele pražské pobočky Státní plavební správy Hynka Beneše jen velmi zřídka, přibližně jednou za pět let. V drtivé většině je příčinou nehody nesprávný manévr s plavidlem, tedy chování jeho kormidelníka. Vzhledem k velikosti vnitrozemských plavidel se v případě kolize lodě a mostu z pravidla poškodí plavidlo, nikoliv most.
