"Nebudeme čekat věčně na odpovědi Spojených států a NATO," řekl na tiskové konferenci ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. A dodal, že požadavek na návrat ruských vojáků od hranic s Ukrajinou do kasáren je nepřijatelný a že všechny komunikační kanály s Evropskou unií jsou nyní uzavřené.
Schůzky iniciovalo Rusko. Žádá NATO, Spojené státy a obecně Západ, aby se situace v Evropě vrátila do roku 1997. Aby aliance stáhla své jednotky z Polska a Rumunska a aby garantovala, že Ukrajina a Gruzie nevstoupí do NATO. Zároveň Moskva žádá Spojené státy a evropské země, aby nevyzbrojovaly Ukrajinu technikou, která podle ní může ohrožovat Rusko.
Základní ruský požadavek - slib nevzít do aliance Ukrajinu a Gruzii - podle ohlasů z jednání splněn nebyl. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že na odmítnutí ruské podmínky se shodují všechny členské státy. Z těchto závěrů vyplývá, že žádný nečlenský stát NATO nemá právo určovat si, kdo smí nebo nesmí být v alianci. A to platí i pro Rusko.
Moskva výměnou naznačovala možnost stažení sto tisíc svých vojáků od hranic s Ukrajinou. Ruský prezident Vladimir Putin však odmítl výslovně vyloučit, že by ruská armáda mohla někdy na svého souseda zaútočit.
Podle Putina Západ využívá Ukrajinu k nátlaku na Rusko. Politici v USA a Evropě tvrdí zrcadlový opak: Putin využívá Ukrajiny a hrozbu invaze k nátlaku na Západ.
"Situace je vážná"
Během rozhovorů se diplomaté obou stran zjevně nepřiblížili k žádnému kompromisu. "Válečné bubny znějí velmi hlasitě. Situace je vážná," řekl například Michael Carpenter, velvyslanec USA v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Nejmenovaný evropský diplomat popsal deníku Financial Times složitá jednání v Ženevě. "Nevíme, zda Rusové vyjednávají, nebo jsou pořád ve fázi přípravy na vyjednávání," řekl o rozhovorech.
Co lze teď čekat od ruského prezidenta Vladimira Putina? "Armádní důstojníci přednesou Putinovi své návrhy pro případ, že krize bude eskalovat," řekl v ruské televizi náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov.
Americká stanice CNN v pátek s odkazem na nejmenovaného představitele USA uvedla, že Washington má k dispozici informace zpravodajských služeb o tom, že Rusko chystá ozbrojenou provokaci, ze které obviní Ukrajinu a incident použije jako záminku k invazi. V podobném duchu se ve čtvrtek vyjádřil i poradce prezidenta Joea Bidena pro otázky národní bezpečnosti Mike Sullivan. CNN také informuje, že ruští operativci, kteří mají akci provést, jsou vycvičení pro boj ve městech, v používání výbušnin i provádění sabotáží.
"Pokud se nám v rozumné době nedostane konstruktivní reakce na naše bezpečnostní požadavky a pokud agresivní chování vůči Rusku bude pokračovat, budeme muset podniknout potřebná opatření, abychom zajistili strategickou rovnováhu a eliminovali nepřijatelné hrozby pro naši národní bezpečnost," uvedla ruská delegace při OBSE.
Lavrov na už zmiňované tiskové konferenci řekl, že Kremlu dochází trpělivost. "Západ to dotáhl do situace, kdy Rusko ztratilo trpělivost. Dlouho jsme zapřahali, teď už pojedeme," prohlásil muž, který stojí v čele ruské diplomacie osmnáct let.
Nejpesimističtěji a nejvíce "apokalypticky" zněl po neúspěšných jednáních v tomto týdnu polský ministr zahraničí Zbigniew Rau. Řekl, že v Evropě je hrozba války největší za posledních třicet let. Není ovšem jasné, zda si nevzpomněl na války na Balkáně či na východě Ukrajiny, nebo zda podle něj hrozí ještě větší konflikt.
Noví členové NATO?
Na obzoru ale vyvstává ještě jeden konfliktní bod mezi aliancí a Ruskem. Moskvě se nelíbí, že politici dosud neutrálních zemí Švédska a Finska začínají nahlas mluvit o vstupu do NATO kvůli ruské hrozbě. "Ti, kteří se snaží dotlačit Švédsko a Finsko do NATO, nerespektují suverenitu těchto dvou zemí," prohlásil v pátek Lavrov.
Mezitím Švédsko oznámilo, že kvůli ruským vojenským plavidlům v Baltském moři posílí své jednotky na ostrově Gotland. Ten leží 330 kilometrů západně od ruského Kaliningradu.
