Kišiněv - Osm let byl Vladimir Voronin prezidentem Moldavska a nejvyšším velitelem ozbrojených sil malé země, vklíněné mezi Rumunsko a Ukrajinu.
Z úřadu ale loni odešel, protože potřetí už nemohl kandidovat a jeho komunistická strana nezískala většinu v parlamentních volbách.
A nyní dokonce musí docházet na policii, která si ho předvolává kvůli vyšetřování brutálního zásahu mimořádných bezpečnostních jednotek proti opozičním demonstrantům.
Násilné střety se v ulicích Kišiněva odehrály v dubnu, kdy příznivci opozice protestovali proti průběhu a výsledkům voleb.
Desítky lidí utrpěly zranění, někteří lidé byli brutálně zbiti ve vazbě po svém zatčení. Jeden člověk při protestech zemřel.
„Nevěděl jsem přesně, jak zákrok probíhá. Když jsem se pak dozvěděl, že ve vazbě je hodně mladých lidí, nařídil jsem jejich propuštění," řekl po výslechu bývalý prezident novinářům.
Až pět let vězení hrozí za podíl na brutálním potlačení protestů bývalému ministru vnitra Gheorghe Papucovi a bývalému policejnímu šéfovi v Kišiněvě Vladimiru Botnarimu.
Speciální jednotky zasáhly poté, co demonstranti vzali ztečí sídlo parlamentu i prezidenta a vyhazovali věci z oken.
V Moldavsku loni nastala kuriózní situace. Konaly se totiž dvoje parlamentní volby v rozmezí čtyř měsíců.
Po dubnových volbách rozdělený parlament nedokázal zvolit prezidenta. Červencové volby už vyhrála koalice opozičních stran, která sestavila vládu, ale prezident nadále zvolen nebyl. Voronin musel odstoupit, protože mu vypršel mandát.
Čtyřmilionové Moldavsko je podle ekonomických ukazatelů považováno za nejchudší zemi v Evropě, až čtvrtina obyvatel státu pracuje v zahraničí, včetně České republiky.
