Brusel - Povinné kvóty na přijímání uprchlíků odmítají prakticky všechny české politické strany a podle průzkumů i velká většina českých občanů. Jedná se přitom jen o dočasné kvóty, jejichž platnost vyprší už příští měsíc.
Státy Evropské unie je i přes český odpor schválily předloni s platností na dva roky.
Jenže není vyloučené, že v rámci EU na Česko dopadnou uprchlické kvóty ještě dalekosáhlejší než ty, které už teď nechce plnit.
Již na podzim může dojít na hlasování o stálých uprchlických kvótách, které by měly platit bez časového omezení. Diplomaté a úředníci oslovení Aktuálně.cz se přitom shodují, že Praha nejspíš nedá dohromady dost spojenců na to, aby jejich schválení zablokovala.
Návrh na stálé povinné kvóty počítá s tím, že by si země EU přerozdělovaly žadatele o azyl pouze v mimořádných případech, kdy by některý stát zasáhla velmi silná migrační vlna.
Tak jako v letech 2015 až 2016 Řecko, kam v té době přišel více než milion uprchlíků či migrantů.
Visegrád kompromis nechce
"Visegrádská čtyřka tady není připravená na jakýkoliv kompromis," zdůrazňoval český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v červnu na zatím posledním summitu lídrů zemí EU.
Česko i další země V4 chtějí, aby stálé uprchlické kvóty byly jen dobrovolné. Tedy aby se každý stát mohl sám rozhodnout, jestli nějaké žadatele o azyl ze zasažené země přijme a kolik jich bude.
Odpůrci povinných kvót by ale nejspíš na jejich zablokování neměli dost sil. "Očekávám, že na podzim po německých volbách dojde na hlasování. Kvóty podle mě projdou," odhaduje vysoce postavený bruselský diplomat.
Návrh na kvóty předložený už loni Evropskou komisí mají momentálně na stole členské země EU. Zatím se na něm nedokázaly domluvit. Soustřeďují se proto na jiné části návrhu, které naopak příliš sporné nejsou, jako je modernizace a rozšíření společných databází, kam se ukládají například otisky prstů běženců, kteří do Evropy přicházejí. To podporuje i Česko.
Proti kvótám jsou státy Visegrádu. Italové, Řekové, Švédové nebo Němci naopak kvóty podporují. "Kompromis asi možný není. V určitém okamžiku bude muset přijít hlasování a pak jde jen o to, jak moc nás to bude bolet," tvrdí český úředník, který se migrací zabývá.
Řecko a Itálie by chtěly přerozdělovat více uprchlíků
Pokud dojde na hlasování, stejně jako u dočasných kvót před dvěma lety, bude podle něj záležet na konkrétní podobě návrhu. Itálie a Řecko by chtěly přerozdělovat co nejvíce žadatelů o azyl. Tedy i ty, kteří ochranu s velkou pravděpodobností nakonec nedostanou, protože neprchají před žádným nebezpečím a do EU jdou jen za vidinou lepšího života.
V takové podobě by kvóty nejspíš neprošly, protože by je podle diplomatů odmítly i země jako Německo nebo Francie. Pokud ale bude návrh stejný jako před dvěma lety, tedy že by se měli přerozdělovat jen skuteční uprchlíci, bude Visegrád nejspíš opět přehlasován. Stejně jako u dočasných kvót ani tentokrát pozici V4 nejspíš nepodpoří pobaltské státy.
"Spočítaly si, že jim to, kvůli pár desítkám uprchlíků, nestojí za to. Vidí, jak kvůli vyhrocenému odporu vůči kvótám utrpěla pozice visegrádské čtyřky v EU," říká zmiňovaný český úředník.
Kvůli dva roky starým dočasným kvótám pohrozila Evropská komise Česku, Polsku a Maďarsku soudem. Všechny tři země prohlásily, že kvóty nenaplní, i když jde o platný evropský zákon. Česko na základě kvót přijalo 12 syrských uprchlíků z Řecka. Od loňského léta ale nenabídlo přijetí žádných dalších lidí.
