Rusové raději dělají, že válku nevidí, říká politička, kterou věznil Putinův režim

Martin Novák Martin Novák
3. 11. 2023 5:30
Mnozí Rusové chtějí, aby válka skončila, ale bojí se dát svůj názor najevo. Mají obavy, že by šli do vězení nebo přišli o práci. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká ruská opoziční aktivistka Julija Galjaminová, která loni strávila za výzvy k protiválečným protestům měsíc ve vězení. Současnou situaci v zemi přirovnává k ruské ruletě. "Nikdo neví, za co ho zatknou a za co bude odsouzený," popisuje.
Julija Galjaminová
Julija Galjaminová | Foto: Reuters

Padesátiletá doktorka filologie dříve vyučovala na Moskevské státní univerzitě a byla zastupitelkou Timirjazevské čtvrti Moskvy jako kandidátka opozičního hnutí Jabloko. Před soud se dostala už v roce 2020, když vyzývala k podepisování petice proti změně ústavy, která by umožnila ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi znovu kandidovat na hlavu státu. Bez úspěchu, úprava ústavy prošla.

Proti ruské agresi na Ukrajině se otevřeně postavila krátce po začátku války, kterou Rusko rozpoutalo loni v únoru. Soud v Rusku Galjaminovou loni v březnu poslal do vězení.

"Strávila jsem třicet dní za mřížemi za to, že jsem vyzvala k demonstraci proti válce na Ukrajině. Neseděla jsme přímo ve vězení, byla to vazební věznice, kde podmínky nejsou tak strašné. Chovali se ke mně normálně. Věznice se nachází nedaleko Moskvy a dá se říci, že tam jsou spíše pokoje než vězeňské cely. Je tam i možnost pravidelně se sprchovat. V uzavřeném prostoru tam byla i možnost procházek v přírodě," líčí Galjaminová, s níž se Aktuálně.cz spojilo přes sociální síť Telegram.

Galjaminová, žijící v Moskvě, figuruje na oficiálním státním seznamu takzvaných zahraničních agentů. Lidé nacházející se na tomto seznamu čelí mnoha omezením.

"Největší změnou bylo, že mě vyhodili z práce. Byla jsem docentkou na Ruské akademii národního hospodářství a veřejné správy. Teď se soudím o to, že výpověď byla neplatná. Nemohu se také zúčastnit žádných voleb jako kandidátka, ani nikomu pomáhat s předvolební kampaní," popisuje Galjaminová, jak umístění "na černé listině" ovlivňuje její život.

Julija Galjaminová

Julija Galjaminová

*1973
  • Julija Galjaminová je ruská lingvistka a vysokoškolská pedagožka.
  • Působí jako opoziční politička, je spojená především se stranou Jabloko.
  • V roce 2020 stanula před soudem poté, co vyzývala k protestům proti změně ústavy umožňující další prezidentskou kandidaturu Vladimira Putina.
  • Odmítá ruskou válku na Ukrajině, loni strávila za výzvy k protiválečným protestům měsíc ve vazební věznici.
  • Pochází z Moskvy.
Foto: Reuters

Prezidentské volby nic nezmění

Příští rok v březnu se mají v Rusku konat prezidentské volby. Respondentka říká, že v současné době nemá šanci vyhrát kdokoliv jiný než Putin.

"Skutečného opozičního politika úřady nezaregistrují a nepustí k volbám. Šance na úspěch někoho, kdo kritizuje Putina a je proti válce na Ukrajině, je malá. Když se rozhlédnu kolem sebe, tak mnoho takových lidí opustilo Rusko nebo jsou zavření. Bohužel je dost vysoká pravděpodobnost, že se to může opět stát i mně," říká žena.

Nemá ráda, když se říká nebo píše, že to dnes v Rusku vypadá jako za sovětských vůdců Josifa Stalina nebo Leonida Brežněva. Každá epocha je podle ní něčím specifická.

"Současnou situaci bych nazvala ruskou ruletou, to je asi nejpříhodnější. Nikdo neví, za co ho zatknou a za co bude odsouzený. Já mohu říci tolik, že se prostě snažím dělat, co považuji za správné," dodává Ruska. 

Názor veřejnosti nemá žádnou váhu

Mnoho Rusů se podle Galjaminové bojí otevřeně říkat svůj názor na válku. I když s ní nesouhlasí, nemají možnosti, jak dát svůj postoj najevo. Bojí se vězení i ztráty práce. Jak dále podotýká, názor veřejnosti, tedy těch "dole", nemá v Rusku žádný vliv na lidi, kteří mají rozhodovací pravomoce.

Režim podle ní dlouhodobě usiloval a usiluje o depolitizaci obyvatel, aby neprojevovali žádné názory a o nic se nestarali. "To, co můžeme dělat, je snažit se probouzet politizaci lidí. Mnozí lidé chtějí, aby válka skončila. Ale mnohdy proto nehodlají nic udělat a nést za to zodpovědnost. Protože je to prostě nebezpečné," uvádí politička.

Podle odhadů organizace na ochranu lidských práv Memorial ruský režim v současné době pronásleduje více než 600 lidí kvůli politickým názorům. Rusovi, který veřejně prohlásí nebo napíše na sociální síti, že nesouhlasí s válkou na Ukrajině, hrozí trestní stíhání například za vlastizradu nebo za šíření nepravdivých informací o ruské armádě.

"V ruských televizích lidé nevidí záběry zničených měst a vesnic na Ukrajině. To, co vidí a slyší, je, že tam umírají jejich ruští známí a příbuzní. To jsou následky války, které Rusové vnímají nejvíce. Mnoho z nich se snaží opravdu nemít žádný názor a dělají, že válku nevidí. Asi tak bych to řekla," dodává Galjaminová.

Ruské nezávislé středisko Levada zveřejnilo tuto středu nový průzkum, podle kterého by 60 procent dotázaných Rusů podpořilo Putina, kdyby se nyní rozhodl ukončit válku. Avšak za předpokladu, že si země udrží kontrolu nad okupovaným ukrajinským územím. Pokud by podmínkou míru byl návrat těchto území Ukrajině, souhlasilo by s ukončením konfliktu jen 38 procent Rusů.

Video: "Jsem si naprosto jist, že Ukrajina válku vyhraje," říká Stefančuk (23. 10. 2023)

"Jsem si naprosto jist, že Ukrajina válku vyhraje," říká ukrajinský politik Ruslan Stefančuk | Video: Aktuálně.cz
 

Právě se děje

Další zprávy