Mír v Karabachu Armény šokoval, v zemi hrozí převrat. Vítězem je Rusko, říká expertka

Helena Truchlá Helena Truchlá
10. 11. 2020 17:01
V noci z pondělí na úterý uzavřely Arménie a Ázerbájdžán mír ve sporné oblasti Náhorní Karabach. Střety o území, na které si dělají nároky oba státy, se znovu rozhořely letos v září a od té doby tam zemřely tisíce lidí. Mír pod dohledem Ruska, které do Karabachu nově vyšle svou armádu, je vítězstvím Moskvy, říká v rozhovoru expertka na Kavkaz Tereza Soušková z Asociace pro mezinárodní otázky.
Radost v Ázerbájdžánu a protesty v Arménii. | Video: Reuters
Foto: Reuters
Foto: Reuters
Foto: Reuters
Foto: Reuters
Foto: Reuters
Foto: Reuters
Foto: Reuters

Mírovou dohodu obě země uzavřely ve chvíli, kdy se ázerbájdžánská armáda začala stahovat k hlavnímu městu Karabachu Stěpanakert. Arménský premiér Nikola Pašinjan mír popsal jako "nevyhnutelný" vzhledem k situaci na bojišti, ale zároveň  jako "nevýslovně bolestný". Co přesně se stalo? 

Zcela zásadní byly dvě věci: pád karabašského města Šuša do rukou ázerbájdžánských vojáků. Šuša má velký symbolický i strategický význam, je na kopci a dá se z něj ostřelovat okolí, včetně právě Stěpanakertu. 

Území Náhorního Karabachu (červeně), ázerbájdžánské regiony pod kontrolou Arménie (žlutě) a náhornokarabašské území pod kontrolou Ázerbájdžánu (modře).
Území Náhorního Karabachu (červeně), ázerbájdžánské regiony pod kontrolou Arménie (žlutě) a náhornokarabašské území pod kontrolou Ázerbájdžánu (modře). | Foto: Wikimedia Commons - CC BY-SA 3.0

Arméni mají rčení, že kdokoliv má kontrolu nad Šušou, ovládá celý Karabach. Je tomu tak? Ovládl Ázerbájdžán tento sporný region? 

Ne. Dohoda počítá s tím, že si Karabach zachová status, jaký má nyní, a obě armády se zastaví tam, kde se zrovna nacházely. Kromě toho musí ale Arménie předat kontrolu nad spornými oblastmi, které samotný Náhorní Karabach obklopují. A to ještě teď v listopadu. 

Co byla podle vás ta druhá klíčová věc, která se v posledních dnech a hodinách stala? 

Sestřelení ruského vojenského vrtulníku nad arménským územím ázerbájdžánskou armádou. To byl čin, který se býval mohl stát záminkou k přímému zapojení Moskvy do bojů v Karabachu, což Baku v žádném případě nechtělo. I proto se hned přiznali, s omluvou a příslibem kompenzace. 

Takže když se včera pozdě večer na facebookovém profilu arménského premiéra Pašinjana objevilo oznámení o podpisu mírové dohody, nebyla to jenom Arménie, která byla v tu chvíli zahnaná do kouta vojensky, ale i Ázerbájdžán - obavou z ruské reakce? 

Musíme se ptát na to, kdo tou mírovou dohodou vyhrál. A to je jednoznačně Rusko. Dlouhá léta čekalo na příležitost, jak konflikt, který probíhá už od 80. let, využít pro vlastní účely. 

A to se teď podařilo? Jedním z klíčových bodů mírové dohody je totiž i to, že Rusko do regionu pošle skoro 2000 vojáků, zatím na pět let. První už dorazili nebo jsou na cestě.  

Ano. My sice přesně nevíme, jak moc špatně na tom jsou arménské síly, nicméně premiér Pašinjan v úterý prohlásil, že situace je tak zlá, že by do několika dní padl s obrovskými ztrátami celý Náhorní Karabach. Zapojení Ruska tak bylo pro Arménii jediná možnost. 

Ázerbájdžán sice vojensky vítězil - i když provést bleskovou válku, na kterou původně spoléhal, se také úplně nepodařilo -, teď ale doplatil na incident s vrtulníkem. Rusko toho využilo jako skulinky k vítězství hned na dvou frontách: mezinárodní, kdy před celým světem se právě Moskvě - ne Evropské unii ani USA - podařilo ukončit krvavou válku v Karabachu. A pak také na regionální frontě, kde Rusko bezpochyby získá větší vliv. 

Tušíme, jak jednání o míru probíhalo? Jestli ruský prezident Vladimir Putin včera večer vzal telefon, zavolal si Pašinjana a Alijeva a předložil jim, co se bude dít? 

Víme, že se konala videokonference všech tří lídrů. Poté zveřejnil prohlášení Kreml a až poté se základní body dohody objevily v arménských zdrojích. 

Podle Alijeva, který dohodu označil za "slavnou výhru", se ruské mírové mise bude účastnit i Turecko, spojenec Ázerbájdžánu. Nestane se Karabach podobně jako Sýrie místem, kde si dvě regionální mocnosti Rusko a Turecko budou poměřovat síly? 

Je nutné zdůraznit, že v prohlášeních tří politiků není o Turecku ani slovo. Jen dodatečně jsem objevila informaci, že by se Turci možná mohli podílet na nějakém mezinárodním pozorovatelském centru, ale o tureckých vojácích v oblasti zatím není nic známo. 

Jak pocítí změny vyplývající z dohody obyčejní lidé, kteří v Karabachu žijí? Z převážné většiny jde o etnické Arménce. 

Mezi Karabachem a Arménií zůstane jen jedna spojnice, takzvaný Lačinský koridor. Právě podél něj budou rozmístění ruští vojáci. Naopak se otevřou všechny silnice a železnice mezi Karabachem a Ázerbájdžánem. Ty byly mimo provoz od války v 90. letech. A ještě k tomu vznikne pozemní cesta mezi Ázerbájdžánem a jeho exklávou Nachičevan. Ta je od území kontrolovaného Baku zcela odříznutá, jediné spojení je teď vzduchem, a letadla se navíc musí vyhýbat arménskému vzdušnému prostoru. 

To zní trochu, jako že si tam lidé v praktickém životě spíš polepší. Hrozí pokračující etnické pnutí a střety? 

Určitě ano. Ta dohoda říká, že se do oblasti budou moci vrátit arménští i ázerbájdžánští uprchlíci, což může vést k problémům. A Arméni se bojí, že za pár let by se v případném referendu mohla takto vzniklá ázerbájdžánská většina rozhodnout pro úplné připojení Karabachu k Ázerbájdžánu. Proto teď mají lidé v Arménii pocit, že tou dohodou o Náhorní Karabach definitivně přišli. 

Zlost obyvatel byla hodně patrná ze záběrů nočních protestů v arménské metropoli Jerevanu. Demonstranti pronikli do budovy parlamentu, premiér Pašinjan si na Facebooku postěžoval, že mu někdo vykradl dům. Může ho uzavření míru paradoxně stát premiérské křeslo? 

Podle opozičních stran Pašinjan ztratil legitimitu, chtějí vyvolat hlasování o nedůvěře a tím potenciálně zvrátit celý režim v zemi. Na druhou stranu to naštvání obyvatel je projevem obrovských emocí, které souvisí se způsobem, jakým Arméni o Karabachu přemýšlí: že stojí za to za něj bojovat do vykrvácení posledního muže. Tuhle logiku uvažování až dosud podporoval i premiér Pašinjan. Lidé si mysleli, že se mu s ruskou pomocí podaří situaci dostat pod kontrolu. Proto bylo uzavření míru opravdu šok. 

Tereza Soušková

Tereza Soušková

Tereza Soušková se ve Výzkumném centru AMO zaměřuje na oblast východní Evropy, Ruska, Kavkazu a Střední Asie. Za sebou má studium politologie a východoevropských studií na Karlově Univerzitě, kde nadále pracuje jako výzkumnice. Studijní a pracovní zkušenosti získala v Arménii, Rusku a na Ukrajině a nyní působí také jako šéfredaktorka časopisu Mezinárodní politika vydávaného Ústavem mezinárodních vztahů v Praze. 

Co by pro Arménii znamenala změna režimu v zemi? Pašinjan se k moci dostal teprve před dvěma roky v květnu, během prodemokratické "sametové" revoluce, ve které byl svržen dlouholetý vládce Serž Sargsjan.

Prodemokratické směřování země teď jednoznačně oslabilo společně s hrozbou, že Pašinjan padne a k moci by se vrátili Sargsjanovi spojenci. A ať se stane cokoliv, tak Arménie je nyní mnohem zranitelnější vůči vnějším vlivům z Ruska. 

Video: Ázerbájdžán se chlubí detailními záběry bomb padajících na území Náhorního Karabachu

"Podívejte se, jak přesně ničíme arménská děla." Ázerbájdžán se chlubí detailními záběry. | Video: YouTube/Ázerbájdžánské ministarstvo obrany
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Papež zrušil kvůli bolesti nohy obřady

Papež František kvůli bolesti nervů v noze zrušil dva náboženské obřady plánované na 24. a 25. ledna a každoroční projev pro diplomaty sloužící u Svatého stolce, který měl přednést v pondělí. Svou tradiční nedělní modlitbu Anděl páně ale přednese. Podobné zdravotní potíže trápily hlavu katolické církve již na přelomu roku. Nové problémy vznáší otazníky nad jeho cestou do Iráku plánovanou na začátek března, kterou už tak ohrožovala pandemie covidu-19. Papežovy zahraniční cesty jsou většinou velmi náročné, hlava církve se při nich setkává s velkým množstvím lidí, slouží dlouhé mše a hodně cestuje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy