Arménský premiér požádal kvůli Náhornímu Karabachu o pomoc Putina

ČTK ČTK
Aktualizováno 31. 10. 2020 10:39
Rusko poskytne Arménii "potřebnou pomoc", pokud se boje mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami v regionu Náhorního Karabachu rozšíří na arménské území, oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí. Ministerstvo prohlášením reaguje na prosbu arménského premiéra Nikola Pašinjana, který kvůli postupujícím bojům požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc.
Arménský premiér Nikol Pašinjan.
Arménský premiér Nikol Pašinjan. | Foto: Reuters

"Premiér Arménie požádal ruského prezidenta o neodkladné zahájení konzultací, jejichž cílem bude určit povahu a rozsah pomoci, kterou může Ruská federace poskytnout Arménii pro zajištění její bezpečnosti," citovala agentura AFP komuniké arménského ministerstva. V dopise adresovaném Putinovi arménský premiér uvedl, že boje se přibližují k arménské hranici, a obvinil Turecko z podpory Ázerbájdžánu.

Rusko, které má v Arménii vojenskou základnu, uvedlo, že případnou pomoc poskytne na základě dřívější dohody o spolupráci. Jak upřesňuje agentura AFP, Moskva již dříve předeslala, že dohoda o bezpečnostní spolupráci se nevztahuje na separatistickou oblast Náhorního Karabachu.

Jerevan dnes kromě toho obvinil Baku z použití zbraní s bílým fosforem, který je mezinárodně zakázán, informuje agentura TASS. "Nepřítel použil zbraně obsahující chemické látky (bílý fosfor) zakázané Ženevskými úmluvami," oznámila Arménie s odkazem na armádu Náhorního Karabachu (Arcachu). Ženevské úmluvy upravují ochranu obětí ozbrojených konfliktů i způsoby a prostředky vedení války. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany však obvinění označilo za nepodložené a uvedlo, že ázerbájdžánská armáda nepoužívá zbraně a prostředky, jejichž použití je v rozporu s mezinárodním právem.

Ministři zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu v pátek jednali v Ženevě pod záštitou takzvané Minské skupiny, kterou společně vedou Rusko, Francie a Spojené státy. Dohodli se, že jednotky na obou stranách nebudou v konfliktu o Náhorní Karabach záměrně útočit na civilní obyvatelstvo, rozhovory však nepřinesly nové příměří, které by bylo už čtvrtým od propuknutí aktuálních bojů.

Současné boje o Náhorní Karabach začaly před více než měsícem a jsou nejkrvavějšími v dané oblasti za více než 25 let. Mrtvých je podle AFP nejméně 1250.

Ozbrojený konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem původně vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30 000 mrtvých. Jejím důsledkem jsou statisíce uprchlíků. Nyní se enkláva s převážně arménským obyvatelstvem a přilehlé území nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje tato území za okupovaná.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy