"Zděšení z vpádu je opravdu veliké a dotýká se i kremelských elit. Nebojí se, že ukrajinská armáda dorazí až do Kremlu jako Prigožin. Nicméně toto nečekali a jsou překvapeni, jak se něco takového vůbec mohlo stát," uvedl Bříza s odkazem na tažení Wagnerovců na Moskvu na protest proti ruskému armádnímu vedení, kterou v loňském létě vedl šéf skupiny Jevgenij Prigožin. Blízký spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina později zemřel za zvláštních okolností při nehodě svého soukromého letadla.
Ačkoli podle Břízy existují náznaky, že ruské zpravodajské služby armádu o hrozícím nebezpečí informovaly, souběh několika okolností vedl k tomu, že Rusko nedokázalo reagovat. "Jedním z klíčových faktorů bylo rozhodnutí ukrajinského generála Syrského, který o plánech armády neinformoval ani spojence, ani vlastní vojenskou rozvědku," tvrdí. Podle něj právě ve vojenské rozvědce lze s jistotou předpokládat přítomnost ruských agentů.
K podobnému kroku došlo poprvé od počátku ruské okupace na Ukrajině. "Rozhodnutí generála vycházelo ze zkušeností, kdy dřívější konzultace s partnery vedly k nečekanému vyzrazení plánů Rusku. Proto Syrskyj zvolil cestu tajnosti, což je mimořádně riskantní," prohlásil Bříza na akci Iniciativy Dárek pro Putina "Běž domů, Ivane", která se konala 21. srpna při příležitosti výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy.
