Kyjev potřebuje nyní především dělostřelecké granáty a střely do systémů protivzdušné obrany. Rusové těží z toho, že ukrajinští obránci musí municí šetřit. Na některých úsecích fronty už skoro od začátku roku mohou Ukrajinci odpovědět jedním vystřeleným granátem na pět až šest odpálených ruských. Okupanti v únoru dobyli město Avdijivka u Doněcku a později několik okolních vesnic, naposledy na začátku dubna Pervomajske.
Nyní se ruský tlak soustřeďuje na Časiv Jar západně od Bachmutu. Pokud by toto město - nyní už zničené a vylidněné - padlo Rusům do rukou, ocitli by se na křižovatce blízko velkým městům Slavjansk a Kramatorsk. Jde o poslední dvě velké aglomerace, které na Donbasu ještě okupanti nedobyli. Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj v neděli řekl, že Rusko má v plánu Časiv Jar ovládnout do 9. května, kdy se v zemi tradičně konají oslavy vítězství ve druhé světové válce nad nacistickým Německem.
Sám Syrskyj na sociální síti Telegram uvedl, že situace se nevyvíjí pro Ukrajinu dobře. "Navzdory značným ztrátám nepřítel zesiluje úsilí nasazováním nových obrněných jednotek, což vede k občasným taktickým úspěchům," napsal generál.
Plukovník ukrajinské armády Vladislav Selezněv v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl, že z informací vojenské rozvědky vyplývá, že Rusko má plán do boje vyslat dalších 400 tisíc vojáků. "Měsíčně ruská armáda přijímá třicet tisíc nových lidí. 400 tisíc nováčků ale není možné nasadit během dvou tří měsíců, spíš půl roku a více. Rusové je ale také potřebují vyzbrojit, poskytnout jim techniku. Je jasné, že Rusové teď mají iniciativu a že se pokusí dříve či později prolomit naše linie," upozornil.
Ukrajina potřebuje hlavně dělostřelecké granáty ráže 155 milimetrů. Loni jich armáda každý den vypálila přibližně šest až osm tisíc, od začátku roku se ale tento počet výrazně snížil. Jeden takový granát stojí v přepočtu 75 až 100 tisíc korun.
Ukrajinský nedostatek této munice se snaží řešit česká iniciativa na nákup granátů ze zemí mimo Evropskou unii. Česko jich chce sehnat do konce roku celkem 800 tisíc - půl milionu kusů ráže 155 milimetrů a 300 tisíc kusů ráže 122 milimetrů. "Bez další vojenské pomoci USA by bylo velmi obtížné, ne-li nemožné, zastavit ruskou agresi na Ukrajině," řekl před odletem na návštěvu Washingtonu český premiér Petr Fiala. Český plán byl i předmětem jeho jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem v Oválné pracovně Bílého domu.
Nedostatek střel do systémů protivzdušné obrany se projevuje nižším podílem sestřeleným ruských raket a dronů. Například minulý čtvrtek ukrajinská armáda za letu zničila jen 18 ze 42 ruských raket. Jedna z nich zdevastovala Trypolskou tepelnou elektrárnu nedaleko Kyjeva. Německo následně slíbilo okamžitě dodat obranný systém Patriot.
Rusům pomáhá také počasí, protože se výrazně oteplilo a neprší, takže terén umožňuje rychlý přesun tanků a další těžké techniky. Ukrajinci budují tři linie opevnění, které mají stabilizovat frontu a zabránit okupantům posouvat se dál. Vedení ukrajinských sil už dříve avizovalo, že prioritou pro letošní rok je obrana a až později může Ukrajina pomýšlet na další protiofenzivu.
K tomu má přispět i parlamentem schválený zákon o mobilizaci. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského potřebuje Ukrajina 400 až 500 tisíc dalších vojáků.
