Často slyšíme o ruských vlivových operacích v Moldavsku a hybridní válce ze strany Ruska. Co přesně se děje?
Po začátku ruské barbarské agrese se Rusko snaží využívat složité ekonomické situace Moldavska. Udělali jsme ale jednu důležitou věc. Ukončili jsme závislost na Rusku a ruském Gazpromu, co se týká zásobování plynem, a napojili jsme se na evropskou energetickou síť. Pracujeme také na omezení vlivu ruské propagandy, zakázali jsme vysílání ruských televizních kanálů v Moldavsku. Kreml se snaží šířit v Moldavsku strach a rozdělovat společnost, ale naše země stojí za Ukrajinou.
Ukrajinským uprchlíkům jsme umožnili dostat se v Moldavsku do bezpečí. Od začátku agrese překročilo hranici milion uprchlíků, a to má naše země dva a půl milionu obyvatel. Ukrajinu považujeme za přítele, se kterým si musíme navzájem pomáhat, a oceňujeme statečnost, s jakou Ukrajinci brání svou zemi a tím i Moldavsko.
Na začátku srpna se objevila zpráva, že jste vyhostili ruského diplomata…
Byl to takzvaný diplomat, jehož činnost ale vůbec neodpovídala diplomacii. Chytli jsme ho při činu, prováděl špionáž. Ukrajinské bezpečnostní složky a kontrarozvědka dobře odvedly svou práci. Víte, v minulosti Rusko považovalo svůj vliv v Moldavsku za jednoznačně daný a nezpochybnitelný, stejně jako moldavskou závislost na ruském plynu.
Musím říci, že Česko je pro nás dobrým příkladem. Také si podobné ruské aktivity nenechá líbit a vypovídá lidi, kteří ohrožují bezpečnost a suverenitu země. Naše instituce v posledních letech zesílily a zefektivnily boj proti ruské špionáži.
Informace o tom, že Moldavsko dá své hangáry a letiště k dispozici pro ukrajinské stíhačky F-16, není pravdivá?
Není a je to typický případ ruských výmyslů. Vlastně je to trochu komické, protože by se někdo mohl domnívat, že jsme tak úspěšní v potírání ruské špionáže, že si v Moskvě nemohou ověřit, zda u nás budou, či nebudou ukrajinské F-16. Spíš je to ale součást taktiky Kremlu vytvářet smyšlené zprávy a šířit nejistotu a obavy. Zvolili jsme však proaktivní strategii a je třeba říci, že moldavská společnost už si vytvořila určitou obranu proti ruské propagandě a psychologickým hrám.
Nedávno Moldavsko udělilo občanství členům ruské rockové skupiny Bi-2. Proč jste to udělali?
Je to humanitární gesto. Měli obavy z návratu do Ruska, rozhodli jsme se jim pomoci a oni projevili o moldavské občanství zájem. Nic jiného v tom není, jde prostě u humanitární krok.
Vedete nějaký dialog s administrativou podněsterských separatistů?
Vedeme. Jeden z ministrů má tuto agendu ve svém portfoliu. Naše jednání s levým břehem (moldavští představitelé označují separatisty ovládané Podněstří za levý hřeb, myšleno levý břeh řeky Dněstr - pozn. red.) se věnují také výhodnosti orientace Moldavska na Evropskou unii, protože i Podněstří vyváží osmdesát procent svého exportu na unijní trh. Tedy víc než Moldavsko, u kterého jde o sedmdesát procent. Orientace na Evropskou unii je tedy výhodná pro všechny.
Někteří ruští propagandisté tvrdí, že ruská armáda by měla obsadit Ukrajinu až k řece Dněstr a spojit tak Podněstří s Ruskem. Domníváte se, že to skutečně může být jedním z cílů ruské války?
Bohužel je to scénář, kteří by rádi viděli nejen ruští propagandisté, ale i politici a ti, kteří rozhodují v Kremlu a v ruské armádě. Rozhodně to bylo jedním z počátečních ruských cílů - Ukrajinu úplně odstřihnout od Černého moře a dojít do Podněstří, možná i do celého Moldavska. Díky ukrajinské statečnosti a obranyschopnosti se to nestalo a myslím, že ani v dohledné budoucnosti se Rusku tento cíl nepodaří naplnit. Moldavsko se samozřejmě snaží Ukrajinu podporovat a pomáhat jí, jak může, protože ukrajinská porážka by pro Moldavsko měla naprosto katastrofální následky.
Moldavsko a Podněstří
- Při rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 odmítlo převážně ruskojazyčné Podněstří stát se součástí Moldavska.
- V roce 1992 vypukla válka, kdy podněsterští separatisté s ruskou pomocí vyhlásili takzvanou Podněsterskou republiku.
- V Podněstří stále zůstává 1500 ruských vojáků, rozhovory o začlenění regionu zpět do Moldavska zatím nebyly úspěšné.
- V Podněstří žije 350 tisíc obyvatel a má rozlohu přibližně 4000 kilometrů čtverečních.
V říjnu proběhne v Moldavsku referendum o připojení k Evropské unii. Respektive o souhlasu se snahou vstoupit do Evropské unie. Jak dopadne? V průzkumech se podpora pohybuje kolem 56 procent…
Doufám, že to tak bude, ale musíme usilovně pracovat do poslední chvíle, do odevzdání posledních hlasů. Musíme mobilizovat všechny, kteří si myslí, že Moldavsko patří do Evropské unie. Ruská propaganda to nevzdá a udělá vše pro to, aby byl výsledek negativní. Nesmíme nic podcenit.
A kdy by se podle vás - realisticky - mohlo Moldavsko stát členem Evropské unie?
Musíme tvrdě pracovat na reformách a změnách, na zlepšení ekonomiky. Ne kvůli Evropské unii jako takové, ale obecně kvůli lepší budoucnosti pro obyvatele Moldavska. Naše pozice je specifická v tom, že zhruba polovina obyvatel Moldavska má také rumunské občanství a že rumunština, kterou Moldavané ovládají, je jedním z jazyků v Evropské unii. A důležitá je pro nás podpora nejen Rumunska, ale také Polska, Česka a pobaltských republik.
