Mezi Severním Irskem a Velkou Británií mohou být hraniční kontroly, připustil Johnson

ČTK ČTK
8. 12. 2019 16:02
Předvolební boj v Británii směřuje do finiše a premiér Boris Johnson i přes značné vedení v průzkumech přiznal jistou nervozitu, neboť i v cílové rovince "se může pořadí koní změnit". Předseda vlády v neděli mimo jiné znovu čelil otázkám ohledně své brexitové dohody a připustil, že její zavedení by znamenalo kontroly zboží putujícího do Severního Irska ze zbytku Británie.
premiér Velké Británie Boris Johnson
premiér Velké Británie Boris Johnson | Foto: Reuters

O tom, zda Johnsonova brexitová dohoda bude nakonec přijata, budou Britové rozhodovat už za čtyři dny. Britský premiér se v souvislosti s tím mnohokrát nechal slyšet, že dojednané podmínky odchodu z Evropské unie nevytvoří hranici v Irském moři. A to i přesto, že jeho ministr pro brexit Stephen Barclay byl na konci října donucen přiznat, že dohoda zde zkomplikuje obchod v obou směrech.

V neděli Johnson na stanici Sky News prohlásil, že kontroly mezi Severním Irskem a zbytkem Spojeného království "v žádném případě" nebudou, vzápětí ale dodal: "Jediné kontroly by byly v případech, kdy by něco přicházelo z Velké Británie přes Severní Irsko a pak pokračovalo do Irské republiky. Pak by mohly být kontroly při vstupu do Severního Irska."

Podle zpravodajské společnosti BBC ale ani toto není přesný popis důsledků "rozvodové dohody".

"Dohoda o vystoupení uzavřená v říjnu znamená, že Severní Irsko zůstane s Irskou republikou součástí 'jediné regulatorní zóny'. Zóny, v níž budou platit pravidla EU. (…) Výrobky živočišného původu z Velké Británie převážené do Severního Irska by byly těmto kontrolám vystaveny, ať už by zde měly zůstat, nebo by byly určeny k převozu do Irska," uvádí.

Dokončení odchodu z EU prostřednictvím připravené dohody je hlavním předvolebním slibem konzervativců. Dokument ministerstva financí, který tento týden unikl na veřejnost, přitom varuje před "silným narušením" severoirské ekonomiky. Vládní strana si nicméně v průzkumech preferencí udržuje zhruba desetibodový náskok před opozičními labouristy a s ním i reálnou šanci na zisk parlamentní většiny.

"Vstoupili jsme do posledního furlongu (201 metrů) tohoto závodu a v něm se pochopitelně stále může pořadí koní změnit," komentoval situaci před čtvrtečními volbami Johnson. Připomněl při tom rok 2017, kdy konzervativci dlouho jasně vedli v průzkumech, nakonec jim ale většina v parlamentu těsně unikla. Na otázku, zda cítí nervozitu, odpověděl: "Samozřejmě, bojujeme o každý hlas."

Premiérův hlavní vyzyvatel a lídr labouristů Jeremy Corbyn dnes vystoupil na univerzitě ve velšském Bangoru a především kritizoval politiku úsporných opatření z posledních let. "V roce 2010 bylo učiněno politické rozhodnutí. Mohli (konzervativci) investovat do budoucnosti. Místo toho se rozhodli šetřit kvůli přítomnosti a poškodit životní příležitosti jedné generace lidí po celém Spojeném království," prohlásil. Podle Corbyna se k prosperitě nelze "proškrtat", nýbrž je třeba se k ní "proinvestovat".

I opoziční předák vzkázal svým stoupencům, aby volby neměli za rozhodnuté a vyzval je, aby v posledních dnech kampaně "jeli na doraz". "Mějte na paměti, kvůli čemu to děláte. Děláte to pro příští generaci. Děláte to proto, abyste změnili kurz dějin britské politiky," citovala Corbyna agentura AP.

Nadcházející volby budou nevyzpytatelné 

Ačkoli podle detailních modelů konzervativci směřují k jasnému vítězství, analytici poukazují na to, že v desítkách volebních obvodů je rozložení sil velmi těsné a že počty nerozhodnutých voličů jsou mimořádné.

Nevyzpytatelnost souboje zvyšuje i účast několika prominentních nezávislých kandidátů, kteří nedávno opustili Konzervativní stranu.

Na jejich podporu vystoupil mimo jiné i bývalý konzervativní premiér John Major, který uvedl, že někdy je třeba nechat stranou "oddanost kmenu" a volit "hlavou". Odchod své země z EU přitom označil za nejhorší zahraničněpolitické rozhodnutí od svého narození. "Učiní naši zemi chudší a slabší. Nejvíce to pocítí ti, kdo mají nejméně," řekl.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Schodek rozpočtu letos může stoupnout nad 400 miliard korun

Schodek státního rozpočtu letos vzroste podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové minimálně na 400 miliard korun ze schválených 320 miliard Kč. Uvedla to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Ekonomka a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská s tím souhlasila, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) to nevyloučila. Nová výše rozpočtového schodku s ohledem na dopady daňového balíčku bude podle ní stanoven koncem února nebo počátkem března.

"Nevím, řeknu to na přelomu února a března. Nemohu to vyloučit," uvedla v pořadu ČT Schillerová k možnosti, že se schodek vyšplhá nad 400 miliard korun. Podle ministryně financí ale nelze do rozpočtu pouze prostě započítat dopady daňového balíčku. Podle prosincového odhadu ministerstva financí by měl balíček snížit příjmy veřejných rozpočtů o 98,7 miliardy korun, z toho příjmy státního rozpočtu o 87,5 miliardy korun. Ministryně dnes však mluvila o dopadu 65 miliard korun na státní rozpočet

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

U břehů Turecka se potopila ruská nákladní loď, záchranáři se snaží pomoci asi 15 členům posádky

U tureckého pobřeží Černého moře se potopila ruská nákladní loď. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na turecká státní média. Záchranáři se nyní snaží pomoci asi 15 členům posádky, kteří uvízli na moři v trojici záchranných člunů.

Loď určená pro přepravu sypkého nákladu se potopila u pobřeží regionu Inkumu. Oběti na životech zatím nejsou hlášené a příčina neštěstí není jasná.

Guvernér turecké provincie Bartin Sinan Güner uvedl, že na záchraně námořníků se pracuje, počasí je však velmi špatné. V oblasti silně prší a sněží a fouká silný vítr.

Zdroj: ČTK
Další zprávy