Berlín - Němci si připomínají kulaté výročí události, kterou by z dějin nejraději vymazali. Je tomu osmdesát let od chvíle, kdy prezident Paul von Hindenburg jmenoval říšským kancléřem rakouského rodáka Adolfa Hitlera.

Současná kancléřka Angela Merkelová přednesla projev v berlínském dokumentačním centru zločinů nacismu, kde zahájila výstavu nazvanou Berlín 1933: Na cestě k diktatuře.

Centrum se nachází v budově bývalého ústředí gestapa, tajné policie Hitlerova režimu.

"Není to možné říct jinak, než že vzestup nacismu byl umožněn tím, že se na něm podílely elity a části německé společnosti, ale především tím, že velká většina Němců tento vzestup přinejmenším trpěla. (...) Pronásledování a zbavování práv, které nakonec vyústily v druhou světovou válku a civilizační zločin jménem šoa, byly umožněny jen tím, že se velká většina dívala jinam a mlčela," řekla Merkelová.

Výročí si země připomíná v době, kdy se hovoří o možném zákazu ultrapravicové Národní demokratické strany (NPD). Její rétoriku mnozí považují za nacistickou, ale pokus o zákaz NPD v roce 2003 neprošel.

Nyní se vyslovili pro její postavení mimo zákon zástupci všech šestnácti německých spolkových zemí, ale Angela Merkelová se k zákazu staví rezervovaně. "Boj proti krajně pravicovému extremismu je úkolem celé společnosti," uvedla v prosinci kancléřka.

Německá zpravodajská služba BfV v analýze označila Národně demokratickou stranu za otevřeně rasistickou a antisemitskou, která volá po změně poválečných hranic a snaží se o změnu pohledu Němců na druhou světovou válku.

Strana NPD je silná hlavně na území bývalé komunistické NDR. Má několik poslanců ve sněmech ve spolkových zemích Sasko a Meklenbursko - Přední Pomořansko.

Debatu o současném antisemitismu rozvířil loni Ředitel židovského divadla v New Yorku Tuvia Tenenbom. Po svém několikaměsíčním pobytu v Německu prohlásil, že většina současných Němců hluboce pohrdá Židy stejně jako jejich předci před více než šedesáti lety.