Matka rodiny zemřela po ruském ostřelování. "Otevřel jsem oči, mamka ležela na boku a její poslední slova zněla: 'Jsem v pořádku.' Otočil jsem se a najednou… Dlouho jsem vedle ní seděl a prostě jsem tomu nemohl uvěřit," říká Vjačeslav. Když ho po smrti matky poslali domů, dlouze se procházel a nevěděl, co má dělat. "Jak to řeknu dětem? Prostě jsem nevěděl, jak na to," vzpomíná nejstarší ze sourozenců.

Z domu nic nezůstalo

Válečný sirotek Vjačeslav se nyní o své čtyři sourozence stará sám. Teď žijí všichni společně v bytě ve Lvově. Rodina se domů vrátit nemůže, protože z jejich domu v Doněckém regionu nic nezbylo. "Takhle vypadal dům, když jsme se sem nastěhovali. Tady je to, co z domu zbylo. Nic tam nezůstalo. Vidíte? Zbyl tam jeden roh, to je všechno," ukazuje osmnáctiletý Ukrajinec fotografii domu.

Úřady západní Ukrajiny rodině přidělily 10 akrů půdy, ale na postavení domu jsou potřeba další peníze. "Dům stojí okolo 100 tisíců dolarů. Pak je potřeba zařídit oplocení, zahradu, koupit nábytek. To stojí hodně peněz. Levnější by pro mě bylo pořídit byt, a to dokonce i ve Lvově," vysvětluje Vjačeslav.

Stovky lidí nabídly pomoc

Odvysílaný příběh ukrajinských sirotků se dotkl mnoha lidí, kteří rodině nabídli pomoc. Sehnali jim peníze na zařízení přechodného domova. Vjačeslavovi nyní volají stovky lidí s různými nabídkami. Dokonce navrhují i opustit Ukrajinu. To ale nejstarší z dětí nechce. "Jsem tu ve své vlastní zemi. Jazyk a tradice jsou tu naše," říká sirotek.

Jeden z dárců dětem dokonce nabídl pětipokojový byt ve městě Ivano-Frankivsk na západě Ukrajiny. "Viděli jsme, jaká je jejich situace, a velmi nás to dojalo. Proto jsme rodině nabídli pomoc. V bytě už pět dětí bydlelo, ale teď už vyrostly. Je tu nábytek, centrální topeni. Mohou se případně hned nastěhovat, nabídka stále trvá," popisuje obyvatel Ivano-Frankivsku.