Papež svatořečil Matku Terezu 19 let po její smrti. Anděl z Kalkaty ale má i odpůrce

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
Aktualizováno 4. 9. 2016 11:01
Neměla žádný majetek, žila v indickém slumu a díky svojí pozdější slávě pomáhala potřebným po celém světě. Matce Tereze na jednu stranu přezdívali "Anděl z Kalkaty", na stranu druhou ji kritizovali za striktní odmítání antikoncepce i za to, že si libovala v lidském utrpení. Jedna z nejvlivnějších a celosvětově nejoblíbenějších žen minulého století se stala jednou z nejrychleji svatořečených v historii katolické církve.
Matka Tereza založila vlastní řád Misionářky milosrdenství.
Matka Tereza založila vlastní řád Misionářky milosrdenství. | Foto: Reuters

Řím – Pro miliony lidí na celém světě byla "Andělem z Kalkaty", symbolem humanitární a lidské pomoci. Našli se ale i tací, kteří ji kritizovali za to, že si dogmaticky libovala v chudobě a lidem z utrpení nepomáhala, ale jen je v něm provázela.

Matka Tereza, která i po smrti jitří emoce, byla za své zásluhy a dva doložené zázraky v neděli v Římě papežem Františkem svatořečena.

"Po zralém uvážení a vzývání božské pomoci i po poradě s našimi četnými bratry, potvrzujeme a prohlašujeme blahoslavenou Matku Terezu z Kalkaty svatou a zapisujeme ji do seznamu svatých," prohlásil papež

Narodila se v roce 1910 do katolické rodiny kosovských Albánců a už v pubertě vstoupila do řádu. Celý svůj život pak zasvětila pomoci těm nejchudším a nejvíce trpícím lidem na celém světě.  

Zvrásněná tvář v modře lemovaném bílém sárí je dodnes celosvětovým symbolem útěchy, soucitu a odevzdanosti pomáhat druhým. Přesto má brzy již oficiálně svatá žena také řadu kritiků. Podle nich byla se svou dogmatickou vírou téměř posedlá utrpením.

"Je krásné vidět chudé a nemocné, jak trpně přijímají svůj úděl a trpí jako Kristus o pašijích. Svět je jejich utrpením bohatší," řekla Matka Tereza při rozhovoru britskému novináři Christopheru Hitchensovi.

S jistotou lze ale říct, že řádová sestra, které se přezdívalo "Anděl z Kalkaty", patřila bezesporu k těm nejvlivnějším ženám minulého století.

Anděl ze slumu

Agnes Bjadžiuová pochází z dnešní makedonské metropole Skopje. Už v devatenácti letech ale odjela coby členka kongregace Loretánských sester do indické Kalkaty, která se na dlouhou dobu stala jejím domovem.

Brzy vystoupila z řádu a bez jakéhokoliv majetku žila v kalkatském slumu vedle těch nejnuznějších a nejbídnějších lidí. Později získala díky svým schopnostem finanční dary, pomocí kterých zakládala útulky pro opuštěné děti, chudé a umírající lidi, nemocnice a školy.

V Indii se stala jeptiškou a přijala jméno Tereza, pod kterým ji brzy znal celý svět. V roce 1950, když jí bylo 40 let, založila vlastní kongregaci Misionářek milosrdenství, která má dnes přes 3000 zástupkyň po celém světě.

Podařilo se jí vybudovat celosvětovou humanitární síť a za svou práci získala v roce 1979 Nobelovu cenu míru.

Kult utrpení a zákaz antikoncepce

"Nikdo nechce jeptišku zpochybňovat už jen kvůli její image někoho, kdo pracoval pro chudé," řekl BBC indický racionalista Sanal Edamaruku, jenž zpochybňuje zázraky, které k jejímu svatořečení vedly.

Tím prvním bylo uzdravení mladé indické hinduistky, která trpěla rakovinou. Žena svou nemoc překonala tím, že si fotografii Matky Terezy přiložila na metastázami zasažené břicho. Jako zázrak uznal záhadné uzdravení papež Jan Pavel II. v roce 2002. Druhý zázrak, při kterém se díky modlitbám uzdravil brazilský muž trpící zánětem mozku, uznal papež František v loňském roce.

Kritizovat se jí však nebál výše zmíněný novinář Christopher Hitchens. Obviňoval ji z vytváření kultu utrpení, přijímání finančních darů od diktátorů (například při svém působení na Haiti) a poukazoval na nevyhovující hygienické podmínky v jejích hospicích, ačkoliv sama se léčila na špičkových amerických klinikách.

Matka Tereza měla podle něj trpícím lidem vnucovat křesťanskou víru, a dokonce je před smrtí bez jejich souhlasu křtít. Místo aby je léčila a skutečně jim pomáhala, nechávala je umírat a vyžívala se v chudobě a utrpení.

Podobné informace šíří také Američan Hemley Gonzalez, který v jednom z indických domovů pro chudé, který nese jméno Matky Terezy, působil v roce 2008 dva měsíce jako dobrovolník. I ten byl podle BBC šokován tamní hygienou a nedbalým přístupem sester.

Když se americká televizní stanice CNN snažila kontaktovat současnou hlavu charity Misionářek milosrdenství, byla odmítnuta. Otázka ohledně toho, kam se investují dary, které skupina přijímá, zůstává dlouhou dobu nezodpovězená. Útulky a nemocnice, které zřizuje, vypadají podle Gonzaleze jako "muzea chudoby".

Kontroverze ale Matka Tereza vyvolávala ještě za svého života. Známá byla naprostým odmítáním antikoncepce. Během slavnostního předávání Nobelovy ceny za mír prohlásila, že "antikoncepce je největším ničitelem míru". “Může-li matka zabít své dítě, co brání mně zabít vás a vám zabít mě?”

Po její smrti v roce 1997 vyšly knižně její deníky, které odhalily, že si sama nebyla vždycky ve své víře jistá. Po celá desetiletí jí sužovaly hluboké pochybnosti. Navzdory tomu byla už šest let po své smrti blahořečena.

Matka Tereza se těšila celosvětové oblibě. V neděli byla proto na Svatopetrském náměstí prohlášena za svatou před zraky zhruba 100 tisíc poutníků z celého světa. Stala se tak jednou z nejrychleji svatořečených v historii katolické církve.

 

Právě se děje

před 51 minutami

Vědci zkoumali tweety o klimatu, čtvrtinu vytvořili falešní "boti"

Za čtvrtinou příspěvků stály v průměrný den automatizované účty, neboli "boti". Takové je hlavní zjištění badatelů z americké Brownovy univerzity, kteří zkoumali miliony tweetů z roku 2017 na téma klimatických změn. Výsledná studie ještě nebyla zveřejněna, přístup k ní ale získal deník The Guardian. Ten na základě zjištění píše, že diskuse na Twitteru jsou "překrucovány armádou botů" ve prospěch popírání vědeckých poznatků.

Předmětem výzkumu bylo 6,5 milionů tweetů z více než měsíčného období kolem 1. června 2017, kdy americký prezident Donald Trump ohlásil odstoupení své země od pařížské klimatické dohody. Příspěvky o klimatických změnách pocházely od neautentických účtů. Ty neovládají běžní uživatelé, ale spíše software, jehož prostřednictvím může jediná osoba zadávat instrukce skupině profilů, které pak samostatně vytvářejí obsah nebo sdílejí a "lajkují" existující sdělení.

"Tato zjištění nasvědčují tomu, že mechanizovaní boti mají významný dopad při zvyšování dosahu odmítavých tvrzení o klimatické změně, včetně podpory pro Trumpovo odstoupení od pařížské dohody," cituje The Guardian z dosud nezveřejněné studie.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 52 minutami

Na SP v Rašnově bodoval z Čechů jen Koudelka, vyhrál Geiger

V závodě Světového poháru ve skocích na lyžích v Rašnově bodoval z Čechů pouze Roman Koudelka, který obsadil 27. místo. Viktor Polášek, Vojtěch Štursa ani Čestmír Kožíšek nepostoupili do druhého kola. Vyhrál Němec Karl Geiger, který na středním můstku jako jediný dosáhl hranice sta metrů.

Koudelka skočil v prvním kole 89 metrů a mezi bodovanou třicítku postoupil z 27. místa. Ve druhém si připsal o metr kratší pokus, ale v pořadí si nepohoršil. Polášek skončil osmatřicátý těsně před Štursou, Kožíšek obsadil 45. místo.

Geiger vedl už po prvním kole, ve druhém zopakoval stometrový pokus a druhého krajana Stephana Leyheho porazil o necelých šest bodů. Třetí místo obsadil lídr Světového poháru Rakušan Stefan Kraft, průběžně druhý Geiger stáhl jeho náskok na 118 bodů.

V Rašnově dosud v rámci SP skákaly pouze ženy. Muži se po dnešní premiéře v transylvánském areálu utkají o body i v sobotu.

Další zprávy