Papež svatořečil Matku Terezu 19 let po její smrti. Anděl z Kalkaty ale má i odpůrce

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
Aktualizováno 4. 9. 2016 11:01
Neměla žádný majetek, žila v indickém slumu a díky svojí pozdější slávě pomáhala potřebným po celém světě. Matce Tereze na jednu stranu přezdívali "Anděl z Kalkaty", na stranu druhou ji kritizovali za striktní odmítání antikoncepce i za to, že si libovala v lidském utrpení. Jedna z nejvlivnějších a celosvětově nejoblíbenějších žen minulého století se stala jednou z nejrychleji svatořečených v historii katolické církve.
Matka Tereza založila vlastní řád Misionářky milosrdenství.
Matka Tereza založila vlastní řád Misionářky milosrdenství. | Foto: Reuters

Řím – Pro miliony lidí na celém světě byla "Andělem z Kalkaty", symbolem humanitární a lidské pomoci. Našli se ale i tací, kteří ji kritizovali za to, že si dogmaticky libovala v chudobě a lidem z utrpení nepomáhala, ale jen je v něm provázela.

Matka Tereza, která i po smrti jitří emoce, byla za své zásluhy a dva doložené zázraky v neděli v Římě papežem Františkem svatořečena.

"Po zralém uvážení a vzývání božské pomoci i po poradě s našimi četnými bratry, potvrzujeme a prohlašujeme blahoslavenou Matku Terezu z Kalkaty svatou a zapisujeme ji do seznamu svatých," prohlásil papež

Narodila se v roce 1910 do katolické rodiny kosovských Albánců a už v pubertě vstoupila do řádu. Celý svůj život pak zasvětila pomoci těm nejchudším a nejvíce trpícím lidem na celém světě.  

Zvrásněná tvář v modře lemovaném bílém sárí je dodnes celosvětovým symbolem útěchy, soucitu a odevzdanosti pomáhat druhým. Přesto má brzy již oficiálně svatá žena také řadu kritiků. Podle nich byla se svou dogmatickou vírou téměř posedlá utrpením.

"Je krásné vidět chudé a nemocné, jak trpně přijímají svůj úděl a trpí jako Kristus o pašijích. Svět je jejich utrpením bohatší," řekla Matka Tereza při rozhovoru britskému novináři Christopheru Hitchensovi.

S jistotou lze ale říct, že řádová sestra, které se přezdívalo "Anděl z Kalkaty", patřila bezesporu k těm nejvlivnějším ženám minulého století.

Anděl ze slumu

Agnes Bjadžiuová pochází z dnešní makedonské metropole Skopje. Už v devatenácti letech ale odjela coby členka kongregace Loretánských sester do indické Kalkaty, která se na dlouhou dobu stala jejím domovem.

Brzy vystoupila z řádu a bez jakéhokoliv majetku žila v kalkatském slumu vedle těch nejnuznějších a nejbídnějších lidí. Později získala díky svým schopnostem finanční dary, pomocí kterých zakládala útulky pro opuštěné děti, chudé a umírající lidi, nemocnice a školy.

V Indii se stala jeptiškou a přijala jméno Tereza, pod kterým ji brzy znal celý svět. V roce 1950, když jí bylo 40 let, založila vlastní kongregaci Misionářek milosrdenství, která má dnes přes 3000 zástupkyň po celém světě.

Podařilo se jí vybudovat celosvětovou humanitární síť a za svou práci získala v roce 1979 Nobelovu cenu míru.

Kult utrpení a zákaz antikoncepce

"Nikdo nechce jeptišku zpochybňovat už jen kvůli její image někoho, kdo pracoval pro chudé," řekl BBC indický racionalista Sanal Edamaruku, jenž zpochybňuje zázraky, které k jejímu svatořečení vedly.

Tím prvním bylo uzdravení mladé indické hinduistky, která trpěla rakovinou. Žena svou nemoc překonala tím, že si fotografii Matky Terezy přiložila na metastázami zasažené břicho. Jako zázrak uznal záhadné uzdravení papež Jan Pavel II. v roce 2002. Druhý zázrak, při kterém se díky modlitbám uzdravil brazilský muž trpící zánětem mozku, uznal papež František v loňském roce.

Kritizovat se jí však nebál výše zmíněný novinář Christopher Hitchens. Obviňoval ji z vytváření kultu utrpení, přijímání finančních darů od diktátorů (například při svém působení na Haiti) a poukazoval na nevyhovující hygienické podmínky v jejích hospicích, ačkoliv sama se léčila na špičkových amerických klinikách.

Matka Tereza měla podle něj trpícím lidem vnucovat křesťanskou víru, a dokonce je před smrtí bez jejich souhlasu křtít. Místo aby je léčila a skutečně jim pomáhala, nechávala je umírat a vyžívala se v chudobě a utrpení.

Podobné informace šíří také Američan Hemley Gonzalez, který v jednom z indických domovů pro chudé, který nese jméno Matky Terezy, působil v roce 2008 dva měsíce jako dobrovolník. I ten byl podle BBC šokován tamní hygienou a nedbalým přístupem sester.

Když se americká televizní stanice CNN snažila kontaktovat současnou hlavu charity Misionářek milosrdenství, byla odmítnuta. Otázka ohledně toho, kam se investují dary, které skupina přijímá, zůstává dlouhou dobu nezodpovězená. Útulky a nemocnice, které zřizuje, vypadají podle Gonzaleze jako "muzea chudoby".

Kontroverze ale Matka Tereza vyvolávala ještě za svého života. Známá byla naprostým odmítáním antikoncepce. Během slavnostního předávání Nobelovy ceny za mír prohlásila, že "antikoncepce je největším ničitelem míru". “Může-li matka zabít své dítě, co brání mně zabít vás a vám zabít mě?”

Po její smrti v roce 1997 vyšly knižně její deníky, které odhalily, že si sama nebyla vždycky ve své víře jistá. Po celá desetiletí jí sužovaly hluboké pochybnosti. Navzdory tomu byla už šest let po své smrti blahořečena.

Matka Tereza se těšila celosvětové oblibě. V neděli byla proto na Svatopetrském náměstí prohlášena za svatou před zraky zhruba 100 tisíc poutníků z celého světa. Stala se tak jednou z nejrychleji svatořečených v historii katolické církve.

 

Právě se děje

před 18 minutami

Podle Borise Johnsona stojí Írán za útoky na ropná zařízení v Saúdské Arábii

Teherán z útoku, ke kterým došlo 14. září letošního roku, už dříve obvinil americký prezident Donald Trump. K zodpovědnosti se mezitím přihlásila jemenská skupina šíitských povstalců, kteří jsou podporovaní právě Íránem. 

"Budeme pracovat s našimi americkými a evropskými přáteli, abychom zareagovali způsobem, který by deeskaloval napětí v oblasti (Perského, pozn. red.) zálivu," řekl Johnson novinářům na palubě letadla po cestě na klimatický summit OSN v New Yorku.

Teherán jakékoli zapojení do incidentu odmítá a varuje, že případné odvetné údery ze strany Spojených států nebo Saúdské Arábie vyústí v "totální válku".

před 38 minutami

Trump a Johnson chtějí mít do července 2020 uzavřenou obchodní dohodu

Britský premiér Boris Johnson a americký prezident Donald Trump se dohodli, že do července příštího roku uzavřou obchodní dohodu mezi oběma zeměmi, píše britský deník The Sun. Na složitá jednání by tak měli zhruba jen devět měsíců. Fungovat by dohoda začala až po skončení případného přechodného období po vystoupení Spojeného království v Evropské unie. 

Zdroj: Reuters
Další zprávy