Marocký džihádista přiznal, že loni zavraždil skandinávskou turistku

ČTK ČTK
31. 5. 2019 16:12
Jeden z podezřelých v případu vraždy dvou skandinávských turistek v Maroku se ve čtvrtek přiznal, že jednu z žen sťal. Policie jeho a další dva společníky viní také z příslušnosti k teroristické organizaci Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura AFP. Džihádisté turistky zabili v noci na 16. prosince loňského roku v pohoří Vysoký Atlas. Kromě nich policie stíhá dalších 21 podezřelých, kteří čelí různým obviněním souvisejících s terorismem.
Muži obžalovaní z vraždy skandinávských turistek odcházejí od soudu v marockém Salé (2. května 2019).
Muži obžalovaní z vraždy skandinávských turistek odcházejí od soudu v marockém Salé (2. května 2019). | Foto: Reuters

"Jednu z nich jsem sťal, lituji toho," řekl u soudu Abdassamád Idžúd. "Islámský stát jsme měli rádi a modlili jsme se za něj," dodal pětadvacetiletý mladík.

U vraždy turistek byli celkem tři muži - dva zabíjeli a třetí je při tom natáčel. Ten také video následně zveřejnil na sociálních sítích ve skupinách nakloněných IS.

Před dánským velvyslanectvím v marockém Rabatu se sešli Maročané k uctění památky dvou zavražděných skandinávských studentek (22. prosince 2018).
Před dánským velvyslanectvím v marockém Rabatu se sešli Maročané k uctění památky dvou zavražděných skandinávských studentek (22. prosince 2018). | Foto: Reuters

Idžúd u soudu sdělil, že se živil jako pouliční prodejce. Studoval také na salafistické islámské škole, která je v Maroku známá tím, že odmítá džihádismus a jakékoliv násilí. Po neshodě s jejím ředitelem se rozhodl, že se připojí k teroristům z IS. Neměl ale pas, takže se nedostal do Sýrie. Rozhodl se proto "dělat džihád tady (v Maroku)," řekl soudu. Cílem jeho útoků měli být cizinci.

"Říkali jsme si, že budeme útočit na křesťany, protože oni v Sýrii zabíjejí muslimy, ničí mešity a nemocnice," dodal. Na videu natočeném před vraždou, ale zveřejněném až po ní, ve kterém se přiznává k příslušnosti k IS, hovoří o pomstě za bratry v Sýrii.

On ani ostatní ze skupiny zadržených však neudržovali kontakt s vedením IS v Iráku a v Sýrii, k teroristické organizaci oficiálně nepatřili a ta se k jejich vraždám ani nepřihlásila.

Ve skupině zadržených je pouze jeden cizinec španělsko-švýcarského původu, který se do Maroka odstěhoval, když konvertoval k islámu.

Třem mužům podezřelým z vraždy turistek hrozí trest smrti, který Maroko sice vyměřuje, od roku 1993 ho ale nevykonává.

Těla čtyřiadvacetileté Dánky Louisy Vestagerové Jespersenové a osmadvacetileté Norky Maren Uelandové objevil 17. prosince francouzský pár deset kilometrů od obce Imlíl. Ta slouží jako výchozí bod pro výstup na horu Túbkál, nejvyšší vrchol pohoří Vysoký Atlas.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 18 minutami

Česká pošta nestojí před krizí, kontroly nezjistily žádná pochybení, uvedl Hamáček

Česká pošta podle ministra vnitra Jana Hamáčka nestojí před krizí, hrozbu stávky označil za bezdůvodnou. Desítky kontrol ve firmě podle něj nezjistily žádná pochybení. Hamáček také bude chtít jednat o kompenzacích pro Českou poštu za ztráty během koronavirové krize. Ztráty podniku vyčíslil zhruba na 780 milionů korun.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Magma ze sopky na Kanárských ostrovech může vytékat až tři měsíce, obávají se experti

Na španělském ostrově La Palma může magma po nedělní erupci sopky podle odhadu expertů vytékat tři týdny nebo až tři měsíce, informoval dnes deník El País s odkazem na vulkanologický institut Kanárských ostrovů. Několik proudů masy žhavé lávy na cestě k pobřeží dosud zničilo dvě stovky domů a na 154 hektarů půdy, ohroženy jsou i banánovníkové plantáže. Přerušen je kvůli valící se lávě stále provoz na šesti silnicích, letecká doprava na ostrově funguje bez omezení.

Největší obavy nyní panují ze střetu žhavé lávy s mořskou vodou, po němž se do ovzduší uvolní obrovské množství páry a toxických plynů. Riziko velkých cunami podle expertů nehrozí. Pobřeží na jihozápadě ostrova bylo uzavřeno, láva by tam měla dorazit během několika dnů, její postup se totiž zpomalil. Nyní je okraj proudů lávy asi 2,5 kilometru od pobřeží. V některých částech dosahuje masa lávy výšky až 12 metrů.

Láva kromě zatím dvou stovek domů zničila i infrastrukturu ostrova, elektrické vedení, zemědělskou půdu, ale také například zavlažovací potrubí k banánovníkovým plantážím. Ohroženo je nyní asi 400 hektarů plantáží banánovníků, jehož pěstování patří k hlavním ekonomickým odvětvím na ostrově. V nejpostiženější oblasti kolem obcí El Paso a Los Llanos de Aridane se pěstuje asi 20 procent produkce banánů ostrova. O práci tak mohou podle deníku La Vanguardia přijít stovky lidí.

Erupce na La Palmě už zničila také řadu domů, které fungovaly jako ubytování pro turisty. Právě jihozápad ostrova je vyhledávanou destinací zejména německých a holandských turistů. Cestovní ruch se přitom právě sotva začal vzpamatovávat z omezení kvůli pandemii covidu-19. Španělská ministryně cestovního ruchu Reyes Marotová nicméně v pondělí uvedla, že tato událost může být i reklamou pro cestovní ruch v příštích týdnech a měsících, za což si vysloužila kritiku místních obyvatel.

Přírodní katastrofa si díky včasné evakuaci nevyžádala žádné oběti, ani zraněné. Z postižené oblasti bylo evakuováno na 6000 lidí. Škody způsobené erupcí odhadl premiér Kanárských ostrovů Ángel Víctor Torres na více než 400 milionů eur (asi 10,2 miliardy Kč).

Vyvěrání magmatu ze sopky odhadují experti na několik týdnů až měsíců. Vychází přitom z dosud nejdelší erupce na ostrově z roku 1585, kdy to bylo 84 dnů, a nejkratší z roku 1971, kdy magma vyvěralo 25 dní. Návrat k normálu ale po této přírodní katastrofě podle televize RTVE potrvá další týdny či měsíce.

Deník El País dnes s odvoláním na vulkanologický ústav Kanárských ostrovů napsal, že do vzduchu se po erupci nyní na La Palmě uvolňuje denně odhadem od 6000 do 11.500 tun oxidu siřičitého.

Další zprávy