Chtějí zpět do rodné země. Finsko ale o návrat žen, které se přidaly k IS, nestojí

ČTK ČTK
25. 5. 2019 17:45
V táboře Al-Húl na severu Sýrie žije jedenáct finských občanek s 33 dětmi, kteří se po osvobození území od teroristické organizace Islámský stát chtějí vrátit do Evropy. Finský ministr vnitra Kai Mykkänen repatriaci žen nechystá, skupinu navíc označil za velmi zradikalizovanou. Uvedla to finská televize YLE.
Ženy s dětmi v Syrii
Ženy s dětmi v Syrii | Foto: Reuters

"Jsme Finky a nechápeme, proč se nemůžeme vrátit s dětmi do Finska," řekla jedna z žen v rozhovoru s televizí YLE. Všechny ženy tvrdí, že se narodily ve Finsku a že se území Islámského státu (IS) pokoušely v minulosti neúspěšně opustit.

"Snažily jsme se dostat pryč, ale bylo to složité, neměly jsme peníze pro převáděče," uvedly ženy. Dodaly, že v Sýrii, kam před několika lety z Finska odešly, se narodily některé z jejich dětí. Poukázaly také na to, že v táboře Al-Húl, který je pod kontrolou syrských Kurdů, je vysoká úmrtnost dětí.

Ministr vnitra Mykkänen ale odmítá návrat žen zorganizovat, neboť je považuje za radikálky. Dodal, že pokud se občané Finska s vazbami na IS do severské země vrátí, budou stíháni za terorismus. Osobně by jako řešení uvítal, kdyby se zločiny Islámského státu věnoval Mezinárodní soudní dvůr, tedy hlavní soudní orgán OSN.

Ministr rovněž zmínil, že ač Finsko dospělé ženy přijmout zpět odmítá, hledá možnosti, jak repatriovat děti finských občanů. Takový postup by ale vyžadoval souhlas zákonných zástupců dětí. Konečné rozhodnutí v této věci ale ještě vláda neučinila, dodal Mykkänen.

Problém s občany, kteří se připojili k IS a po jehož porážce se nyní chtějí vrátit, se týká řady západních zemí. Koordinátor humanitárních operací OSN v Sýrii Panos Moumtzis vyzval státy, aby za své občany převzaly odpovědnost, ty ale o jejich repatriaci kvůli radikálním islámských postojům nestojí.

 

Právě se děje

před 52 minutami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy