Její předvolební klip, kterým letos v létě odstartovala svoji kandidaturu do amerického Kongresu ve volbách 2020, se spíše podobá traileru na nový špionážní film. Na jeho konci Valerie Plameová říká, o co jí jde. "Pane prezidente, mám několik nevyřízených účtů," pronáší s úsměvem do kamery.
Před šestnácti lety touto dobou jí ale do smíchu vůbec nebylo. Její profesní život byl naprosto v troskách. A mohla za to tehdejší administrativa prezidenta George Bushe.
Když Bush v březnu 2003 udeřil na Saddáma Husajna, tvrdil světu, že jeho režim v Iráku skrývá zbraně hromadného ničení. Jenže uplynuly týdny, měsíce a žádné zbraně se nenašly.
V červenci 2003 vyšel v deníku New York Times text, ve kterém bývalý americký diplomat Joseph Wilson zásadně zpochybnil jeden z "důkazů" Bushovy administrativy, že Saddám Husajn si měl v minulosti v africkém Nigeru pořídit obohacený uran.
Bílý dům z článku rozhodně neměl radost, neboť Wilson nedlouho před tím Niger osobně navštívil, aby přímo na místě ověřil, že informace o údajném prodeji uranu nejspíš nebyla pravdivá.
Uplynulo ovšem jen pár dní a Bílý dům udeřil zpět. Tvrdě a nejen proti Wilsonovi - také vůči jeho manželce Valerii Plameové. Administrativa cíleně novinářům vypustila informaci, že pracuje jako tajná agentka CIA.
Ve chvíli, kdy se záležitost objevila v tisku, už byl ale na místě minulý čas. Jako agentka, která před tím pracovala v utajení (většinou jako "poradkyně v energetice") na různých místech Blízkého východu, byla tehdy čtyřicetiletá Plameová vyřízena.
Její předchozí osmnáctiletá kariéra u CIA ze dne na den skončila. A Plameová se mohla jen dohadovat, jak moc její veřejné demaskování ohrozilo lidi, se kterými se předtím na Blízkém východě při své špionážní práci setkala.
"Řekněme, že jsem byla vedlejší ztrátou. Nebo jak už to chcete nazvat," vrátila se Plameová v aktuálním textu, který vyšel před pár dny ve Washington Post, k šestnáct let starým událostem.
Špionážní romány
Z vyšetřování tehdy vyplynulo, že tím, kdo dal novinářům informace o její práci pro CIA, byl Lewis "Scooter" Libby, šéf kanceláře tehdejšího viceprezidenta Dicka Cheneyho.
V roce 2007 vydala Plameová knihu pamětí s názvem Fair Game (Férová hra), která byla později zfilmovaná. Zároveň se ten rok s manželem a jejich tehdy sedmiletými dvojčaty, synem a dcerou, přestěhovala do domu u Santa Fé v Novém Mexiku.
Chtěli být dost daleko od Washingtonu, mimo tamní mediální a politickou vřavu. Napsala dva špionážní romány, byla doma s dětmi, zapojila se do charitativních aktivit. Před dvěma roky se s manželem odloučili a pak rozvedli. Letos v září devětašedesátiletý Joseph Wilson zemřel.
Ve svých memoárech Plameová napsala, že už aféra s prozrazením její identity byla pro jejich manželství těžkou zkouškou. A znamená to, že nakonec přispěla k jeho rozpadu? "Nevím, ale určitě to nepomohlo," odpovídá Plameová ve zmíněném textu pro Washington Post.
O politice prý Valerie Plameová nikdy neuvažovala. Když se ovšem letos na jaře uvolnilo místo po současném dlouholetém demokratickém kongresmanovi, který příští rok bude kandidovat do Senátu, řekla si: "To by mohla být moje práce. A můžu ji dělat dobře."
A zatím si vede dobře, i když jde jen o kampaň. Ze všech demokratických kandidátů, kteří se ucházejí o uvolněné místo a kteří se příští rok v červnu utkají v demokratických primárkách, shromáždila od voličů zdaleka nejvíce peněz.
Řítíme se zpátky
"Scootter" Libby, který ji prozradil, byl v roce 2007 odsouzen ke třiceti měsícům vězení, peněžní pokutě a ke ztrátě právnické licence. Vězení mu odpustil ještě George Bush, Donald Trump mu pak loni udělil úplnou milost.
Jsou tohle ty "nevyřízené účty", o kterých Plameová ve svém předvolebním klipu mluví? Ne, z celého jejího klipu je zřejmé, že tím míní politická témata. V černém Chevroletu Camaro se žene pozadu, na zpátečku, pouští Nového Mexika. "Řítíme se zpátky v národní bezpečnosti, zdravotní péči, v právech žen," komentuje Plameová svoji jízdu.
Až pak vůz v plné rychlosti obrátí o 180 stupňů. "Potřebujeme obrátit naši zem," zní její komentář. S upozorněním, že v CIA "skutečně učí takhle řídit". Její bývalý manžel jí občas žertem přezdíval "paní Bondová".
Sama Valerie Plameová je přesvědčena, jak říká i ve svém klipu, že američtí voliči na ni nezapomněli ani pod jejím pravým jménem. A je si také jistá, že na ni nezapomněli ani politici ve Washingtonu.
Když se jí na předvolebním mítinku voliči zeptají, proč by jí měli dát svůj hlas, odpoví bez váhání: "Protože od prvního dne budu plně pracovat. Nemusím čekat, až v Kongresu získám slovo. Jsem si jistá, že mně telefony brát budou."
