Washington - Američané toho o ní zatím moc nevědí. Má ráda Johnnyho Cashe a fandí basketbalové týmu Kentucky Wildcats z univerzity v Lexingtonu, kde v mládí studovala.
Sama na sebe prozradila, že milovala svoji práci - vybírala tajné informace z "mrtvých schránek" a se svými kontakty se scházela "za temných nocí v zaprášených zadních uličkách měst třetího světa".
Jinak se prý svobodná a bezdětná Gina Haspelová považuje za obyčejnou Američanku ze střední třídy. Celý svůj dosavadní profesní život strávila v utajení a ve stínu. Nyní se jedenašedesátiletá Haspelová stane historicky první ženou, která povede Ústřední zpravodajskou službu (CIA).
Haspelovou, kterou na pozici ředitelky CIA nominoval prezident Donald Trump, ve čtvrtek schválil americký Senát.
Celý proces ale nebyl vůbec jednoduchý. Ještě minulý pátek Haspelová Bílému domu sama nabídla, že svoji kandidaturu stáhne. Důvodem byla její účast v programu CIA, ve kterém agentura po teroristických útocích 11. září 2001 v tajných věznicích vyslýchala zadržované za použití krajně drsných metod, například takzvaného waterboardingu.
Zničené důkazy o waterboardingu
Haspelová v tomto programu plnila ústřední roli. V letech 2003 a 2005 měla na starosti tajnou věznici v Thajsku, v níž byl kromě jiných vyslýchán vysoký člen al-Káidy Abú Zubujdá.
Haspelová navíc následně vypracovala doporučení, na základě kterého byly zničeny videozáznamy výslechů členů al-Káidy a Tálibánu.
Minulý týden během slyšení před senátním výborem pro zpravodajské služby Haspelová uvedla, že jako ředitelka CIA by tajné programy ani krajní výslechové metody neobnovila.
"Nevrátíme se k tomu. Už bych to nikdy nedovolila," slíbila s tím, že by to i odporovalo současným zákonům USA.
Především demokratičtí senátoři od ní ale chtěli slyšet silnější odsouzení celé této kapitoly CIA. "Na otázky morálky nám dáváte velmi legislativní odpovědi," vyjádřil tuto nespokojenost demokratický senátor Martin Heinrich.
Během samotného slyšení navíc Haspelová ani plně nerozptýlila pochyby, zda by dokázala vzdorovat tlaku prezidenta Donalda Trumpa. Ten v kampani 2016 prohlásil, že by podpořil znovuzavedení drsných výslechových metod.
"Myslíte, že by vás prezident poslechl, kdybyste mu řekla, že to je špatný nápad?" pochyboval například nejvýše postavený demokrat ve výboru, senátor Mark Warner.
Návrat mučení vylučuji
Až následný soukromý rozhovor a detailnější písemné odpovědi, které si Warner od Haspelové vyžádal, ho přesvědčily, že jí dá hlas.
Haspelová také potvrdila, že by neuposlechla případné nařízení prezidenta Trumpa, aby obnovila tajné programy a krajní výslechy. A také by prý informovala Kongres, kdyby na ni byl vyvíjen politický tlak, aby zkreslovala zpravodajská zjištění CIA.
"Věřím, že (Haspelová) je někdo, kdo dokáže a také by se postavil prezidentovi, pokud by jí nařídil něco nezákonného nebo nemorálního - jako například návrat mučení," napsal senátor Warner ve středu ve svém prohlášení. K jeho stanovisku se následně připojilo několik dalších demokratů.
Když byla před několika týdny oznámena její kandidatura, byla přitom pro většinu lidí mimo americkou zpravodajskou komunitu naprosto neznámou osobou. Navzdory tomu má za sebou třiatřicetiletou kariéru v CIA.
Celou dobu ovšem pracovala jako tajná agentka a teprve po oznámení její nominace začala uvolňovat alespoň nějaké informace. Pochází z Ashlandu v Kentucky, kde se narodila jako nejstarší z pěti dětí v rodině příslušníka amerického vojenského letectva.
Jako ze špionážního románu
Vojenská rodina hodně cestovala, střední školu tak Haspelová vystudovala ve Spojeném království. CIA už ovšem neříká kde přesně. Sama Haspelová pak chtěla jít na vojenskou akademii ve West Pointu. Na přání svého otce ale studovala jazyky a žurnalistiku na univerzitě v Louisville.
Následně pracovala jako externí síla pro americké vojenské letectvo v Massachusetts, kde ji tehdejší mladý důstojník Michael Vickers - pozdější náměstek ministerstva obrany USA - doporučil, ať to zkusí u CIA.
Když se dozvěděla, že i jako žena by mohla v zámoří pracovat jako tajná agentka, přihlásila se a byla přijata. Na první misi odcestovala na neznámé místo do Afriky. "Bylo to jak ze špionážního románu. Nemohlo to být lepší," říká Haspelová v tweetu CIA.
Podle CIA si Haspelová živě pamatuje šok z chudoby, ale také vzrušení z toho, že může vést tajnou operaci "uprostřed umělohmotných billboardů s marxisticko-leninskými slogany".
Haspel’s first overseas assignment was as a case officer in Africa. "It was right out of a spy novel. It really didn't get any better than that." She arrived during the closing days of the Cold War and had a front-row seat as the struggle played out.
— CIA (@CIA) March 23, 2018
Stalo se jedné noci
Právě během této mise se například setkala s matkou Terezou, která usilovala o osobní setkání s prezidentem Ronaldem Reaganem. Haspelová jí zprostředkovala telefonní rozhovor.
Podle informací CIA pracovala během své kariéry na čtyřech místech ve světě jako vedoucí tamních misí tajné služby. Třikrát v Evropě a ve střední Asii, čtvrté místo agentura nezveřejnila. Podle amerických médiích byl jedním z míst Londýn.
Po konci studené války působila v oddělení ruských operací, kromě španělštiny a francouzštiny se naučila turecky a rusky. V době války v Perském zálivu se účastnila americké humanitární akce.
One night, Ms. Haspel received word 2 terrorists linked to an embassy bombing, were coming to the country where she was stationed. She swiftly put together an operation that lead to the terrorists' arrest & imprisonment.
— CIA (@CIA) March 23, 2018
"Jedné noci dostala Haspelová informaci, že do země, kde působí, přijíždějí dva teroristé, zapojení do útoku na ambasádu," líčí pak CIA na svém Twitteru jiný příběh její kariéry.
Haspelová spustila "rychlou operaci" a oba teroristy zadržela, včetně jejich laptopů s informacemi o bombovém útoku. CIA si nechává pro sebe, o jakou americkou ambasádu šlo, ale podle listu Wall Street Journal mohlo jít o útoky v Tanzanii nebo Keni.
Gina Haspelová za tuto akci následně dostala vyznamenání od prezidenta George Bushe staršího.
As the fight against al-Qa'ida heated up, Gina requested transfer to our Counter Terrorism Center
— CIA (@CIA) March 23, 2018
Her first day on the job was September 11, 2001
She walked in amid the commotion, sat down at a computer, & got to work. She didn't let up for 3 years, often working 7 days a week
S narůstající aktivitou al-Káidy se Haspelová nechala přeložit do oddělení boje s terorismem. Měla začít o něco později, ale "jejím prvním pracovním dnem" se stalo, jak doplňuje CIA, 11. září 2001.
Sama Haspelová k tomu ve svém prohlášení, které minulý týden přečetla na úvod svého slyšení v Senátu, říká: "Když jsem viděla, jak první letadlo narazilo do věže na Manhattanu, věděla jsem, že to je bin Ládin. Vstala jsem od stolu, přešla do Centra boje s terorismem a začala pomáhat. Tři roky jsem neodešla."
