Místo waterboardingu "sérum pravdy". CIA odtajnila plány na výslech teroristů

Patrik Salát
14. 11. 2018 20:30
V roce 2002 byl nebezpečný terorista Abú Zubajdá převezen do tajné věznice CIA v Thajsku, kde ho vyšetřovatelé vyslýchali a mučili. Byl jedním z vysoce postavených činitelů teroristické organizace al-Káida a byl považován za mozek útoků z 11. září 2001. Abú Zubajdá ale vydržel i ty nejtvrdší výslechové praktiky, a tak CIA začala zvažovat, že na něj použije "sérum pravdy". Píše to agentura AP.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

První den výslechu musel Palestinec Abú Zubajdá podstoupit bití, házení o zeď, pobyt v malé "rakvi" a nakonec simulované topení známé jako waterboarding. Očekávalo se, že vyšetřovatelé zlomí jeho odpor během několika dní. To se ale nestalo.

Jeden z doktorů si všiml, že Zubajdá si zvykl na waterboarding stejně jako na pobyt v rakvi. Protože se výslech bez valného výsledku protahoval, americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) se snažila najít nové, účinnější metody.

Jednou z nich mělo být takzvané "sérum pravdy". Látka, po jejímž vpichu dotyčný vše prozradí - například i další plány své teroristické buňky. Tento zázračný přípravek se už v minulosti pokoušeli vyvinout také Sověti a Číňané.

Jak nyní ukázaly odtajněné dokumenty CIA, lékaři vyšetřovatelům doporučili lék Versed. Silné sedativum, které bývá předepisované pro zmírnění úzkosti. Nakonec ale CIA od plánu ustoupila.

Jedna překážka za druhou

Existenci programu odhalila zpráva, kterou CIA na soudní příkaz poskytla nevládní organizaci Americká unie občanských práv (ACLU). Devadesátistránková zpráva s názvem Projekt medikace ukazuje, že celý program šel k ledu poměrně brzy, v roce 2003.

CIA totiž nechtěla žádat o jeho posouzení americké ministerstvo spravedlnosti, protože by tak přišla s dalším problémem po předchozí bitvě o schválení zmíněného waterboardingu nebo jiné brutální metody spočívající ve znemožňování spánku.

Tímto krokem CIA ušetřila i značné starosti svým doktorům, kteří bojovali se skloubením lékařských etických pravidel a snahy o záchranu lidských životů odvrácením budoucích teroristických útoků, poznamenává AP. Samotná aplikace Versedu totiž vyžadovala přítomnost lékařského dozoru.

"Zázračný přípravek" navíc narážel na silné právní překážky. Podle mezinárodního práva není možné provádět lékařské experimenty na vězních. Sporná je také autenticita výpovědí vězňů pod vlivem psychotropních látek.

Návrat drsných praktik?

"Tento dokument vypráví podstatnou část příběhu o tom, jak CIA dospěla k nezákonnému mučení vězňů, a pomáhá zabránit tomu, aby se to opakovalo," uvedl ke zveřejněným materiálům právník ACLU Dror Ladin. "Díky dokumentu můžeme zjistit, jak během let právníci překrucovali právo a doktoři zrazovali svůj etických kodex," dodává.

Odtajněný obsah totiž mluví nejen o "séru pravdy", ale především popisuje, jak byli lékaři, psychologové a zdravotní sestry v letech 2002 až 2007 přímo zapojeni do výslechového programu. Během něj pozorovali a ošetřovali 97 vězňů v desítce tajných zařízení CIA v zahraničí.

Kontroverzní program nakonec definitivně ukončil americký prezident Barack Obama po svém nástupu do úřadu v roce 2009. Současný americký prezident Donald Trump ale zastává jiný postoj.

Podle stanice CNN Trump prohlásil, že "proti ohni se musí bojovat ohněm" a obhajoval používání waterboardingu při výsleších teroristů. Navíc do funkce ředitelky CIA jmenoval Ginu Haspelovou, která shodou okolností vedla v roce 2002 tajnou věznici v Thajsku, kde byli vězni, jedním z nichž byl i Abú Zubajdá, brutálně vyslýcháni. V letech 2003 až 2005 pak Haspelová na celý program výslechů dohlížela.

"S prezidentem, který otevřeně podporuje mučení, a ředitelkou CIA, která se jich sama účastnila, je více než kdy jindy potřebné odhalovat minulost," uzavírá Ladin.

 

Právě se děje

před 15 minutami

Při požáru bytu v panelovém domě v Praze 10 dnes odpoledne zemřel jeden člověk, další je zraněný. Hasiči evakuovali z domu 22 lidí.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Po nálezu dalších tří těl stoupla bilance obětí výbuchu v Leverkusenu na pět

Po úterním výbuchu v chemickém průmyslovém areálu v Leverkusenu byla ve čtvrtek nalezena v troskách další tři těla. Havárie má tak již celkem pět potvrzených obětí. Dvě osoby se nadále pohřešují, uvedla s odvoláním na policii a prokuraturu agentura DPA.

V úterý dopoledne vybuchly skladovací nádrže s ředidly ve spalovně nebezpečného odpadu, která je součástí rozsáhlého průmyslového areálu u města Leverkusen ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Následně propukl požár, jehož uhašení trvalo přes tři hodiny.

Příčiny výbuchu, který zranil 31 lidí, jsou nadále předmětem vyšetřování. Nad areálem a přilehlým okolím se vznášel velký černý mrak, který podle úřadů obsahoval také jedovaté látky v dosud neznámé koncentraci. Již ve středu představitel firmy Currenta, která areál spravuje, uvedl, že všichni pohřešovaní jsou nejspíše po smrti.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Sagan po sezoně skončí v týmu Bora-hansgrohe

Trojnásobný mistr světa v silniční cyklistice Slovák Peter Sagan po sezoně skončí v týmu Bora-hansgrohe, za který závodí od roku 2017. Německá stáj to dnes oznámila na svém webu. Podle serveru Cyclingnews by měl Sagan zamířit do francouzského kontinentálního týmu TotalEnergies společně s řadou dosavadních kolegů.

V Boře skončí i jeho bratr Juraj, další Slovák Erik Baška, Polák Maciej Bodnar, Ital Daniel Oss a Němci Rüdiger Selig, Andreas Schillinger, Michael Schwarzmann a Pascal Ackermann. Ten má přestoupit do elitní stáje SAE Team Emirates.

Jednatřicetiletý Sagan během angažmá v německém týmu získal dva ze svých sedmi zelených trikotů pro vítěze bodovací soutěže na Tour de France. Letos bodovací soutěž ovládl poprvé i na Giru d'Italia. Světový titul získal v letech 2015 až 2017.

před 1 hodinou

Srbsko, Severní Makedonie a Albánie zruší vzájemné hraniční kontroly. Vznikne minischengen

Srbsko, Severní Makedonie a Albánie chtějí od roku 2023 zrušit vzájemné hraniční kontroly. Na schůzce lídrů těchto tří zemí ve Skopje týkající se regionální iniciativy takzvaného minischengenu to uvedl srbský prezident Aleksandar Vučić.

"Na setkání ve Skopje bylo domluveno, že od 1. ledna 2023 budou zrušeny hraniční kontroly mezi Srbskem, Severní Makedonií a Albánií," řekl podle srbských médií Vučić na hospodářském fóru v severomakedonské metropoli. V této souvislosti byly podepsány tři smlouvy, které mají pohyb v rámci tří signatářských zemí usnadnit.

S iniciativou balkánského minischengenu, kterou z mezinárodních hráčů podporují zejména Spojené státy, přišli Vučič, albánský premiér Edi Rama a jeho severomakedonský protějšek Zoran Zaev v říjnu 2019. Její cíl je zjednodušit život občanů a povzbudit hospodářský růst. Inspirací pro iniciativu je podle nich EU a její čtyři základní svobody pohybu - lidí, zboží, kapitálu a služeb.

Zdroj: ČTK
Další zprávy